Gynekologie

Mohlo by se jednat o zánět dělohy potencovaný přítomností DANY a možná také jemnou hormonální dysbalancí- nerovnováhou. Vřele doporučuji vyšetření gynekologem.

Pro organismus ženy tento postup není nebezpečný ani z krátkodobého hlediska , ani z dlouhodobého hlediska.

Zjišťování plodných respektive neplodných dnů je metoda poměrně nespolehlivá. Problematika souvisí s pojmem Knaus – Oginova metoda (nebo také kalendářní metoda). Tato metoda spočívá ve stanovení plodných dní podle statistického sledování doby trvání menstruace po dobu nejméně jednoho roku. Vzhledem k velkému množství vlivů, které ovlivňují ovulaci je tato metoda ale naprosto nespolehlivá. Problematika je dále propojena s pojmem Symptotermální metoda. Tato metoda se nazývá také přirozená antikoncepce, přirozená regulace početí (PRP) nebo přirozené plánování rodičovství (PPR). Mnozí zastánci této metody dokonce tvrdí, že se vlastně vůbec nejedná o antikoncepční metodu, ale o životní styl a koncepci – tedy nikoli zabránění početí (anti – koncepce), ale jeho plánování. Výhodou této metody je, že nemá žádné vedlejší zdravotní účinky, má nulové finanční náklady a poměrně snadné používání. Vyžaduje spolupráci obou partnerů, což může být pro někoho negativem, ale je to velmi přínosné pro budování manželských vztahů. Je možné s ní začít u dívek již v pubertě a vede k poznání a porozumění pochodů v jejich těle, což má pozitivní vliv na sebepřijetí. Je možno ji používat i v době po porodu a při kojení i při nepravidelném životním rytmu – i v těchto podmínkách vykazuje poměrně vysokou spolehlivost. Metoda spočívá ve stanovení plodných dní ženy. Po ovulaci je vajíčko ve vejcovodech schopné oplodnění pouze asi 20 hodin (podle některých studií dokonce pouze 12 hodin), pak vajíčko zaniká a vstřebává se ve vejcovodu. Spermie si v příznivých podmínkách vytvořených hormonem estrogenem (řídký cervikální hlen obsahující cukry a bílkoviny) může na vajíčko počkat až několik dní (zhruba 3-6). Pokud má žena tedy nechráněný pohlavní styk i 6 dní před ovulací, může dojít k otěhotnění, protože sperma je přítomno v poševních tekutinách. Součtu životnosti vajíčka a doby životnosti spermií v poševních tekutinách říkáme plodné dny, tedy doba, kdy žena může otěhotnět. Je to zhruba 5 – 7 dní za jeden menstruační cyklus, který je určen nikoli krvácením (menstruací), ale právě ovulací, ke které dochází pouze jednou za tento cyklus. Plodné dny se pak stanovují podle příznaků, symptomů, které ukazují na probíhající, respektive blížící se ovulaci. Pro pojištění správnosti stanovení těchto plodných dní se sledují samovyšetřením (na kterém se může podílet i partner) tři ukazatele: 1) bazální teplota měřená po probuzení v pochvě, ústech nebo konečníku ženy, 2) přítomnost, množství a kvalita (hustota, zbarvení, konzistence) cervikálního hlenu a 3) vzdálenost a konzistence (tvrdost) děložního čípku (hrdla). Tyto tři ukazatele se pravidelně sledují a spolu s dalšími podpůrnými symptomy (bolest v podbřišku, menstruační krvácení atd.) se zapisují do tabulky. Z té se potom vyhodnocuje doba plodných dní a po přidání několika dní před a po jsou ostatní dny neplodné a je možno mít pohlavní styk bez jakékoli další ochrany. Je ovšem třeba velmi podrobně tuto metodu nastudovat (nejlépe absolvovat speciální školení odborných pracovníků) a přesně dodržovat její pravidla. Pearlův index se uvádí 0,7 – 2,2. Zdravotní nežádoucí účinky nemá tato metoda žádné, protože nepracuje s žádnými chemickými preparáty. Negativem může pro někoho být podmínka naprosté sexuální zdrženlivosti v době plodného období, což ale na druhou stranu může pomoci v sebeovládání. Zvláště zpočátku může uživatelům připadat náročnější vést si tabulky, pravidelně si měřit teplotu a vyhodnocovat údaje z tabulky. U partnerů pak mohou vzniknout psychické problémy při nedostatečné důvěře této metodě, které by výjimečně mohly dlouhodobě vést i k frigiditě.

