Gynekologie

Podle Vašeho popisu považuji vyšetřovací postup za obvyklý. A skutečnost, že po injekci Agolutinu / gestagenu/ se nedostavila menstruce, je vysvětlitelná a to méně častější hormonální poruchou, chyběním estrogenů. Podotýkám, že je to ale zjednodušené vysvětlení. Podrobný výklad přesahuje možnosti této rubriky.

Otázku kladete sugestivně. Logicky se nabízí negativní odpověď. Tedy, že není normální preventivní podání ATB novorozenci.....Já Vám ale jednoznačně neodpovím a to ze dvou důvodů. Nejsou mi známy všechny souvislosti, které vedly k podání ATB novorozenci. Druhý důvod je zásadní: jsem gynekolog a ne pediatr- dětský lékař. A o novorozence se stará po zdravotní stránce dětský lékař a ne gynekolog.

Těhotenských testů, které se dají koupit je celá řada a jsou různé kvality. Přesnější je vyšetření těhotenského hormonu z krve. Toto zajistí gynekolog. Pokud se těhotenství nepotvrdí, pak jde o hormonální poruchu, které je v drtivé většině případů odstranitelná.

Porucha vidění by neměla být v souvislosti s používáním HRT. Přesto je ale na místě vyšetření a posouzení očním lékařem. Test hladin hormonů není bezpodmínečně nutný. Doporučil bych ale šetrnější formu HRT- náplasti nebo gel či nosní spray- Octodiol. Rozhodnout zda používat či nepoužívat HRT léky není jednoduché. Je nutné posoudit všechny souvislosti a ty u Vás neznám. K problematice karcinomu prsu: Užívání hormonální substituční terapie déle než 5 let bývá spojováno se zvýšeným výskytem rakoviny prsu. Riziko se zvyšuje s délkou léčby a klesá po jejím ukončení, takže se vrací zpět na průměrné riziko rakoviny prsu pět let po vysazení léčby. Rakovina prsu u žen užívajících HST bývá více ohraničená než v případech, kdy nebyla HST používána. Nález může být způsoben časnější diagnózou, biologickými účinky HST nebo kombinací obou. Absolutní vzrůst rizika je malý nebo mírný. Ve věkové skupině od 50 do 70 let bývá diagnostikováno asi 45 případů rakoviny prsu na každých 1000 žen. Mezi těmi, které používaly HST po dobu 5 let jsou nalezeny 2 případy navíc na každých 1000 žen ve stejné věkové skupině. U žen, které užívaly HST po dobu 10-15 let, bude 6 až 12 případů rakoviny prsu navíc na každých 1000 žen. U žen užívajících HST je třeba provádět pravidelné vyšetření prsu a kde je třeba, také mammografii. Stav prsu je třeba monitorovat také u žen s nálezem benigních uzlíků v prsu, s fibrocystickou nemocí nebo s výskytem rakoviny prsu v rodině.

Menstruace je výsledkem složité hormonální souhry. Při nepravidelnostech mentruačního cyklu u většiny žen postačí podávání či přidávání gestagenů / ať ve formě injekce Agolutinu či tablet Provera nebo Orgametril či Utrogestan, nebo Duphaston/. Někdy je nutné přidat i estrogeny. Doporučuji Vám vyšetření gynekologem. Při normálním nálezu bych doporučil injekci Agolutinu a pokud se dostaví menstruační krvácení, pak cyklicky tablety gestagenu. Velice vhodné je vedení menstruačního kalendáře, kde jsou záznamy o menstruaci i používání tablet. Je to pak srozumitelnější nejen ženě, ale i gynekologovi.

V oficiální informaci o Aurorixu je v kapitole Těhotenství a kojení uvedeno: reprodukční studie na zvířatech neprokázaly žádné riziko poškození plodu, ale bezpečnost moclobemidu / účinná látka v Aurorixu/ v těhotenství nebyla prokázána. Proto by měl být zvážen prospěch terapie přípravkem během těhotenství a zároveň jeho možná rizika pro plod. Přestože do mateřského mléka proniká jen malé množství moclobemidu (přibližně 1/30 dávky podané matce po korekci rozdílů tělesné hmotnosti), měly by být při pokračování terapie zváženy prospěch pro kojící matku a možná rizika pro dítě. Nejkompetentnější institucí k posouzení případného RIZIKA je OBOR LÉKAŘSKÉ GENETIKY. TAKÉ VĚK TĚHOTNÉ NAD 35 LE JE DŮVODEM K POSOUZNÍ NA ODDĚLENÍ ČI KLINICE LÉKAŘSKÉ GENETIKY

Menstruační "krvácení" tak jak popisujete jistě nelze označit za normální. Obecně platí, že normální je takový jev, který se vyskytuje ve více než 50 %. A normální menstruační krvácení probíhá jinak. Měly by být nasazeny léky, které upraví menstruační cyklus- tedy i krvácení a především je potřeba zjistit, zda probíhá ovulace- nezbytná podmínka pro otěhotnění.

