Gynekologie

Předpokládám, že jde o kultivaci poševního prostředí, resp. poševních sekretů. Název zjištěné bakterie je Streptococcus agalactiae. Jde o bakterii, která může, ale nemusí být původcem zánětu poševní sliznice- kolpitidy. Citl.- znamená citlivost, tedy na které léky či kterými léky se streptococcus agal. " zlikviduje". Další zkratky jsou názvy léků či přesněji účinné látky: AMP je Ampicilin, Ery je Erytromycin, FUR je Furantoin.

Bolest hlavy a teplota jsou pouze příznaky. Co je příčinou bolesti hlavy či teploty by měl posoudit lékař a zvlášť to platí pro těhotné. Proto doporučuji, aby se zmíněnými potížemi navštívila těhotná svého praktického lékaře. Ten eventuelně zajistí další specializované vyšetření, pokud bude nutné.

Bez znalosti podrobných výsledků všech vyšetření nemohu zodpovědně rozhodnout. Totiž každý srůst v dutině břišní/ byť i je v oblasti malé pánve/ nemusí ve svých důsledcích znamenat neplodnost ženy. Ve vztahu k budoucímu otěhotnění bych se spíše přiklonil k verzi - neoperovat nyní.

V odborné gynekologické, ale i jiné medicínské literatuře není uvedeno, že by hormonální antikoncepční tablety - tedy i Mercilon- působily neplodnost. Tedy i ty příčiny, které popisujete /byť v obecné podobě/. Malá poznámka nemedicínského charakteru: o soudní projednání může požádat kdokoli a o cokoliv. Je ale dobré si rozmyslet, co dělat v případě, když se žalobou neuspějete. Soudní výlohy a náklady bývají mnohatisícové.

Pokud urologové nezjistili žádnou příčinu obtíží, pak bych doporučil vyzkoušet preparát Ditropan nebo Mictonorm. Mohlo by se totiž jednat o urgentní inkontinenci. Oba zmíněné léčebné prostředky jsou však jen na lékařský předpis.

Infekce bičenkou poševní se přenáší především pohlavním stykem. To ale znamená, že je možný i nepohlavní přenos. Při zjištění infekce Trichomonas vaginalis neboli bičenkou poševní je na místě léčba. Nejčastěji se používají preparáty obsahující Metronidazol- kupříkladu Entizol, které ale nesmí používat kojící ženy. Dalším lékem je Avrazor, při jehož použití je vhodné kojení přerušit. Doporučil bych odložení léčení na bodu po ukončení kojení. Infekce přetrvává v pochvě.

V medicíně lze zcela vzácně tvrdit, že je něco 100%. Ovšem když dva lékaři nezávisle na sobě při ultrazvukovém vyšetření viděli známky mužského pohlaví plodu, pak je velice pravděpodobné, že se jedná o chlapečka.

Ultrazvukové vyšetření za účelem zjištění těhotenství je poměrně přesné a to od cca 5. týdne trvání těhotenství. Nyní podrobněji: metoda vaginálního / poševní sondou/ nebo abdominálního / břišní sondou/ ultrazvukového vyšetření je tím nejpřesnějším co má obor porodnictví-gynekologie nejen u nás, ale i v celém vyspělém světě k dispozici. Biometrie /měření velikosti / struktur plodového vejce je v průběhu těhotenství nejčastějším ultrazvukovým vyšetřením. Ultrazvuková diagnostika umožňuje celou řadu měření, která jsou v současné době široce rozpracována a představují komplexní prenatální antropometrii. Velkým přínosem techniky je přesný elektronický způsob měření, který umožňuje nejen definici vzdáleností, ale i přímé vyhodnocení obvodu, plochy i objemu měřené struktury. Speciální programy umožňují zpracování a vyhodnocení jednoho i více biometrických parametrů. Tak je možno stanovit délku těhotenství, přibližnou hmotnost plodu, intrauterinní růst plodu apod. Používané bioparametry plodu: <b>měření velikosti plodového vejce</b> (ovometry - OM): průměr plodového vejce se stanovuje z jedné a/nebo přesněji z průměru tří vyšetřovacích rovin temeno-kostrční délka plodu (crown-rump length - CRL): jeden z nejdůležitějších parametrů pro dataci délky těhotenství <b>biparietální průměr hlavičky</b> (biparietal diameter - BPD): nejčastěji měřený a nejvíce propracovaný parametr pro průběh celého těhotenství <b>obvod hlavičky</b> (head circumference - HC): přínos měření zevního obvodu hlavičky stoupá směrem k termínu porodu, u BPD je tomu naopak příčný průměr trupu (trunc transverse diameter - TTD): v kombinaci s BPD (kefalotorakální index) je využíván pro diagnózu asymetrického růstu plodu při IUGR. Měří se v distální apertuře hrudníku <b>obvod bříška</b> (abdominal circumference - AC): AC parametr v kombinaci s BPD a/nebo HC se osvědčuje při diagnóze disproporce plodu. Měří se kolmo na podélnou osu plodu ve výši portoumbilikální venózní junkce délka femuru (femur length - FL): z dlouhých kostí jedině tento rozměr nalezl uplatnění v obecné biometrii. Měří se z boční projekce od velkého trochanteru k distální epifýze Mimo uvedené parametry jsou vypracovány růstové křivky celé řady orgánů (mozek, mozkové komory, mozeček, srdeční struktury a dutiny, játra, ledviny, slezina a dlouhé kosti). Tato speciální biometrie slouží pro diagnostiku patologického základu a vývoje plodu. <b>Stanovení délky těhotenství</b>: čím dříve se provádí biometrické vyšetření, tím přesnější jsou výsledky. Proto má velký význam stanovení CRL. Nejvalidnější pro stanovení délky těhotenství je v prvním trimestru /neboli třetině/ měření CRL a hodnocení vývoje jednotlivých struktur plodového vejce (v rozmezí méně než 7 dní). Ve druhém trimestru měřením více parametrů se daří stanovení délky gravidity v rozmezí plus mínus 5 dní. V posledním trimestru těhotenství i při hodnocení více parametrů jsou výsledky stanovení délky těhotenství nejméně přesné ( plus mínus 7-10 dní). Zhoršování dosažených výsledků v průběhu těhotenství souvisí s postupnou divergencí růstových křivek měřených bioparametrů. Je to obraz individualizace velikosti plodů směrem k termínu porodu. Chci dodat, že výsledky měření na ultrazvukovém přístroji také souvisejí s citlivostí konkrétního přístroje.

