Cílem preventivních prohlídek je sledování tělesného i duševního vývoje dítěte a včasné odhalení případných odchylek a nemocí s cílem zjednání nápravy, dále zajištění podávání vitaminů D a K, případně fluoridů u novorozenců a kojenců, orientační vyšetření zraku a sluchu, vyšetření výšky a hmotnosti, a posouzení růstu dítěte, sledování vývoje řeči, kontrola očkování, posouzení školní zralosti v 5 letech, vyšetření moče a případně i vyšetření krve u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou při výskytu ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, anginy pectoris, cukrovky, náhlých cévních mozkových příhod a hyperlipoproteinemii do 55 let věku a dalších rizikových faktorech, apod.
Harmonogram:
vstupní prohlídka, která se provádí většinou v domácím prostředí dítěte co nejdříve po jeho propuštění z porodnice. Při ní lékař zakládá zdravotnickou dokumentaci dítěte.
Další preventivní prohlídky lékařem jsou:
- ve 14 dnech věku
- v 6 týdnech věku
- ve 3 měsících věku
- ve 4-5 měsících věku
- v 6 měsících věku
- v 8 měsících věku
- v 10-11 měsících věku
- ve 12 měsících věku
- v 18 měsících věku
- ve 3 letech
- a dále co 2 roky: ve věku 5 - 7 - 9 - 11 - 13 - 15 - 17 - 19 let
Preventivní prohlídky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jejich frekvence a náplň je dána Vyhláškou č. 3/2009 o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek
U dívek v 15 letech by bylo vhodné i vyšetření u gynekologa a další preventivní gynekologické prohlídky každoročně, podle možností zvážit očkování proti papilomavirům, které mohou způsobovat karcinom děložního čípku.
Poslední preventivní prohlídka se provádí před ukončením péče u praktického lékaře pro děti a dorost, nejpozději přede dnem dovršení 19 let věku. Obsahem prohlídky je kromě obligatorního obsahu prohlídek dále závěrečné zhodnocení zdravotního stavu před ukončením péče u praktického lékaře pro děti a dorost a převedením do péče praktického lékaře pro dospělé a zhodnocení rizik do dalšího života vyplývajících z rodinné i osobní anamnézy, vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření; u osob zdravotně postižených vyjádření k omezení přípravy na pracovní uplatnění a k pracovní schopnosti a informování o možnosti požádat příslušný úřad práce o rozhodnutí, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, podle jiného právního předpisu