Syndrom polycystických ovarií byl poprvé popsán Steinem a Leventhalem v roce 1905, jako sydrom skládající se z amenorey ( nepřítomnost menstruace ) , hirsutismu ( zvýšené tělesné ochlupení u žen ), obezity, současně se zvětšenými vaječníky s mnohočetnými cystami. Bylo ale zjištěno, že se všechny popsané symptomy mohou vyskytovat i bez současného zvětšení vaječníků. Tento syndrom se vyskytuje u 5 - 10% žen. Příznaky:<br/> 1. Nepravidelná nebo chybějící menstruace. <br/> 2. Chybění ovulace ( uvolnění vajíčka z vaječníku ). <br/> 3. Nadváha - častěji se vyskytuje obezita typu " jablko " tj. ukládání tuku zejména v oblasti břicha a trupu ( tj. obezita mužského typu ). <br/> 4. Hirsutismus ( zvýšené tělesné ochlupení ). <br/> 5. Insulinová rezistence. <br/> 6. Akné. <br/> 7. Mnohočetné cysty na vaječnících. <br/> 8. Zvětšené vaječníky - jeden až třikrát v porovnání s vaječníky u zdravé ženy. <br/> 9. Sterilita - neschopnost otěhotnění po delší době než 12 měsíců nechráněného pohlavního styku. <br/> 10. Chronická pánevní bolest - při delším trvání než 6 měsíců. <br/> 11. Dyslipidemie - abnormality v hladinách krevních tuků. <br/> 12. Vysoký krevní tlak ( vyšší než 140/90 ). <br/> 13. Akantosis nigricans ( kožní onemocnění s tmavším nádechem kůže ). <br/> Dříve se vycházelo z poznatku, že je tento syndrom způsoben nadprodukcí androgenů ( mužských pohlavních hormonů ). V současné době je však názor takový, že primárním faktorem je snížená citlivost tělesných buněk na inzulin, která složitými mechanismy vede ke zvýšené produkci androgenů.<br> <b>Diagnostika </b><br/> Diagnóza je založena na zevním vyšetření, přítomnosti zmíněných symptomů, ultrazvukovém vyšetření, a výsledku krevních odběrů. Ultrazvukové vyšetření se provádí speciální vaginální sondou. Diagnóza polycystických ovarií je stanovena pokud je na jednom vaječníku přítomno 8 - 10 cyst, v průměru menších než 10 mm. V rámci krevních testů se sleduje hladina krevních lipidů ( tuků ), hormonů - jako například celková hladina testosteronu ( mužského pohlavního hormonu) a dalších. <br/> <b>Léčba </b><br/> Při léčbě sterility související s polycystickými vaječníky se využívají jak léky, tak léčba chirurgická. <br/> 1. Redukce hmotnosti - vyšší hmotnost je spjata s častějším výskytem sterility, poruch menstruačního cyklu i hirsutismu.Hubnutí také napomáhá zvýšení citlivosti buněk na inzulin. <br/> 2. Klomifen citrát je přípravek se používá k vyvolání ovulace. Pokud není léčba úspěšná, přechází se k léčbě gonadotropiny. <br/> 3. Gonadotropiny jsou hormony, které jsou i za normálních okolností produkovány mozkem. Tato léčba s sebou však přináší vyšší riziko vícečetného těhotenství a ovariálního hyperstimulačního syndromu (OHSS), který je komplikací při léčbě metodami asistované reprodukce. Spočívá ve vysoké hormonální aktivitě vaječníků, jejich zvětšení, prosakování tělesných tekutin do plic a břišní dutiny, vedoucí v nejhorších případech až k selhání základních životních funkcí.<br/> 4. Jednou z chirurgických metod léčby je tzv. ovariální drilling. Laparoskopicky se tenkou jehlou vytvoří 4 - 20 vpichů do vaječníku. Úspěšnost této léčby je méně než 50% a přistupuje se k ní až po neúčinnosti ostatních forem terapie. Dříve se prováděla tzv. klínovitá resekce ovarií. Další léčebné postupy spočívají v podávání hormonální antikoncepce ( zasahuje do metabolismu androgenů )- kupříkladu Diane - 35. Antiandrogeny / npř. cyproteronacetát/, tj. látky přímo působící proti mužským pohlavním hormonům, jsou metodou volby zejména u žen kde převládají kožní příznaky.

Doporučuji vyšetření u odborníků, kteří jsou specializováni na problematiků prsů. Jsou to lékaři mamologických či senologických ambulancí.

Cysty na vaječnících se rozpoznají při gynekologickém pohmatovém vyšetření eventuelně doplněném ultrazvukovým vyšetřením. Příznaky, které popisujete, mohou, ale nemusejí souviset s cystou či cystami na vaječnících.

Obecně platí, že 12.- 14. den cyklu / tedy počítáno od 1. dne posledních menses/ nastává ovulace a je nejvyšší pravděpodobnost otěhotnění. Ovulace však může nastat i jindy. Nepřímo lze ovulaci / ale zpětně/ stanovit pomocí měření bazální teploty. Takže situace není jednoduchá. Doporučuji prostudovat webovou stránku www.neplodnost.cz

Situace tak, jak ji popisujete, by neměla ovlivnit plod. Situace tak, jak ji popisujete, by neměla ovlivnit plod.

Gynekolog by měl vyšetřením vyloučit těhotenství. Pak bych doporučil vést menstruační kalendář a použít k úpravě cyklicky podávané gestageny.

Především je na místě vyšetření gynekologem, podle nálezu se odvíjí další postup.