Je mi líto, že Vám neodpovím přesně- zda ovulace proběhla či nikoliv. Hodnoty měřené bazální teploty, resp křivky bazální teploty jsou pouze orientačním poněkud nepřesným ukazatelem ovulace. Detaily problematiky bazální teploty jsem již opakovaně popisoval, takže je kopíruji: bazální teplota je tělesná teplota naměřená ráno po probuzení (po dostatečně dlouhé době tělesného klidu) ještě na lůžku a to v pochvě, v konečníku nebo v ústech stále stejným teploměrem po dobu 5 minut. Aktuální hodnotu bazální teploty je nejlepší zapsat do menstruačního kalendáře ( je k dostání u každého gynekologa ). Snadněji se tak sleduje vývoj bazální teploty a navíc ze starých záznamů může gynekolog zjistit mnoho údajů, popřípadě poradit, kdy by mělo ke styku dojít, tedy kdy dochází k ovulaci. Křivka bazální teploty má určitý charakter - po ukončení menstruace kolísá bazální teplota něco málo nad 36,5°C, v období těsně před ovulací ( 1-2 dny ) dojde k poklesu, v době ovulace pak náhlý vzestup od 0,3°C do 0,6°C s kolísáním nad 37,0°C trvajícím do 26. dne cyklu, kdy opět klesne pod 37°C. Vývoj bazální teploty se pochopitelně odvíjí i od zdravotního stavu ženy, teploty budou jiné v době, kdy je žena zcela zdráva a jiné v době, kdy má zvýšenou teplotu, tedy nejčastěji v době nemoci. Proto je dobré mimo záznamů o teplotách, síle krvácení při menstruaci, bolestech v podbříšku, výtoku a styku zaznamenat i případné období nemoci, popřípadě názvy léků, které žena v této době užívala. Pokud se nepodaří otěhotnět jeden rok, pak je na místě řešení gynekologem. Nejlépe v některém z Center asistované reprodukce. Doporučuji k prostudování webové stránky s adresou www.neplodnost.cz.

Výkon se většinou provádí ambulantně v rámci jednodenní hospitalizace. Pokud je pacientka hospitalizována jedná se o 2 - 3 dny. Pokud se po propuštění objeví krvácení silou menses a větší, bolesti v podbřišku, teploty, zimnice, třesavky či jiné obtíže, pacientka ihned vyhledá lékaře (obvodního gynekologa, v akutním stavu pohotovost). Komplikace: - komplikace spojené s anestézií - komplikace při výkonu: krvácení, poranění dělohy (může vést až k nutnému odstranění dělohy) - komplikace po výkonu: krvácení, infekce, neúspěch zákroku a přetrvávání těhotenství Následky: Výkon či jeho komplikace mohou vést k následným psychickým poruchám, neschopnosti otěhotnět či těhotenství donosit. Některé komplikace mohou vyžadovat další operační zákroky. Následná péče: Vzhledem k charakteru výkonu (poševní přístup) je nutné dodržovat režim k zabránění komplikací - rozvoji krvácení či infekce. Zvýšená hygiena (časté sprchování, ne koupele) vyvarování se zvýšené fyzické námahy a pohlavního styku je třeba po dobu 6 týdnů. Za 2 týdny po výkonu je nutná kontrola u gynekologa. Obnovení menstruace lze očekávat za 4 - 6 týdnů po výkonu. Dále je vhodné zavedení účinné antikoncepce k zabránění dalšího nežádoucího těhotenství. Konkrétní podmínky v Brně mi nejsou známy.

Skutečně "není na překážku začít užívat hormonální antikoncepci jen proto, abych byla připravená". Naopak je to vhodné u Vás i vzhledem k další skutečnosti-nepravidelné menstruaci. U veliké většiny žen, které používají hormonální antikoncepci, dochází k stabilizaci délky mentruačního cyklu.