Za koho platí pojistné stát

Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a končí dosažením 26. roku věku, jestliže:

• se soustavně připravuje na budoucí povolání
• se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz
• je neschopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost

Od 1. 1. 2026 platí, že informaci o studiu oznamují školy se sídlem na území České republiky na Centrální registr pojištěnců.

V případě studia v cizině je nezbytné doložit zdravotní pojišťovně rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o uznání studia v zahraničí na roveň studia v České republice.

U zdravotních důvodů je třeba doložit vyjádření ošetřujícího lékaře.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

• výjimka podle § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 zákona č. 48/1997 Sb.

Tato státem hrazená kategorie se netýká dítěte, které se narodilo na území České republiky a jehož matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky. Povinnost odvádět zdravotní pojištění má jeho zákonný zástupce do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození. Výše pojistného se vypočte z minimální mzdy, obdobně jako u osob bez zdanitelných příjmů

• výjimka podle § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 zákona č. 48/1997 Sb.

Tato státem hrazená kategorie se netýká nezletilé osoby, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Povinnost odvádět zdravotní pojištění má jeho zákonný zástupce a výše pojistné se vypočte z minimální mzdy, obdobně jako u osob bez zdanitelných příjmů.

Týká se osob starších 26 let studujících prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia.

Nesmí být zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými.

Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Je třeba doložit potvrzení o studiu v doktorském studijním programu vystavené českou vysokou školou.

Týká se poživatelů důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky.

V obou případech jde o důchody přiznané podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

• starobní
• invalidní
• vdovský, vdovecký
• sirotčí (může být přiznán jen nezaopatřenému dítěti).

Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Nárok na tuto státem hrazenou kategorii pojištěnce trvá do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění. Při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.

Musí být splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Nárok vzniká dle Zákoníku práce a skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené oznamují zaměstnavatelé.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Pojištěnec spadající do této kategorie musí splnit zákonem stanovenou povinnost neprodleně, v případě, že zjistí, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil.

Peněžitá pomoc v mateřství ji přiznána podle předpisů o nemocenském pojištění.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Rodičovský příspěvek přiznává Úřad práce ČR podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Týká se osob evidovaných na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání.

Do této kategorie nepatří pojištěnec, který není v evidenci úřadu práce, tj. ten, který o evidenci nepožádal, nebo do této evidence nebyl přijat, případně byl z této evidence vyřazen.

Týká se osob pobírajících dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, a členů jejich domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci.

V období do 31. 7. 2026 spadají do této státní kategorie i osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a osoby s nimi společně posuzované.

Stupeň závislosti posuzuje Úřad práce ČR.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Stupeň závislosti posuzuje Úřad práce ČR.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Pokud je osoba v tomto období zařazena k pravidelnému výkonu prací a je z tohoto titulu účastna nemocenského pojištění, platí pojistné stát i zaměstnavatel (věznice).

Týká se pojištěnce, který není zaměstnaný nebo samostatně výdělečně činný a kterému byla dávka nemocenského pojištění přiznána Českou správou sociálního zabezpečení.

Jedná se o osoby s trvalým pobytem na území ČR, které po ukončení zaměstnání nemají již žádný příjem z jiného zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ně neplatí pojistné stát z jiného důvodu, které pobírají dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, protože onemocněly ještě v průběhu zaměstnání nebo po ukončení zaměstnání v ochranné lhůtě.

Pokud není přiznána dávka nemocenského pojištění, pak na základě potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti nebo lékařské zprávy nelze zařadit osobu mezi státem hrazené pojištěnce.

Pokud má pojištěnec nárok na jinou státem hrazenou kategorii, bude upřednostněn v evidenci tento jiný nárok.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Je třeba doložit potvrzení České správy sociálního zabezpečení o vyplácení dávek nemocenského pojištění.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Tyto osoby nesmí být zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými.

Je třeba doložit rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, že byl zamítnut nárok na starobní důchod.

Mezi další podmínky, které je potřeba splnit, patří skutečnosti, že nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy. Důchod z ciziny a jeho výši je třeba doložit.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Od 1. 1. 2026 je povolený souběh se zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činnosti, do 31. 12. 2025 byl tento souběh zcela vyloučen.