Špinění může souviset s chlamydiovou infekcí. Chlamydiovou infekci může člověk získat i jiným způsobem, než pohlavním stykem. Chlamydie jsou gramnegativní bakterie, které parazitují uvnitř vnímavých buněk. Mají dvoufázový životní cyklus, který se odehrává mimo a uvnitř buňky. Cyklus je ukončen prasknutím buňky a výsevem infekčních tělísek, které infikují další buňky. Tento cyklus trvá obvykle 48 až 72 hodin. Přenos infekce je možný pohlavní i nepohlavní cestou. Sexuální přenos tvoří většinu všech kontaktních urogenitálních nákaz. Je určován technikou pohlavního styku. Nepřímo – nedodržením hygieny – přenosem potřísněnými prsty rukou z genitálu např. i do očí a při těhotenství z infikované matky na plod. Stejný způsob přenosu je při porodu na novorozence, kdy je takto ohroženo až 65 procent novorozenců. Ti jsou navíc ohroženi komplikovaným zánětem spojivek a zánětem plic. Chlamydiové nákazy se nejčastěji se projevují zánětem močové trubice (výtok z močové trubice – spíše hlenovitý, hlenohnisavý, bolesti při močení) a děložního čípku. U mužů se objevují samostatně ve 30 až 60 procentech, ale i v kombinaci s jinými původci. Komplikace, které mohou nastat, jsou obdobné jako u kapavčité nákazy. U žen se nákaza může dostat do dělohy a vejcovodů. Mezi následky se vyskytují zánětlivá pánevní onemocnění, neplodnost, mimoděložní těhotenství, předčasné porody, ale i reaktivní zánět kloubu či Reiterův syndrom s charakteristickou triádou (zánět spojivek, zánět močové trubice a zánět kloubů). U mužů to pro změnu bývá zánět prostaty; hlavní a nejdůležitější komplikací je ovšem zánět nadvarlete s možnými následky na kvalitu spermií a plodnost. U 70 až 90 procent všech žen s infekcí hrdla děložního probíhá tato nákaza bezpříznakově a může se zde udržet měsíce až léta. Tento bezpříznakový průběh infekce vnitřních rodidel se vyskytuje přibližně třikrát častěji než průběh s příznaky. Rovněž u mužů probíhá bezpříznakově až v polovině případů. Pozdní komplikace se u příznakových i bezpříznakových infekcí vyskytují stejně často a jsou závažnější u žen. Ženy jsou také k získání infekce vnímavější. K faktorům, které tuto vnímavost ovlivňují patří brzké zahájení pohlavního života, střídání partnerů (rizikové sexuální chování), ostatní pohlavní choroby, nedostatečná nebo chybějící bariérová antikoncepce – tedy nepoužívání kondomu. Léčba probíhá u nekomplikovaných případů ambulantně a provádí se antibiotiky či chemoterapeutiky. Lékem prvé volby jsou tetracyklinová antibiotika a makrolidová antibiotika ze skupiny azalidů (azitromycin), alternativně erythromycin – baze, erythromycin – etylsukcinát, chinolová chemoterapeutika. Volí se dávkovací schéma od jednorázové aplikace až po doporučované 7 až l0 až 14denní. U relapsů, recidiv a neúspěšné nebo nedostatečné předchozí léčbě je léčba dlouhodobá.Podmínkou úspěšnosti je vyšetření a současná léčba sexuálních partnerů, která zabrání reinfekci. Dokud není ukončena léčba obou sexuálních partnerů, je doporučována pohlavní abstinence. Je možné po léčbě provést kontrolní vyšetření, a to po uplynutí doby alespoň tří týdnů. Při vyšetření je nutno pomýšlet na smíšené infekce a vyšetřovat v celé komplexnosti možných původců.

Pokud by dítě zdědilo po otci (vašem partnerovi) - Rh faktor negativní, mohly by vzniknout problémy. Souhrnné pojmenování je Rh inkompatibilita. Rh inkompatibilitu lze snadno identifikovat při rutinním krevním testu prováděném u nastávajících maminek a v případě, že je test pozitivní, vyšetřuje se i krev otce dítěte. Tato forma krevní inkompatibility (neslučitelnosti) zpravidla nepůsobí problémy během prvního těhotenství ženy, neboť organismus matky zpravidla nevytváří nežádoucí protilátky dříve než po porodu. Ve většině případů může podání speciálního séra po každém porodu předejít tvorbě těchto protilátek. V netypických případech , jako když těhotná žena vytváří protilátky proti krvi plodu již v průběhu svého prvního těhotenství nebo v případech, kdy nebyla prováděna prevence proti tvorbě takových protilátek, lze minimalizovat komplikace pečlivým sledováním vyvíjejícího se plodu a v případě, že je to třeba, podáním transfůze dítěti ještě uvnitř dělohy nebo výměnné transfůze (při které se dítěti odebere a nahradí velký objem krve) po narození.