Je třeba doložit posudek o invaliditě III. stupně vystavený Institutem posuzování zdravotního stavu. Dříve vystavovala Česká správa sociálního zabezpečení, Lékařská posudková služba.

Týká se osob osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o příjemce rodičovského příspěvku nebo ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem; za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně;

Výjimka platí jen v případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení EU, kdy se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku ode dne, který uvedl v oznámení;

Pojištěnec je osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nejméně do konce kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.

Od 1. 1. 2026 je umožněn souběh se zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností. Po zaevidování nároku na stát musí zaměstnanci oznámit tuto skutečnost svému zaměstnavateli.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Je třeba doložit oznámení prostřednictvím formuláře, který naleznete mezi formuláři pro pojištěnce nebo je ke stažení zde.

Do 31. 12. 2025 bylo možné zařadit osoby pečující celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, pokud dítě nebylo svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo dítě nebylo umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku nebylo umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšovala čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku nebylo umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. Týká se pouze jedné osoby, a to otce, matky, nebo osoby, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Do 31. 12. 2025 nebyl umožněn souběh s příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné.

Podle trestního zákona může soud v zájmu chovance prodloužit ochrannou výchovu až do 19 let. To znamená, že stát by měl být plátcem pojistného i za tyto mladistvé, kteří dovršili 18 let, a to maximálně do 19 let, pokud o tom rozhodl soud.

Do 31. 12. 2025 do této kategorie náležely osoby mladistvé umístěné ve školských zařízeních i pro výkon ústavní výchovy. Pokud po 1. 1. 2026 u nich neexistuje jiný důvod pro nárok na úhradu pojistného státem (např. nezaopatřené dítě z důvodu studia na střední škole nebo evidence jako uchazeče o zaměstnání), odvádí pojištěnec pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Je třeba vykonávat dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu.

Dobrovolník nemůže být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Je třeba doložit smlouvu s vysílající organizací, z níž budou vyplývat podmínky uvedené výše.

Pokud má dobrovolník nárok na jinou státem hrazenou kategorii, bude upřednostněn v evidenci tento jiný nárok.

Zařazení do výše uvedené kategorie je podmíněno tím, že následování manžela / registrovaného partnera do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí je se souhlasem vysílající organizační složky státu a současně tyto osoby nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Je třeba doložit souhlas vysílající organizace, ze kterého bude patrné i období, po které souhlas platí.

Týká se osob, které mají odpovídající pobytové oprávnění, a pouze v případě, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými.

Pobytové oprávnění se dokládá již při samotné registraci pojištěnce na zdravotní pojišťovně k prokázání nároku na zařazení cizince do systému veřejného zdravotního pojištění.

a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území ČR podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození.

Týká se osob, jejichž rodiče prokáží odpovídající pobytové oprávnění. V případě, že je vedeno řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu, je třeba dokládat dokumenty prokazující vedení řízení.

Dokumenty se dokládají již při samotné registraci pojištěnce na zdravotní pojišťovně k prokázání nároku na zařazení cizince do systému veřejného zdravotního pojištění.

Týká se osob, které mají odpovídající pobytové oprávnění, a pouze v případě, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými.

Pobytové oprávnění se dokládá již při samotné registraci pojištěnce na zdravotní pojišťovně k prokázání nároku na zařazení cizince do systému veřejného zdravotního pojištění.

Týká se osob, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí vzhledem k poskytování pěstounské péče dítěti do 18 let. Podmínkou, že tyto osoby měly ke dni 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V praxi do 31. 12. 2021 tyto osoby oznamoval na zdravotní pojišťovnu jako zaměstnance Úřad práce Jeseník.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Je třeba doložit rozhodnutí Úřadu práce ČR o přiznání příspěvku.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Týká se osob pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží. Podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem.

Pojištěnci mají zákonem stanovenou oznamovací povinnost sdělit zdravotní pojišťovně do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik nároku na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce.

Je třeba doložit rozhodnutí Úřadu práce ČR o přiznání nebo nepřiznání příspěvku.

Pojištěnec může být souběžně zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.