Gynekologie

Podle platných právních předpisů má být žena od 15 let věku 1x ročně vyšetřena gynekologem!! Natož když užívá HRT!! Doporučuji změnit gynekologa. V té souvislosti nerozumím Vaší informaci , že " ale je pro mne dost obtížné se po dost špatných místních zkušenostech kontaktovat na dalšího lékaře". Drtivá část gynekologů doporučuje užívání HRT. Samozřejmě pokud u konkrétní ženy není zjištěn nějaký důvod, který ji užívání HRT nedovoluje. Také je na místě, aby žena HRT užívat chtěla.

Jelikož nedokážu na Váš dotaz odpovědět , hledal jsem odpověď v odborné lékařské literatuře oboru gynekologie a patřičné informace jsem také nenašel. Takže mi zbývá doporučení abyste svůj dotaz poslala nějakému odborníkovi na výživu.

Nejprve pro zopakování informace k bazální teplotě: měření bazální teploty-- bazální teplota se měří v pochvě, konečníku nebo v ústech (ale vždy na stejném místě), a to za klidových podmínek, nejlépe ráno bezprostředně po probuzení. Doba měření je 5 minut a k použití je vhodný rtuťový teploměr. Teploty se zapisují do menstruačního kalendáře. 12 až 24 hodin před ovulací je někdy možno pozorovat lehký pokles teploty, poté následuje vzestup teploty o 0,2 až 0,4 st. C a trvá až do nástupu menses. Vzestup teploty signalizuje proběhlou ovulaci (i když existuje i určité procento žen, u kterých byla ovulace prokázána jiným způsobem a přesto k vzestupu teploty nedochází). Jsou však okolnosti, které mohou vaši tzv. bazální teplotu ovlivnit, a tak znesnadnit určení plodných dnů. Můžete mít teplotu při nachlazení, být vyčerpaná, prožívat stresující období. Teplotu může ovlivnit i nedostatek spánku či jakákoli nepravidelnost v době měření. Ideální doba ke stanovení křivky bazální teploty je jeden rok . Nyní k Vašim otázkám: teplota před menses je obvyklá nad 37 st.C, po menses pod 37 st. Celsia. Pokud žena otěhotní, pak se hodnoty bazální teploty " drží " nad 37 st. C.

Na otázku "jednala má lékařka správně, když mi předepisovala antimykotika bez nabrané kultivace, když jsem mohla mít už chlamýdiovou infekci?" neodpovím, jelikož nejsem oprávněn posuzovat práci lékařů. Toto přísluší jejich nadřízeným, či lékařské komoře či zřizovateli. Na téma chlamydie jsem již odpovídal před časem, takže Vám odpověď přetiskuji: Chlamydie patří mezi nejrozšířenější mikroorganismy v přírodě. U zvířat včetně člověka způsobují různá onemocnění. Pro člověka jsou významné druhy Chlamydia pneumonie a Chlamydia trachomatis. Druh Chlamydia trachomatis má několik sérotypů, z nichž A až C způsobuje nejvíce známé onemocnění trachom jako důsledek oční infekce. Počátkem 70. let byla potvrzena i důležitá role Chlamydií v onemocnění močopohlavního ústrojí a později také v břišních infekcích. V současnosti patří k nejčastěji pohlavně přenášené infekci a znamená jeden z nejzávažnějších globálních zdravotnických problémů. Dle ročního odhadu WHO je přibližně 90 miliónů připisováno právě Ch. trachomatis. V USA, kde jsou infekce Chlamydie trachomatis hlášeny, představují nejčastěji hlášenou sexuálně přenosnou nemoc a incidence chlamydiových infekcí vzrostla ze 182 na 100 000 obyvatel v roce 1995 na 197 na 100 000 obyvatel v roce 1997, což představuje ročně více než 4 milióny nových infekcí. V ČR nepatří mezi infekce, které podléhají povinnému hlášení. V okolních státech se výskyt močopohlavních chlamydiových infekcí pohybuje v rozmezí 5 a 15 procenty a lze se domnívat, že obdobná prevalence je i u nás. V ČR se vyšetřování na Chlamydie trachomatis provádí pouze u symptomatických pacientů na dermatovenerologických, gynekologických a urologických pracovištích a v případech, že se projeví pozdní příznaky. Chlamydie jsou gramnegativní bakterie (tedy nedají se zbarvit tzv. Gramovou metodou), které parazitují uvnitř vnímavých buněk. Mají dvoufázový životní cyklus, který se odehrává mimo a uvnitř buňky. Cyklus je ukončen prasknutím buňky a výsevem infekčních tělísek, které infikují další buňky. Tento cyklus trvá obvykle 48 až 72 hodin. Přenos infekce je možný pohlavní i nepohlavní cestou. Sexuální přenos tvoří většinu všech kontaktních urogenitálních nákaz. Je určován technikou pohlavního styku. Nepřímo – nedodržením hygieny – přenosem potřísněnými prsty rukou z genitálu např. i do očí a při těhotenství z infikované matky na plod. Stejný způsob přenosu je při porodu na novorozence, kdy je takto ohroženo až 65 procent novorozenců. Nákazy se nejčastěji se projevují zánětem močové trubice (výtok z močové trubice – spíše hlenovitý, hlenohnisavý, bolesti při močení) a děložního čípku. U mužů se objevují samostatně ve 30 až 60 procentech, ale i v kombinaci s jinými původci. Komplikace, které mohou nastat, jsou obdobné jako u kapavčité nákazy. U žen se nákaza může dostat do dělohy a vejcovodů. Mezi následky se vyskytují zánětlivá pánevní onemocnění, neplodnost, mimoděložní těhotenství, předčasné porody, ale i reaktivní zánět kloubu či Reiterův sydrom s charakteristickou triádou (zánět spojivek, zánět močové trubice a zánět kloubů). U mužů to pro změnu bývá zánět prostaty; hlavní a nejdůležitější komplikací je ovšem zánět nadvarlete s možnými následky na kvalitu spermií a plodnost. U 70 až 90 procent všech žen s infekcí hrdla děložního probíhá tato nákaza bezpříznakově a může se zde udržet měsíce až léta. Tento bezpříznakový průběh infekce vnitřních rodidel se vyskytuje přibližně třikrát častěji než průběh s příznaky. Rovněž u mužů probíhá bezpříznakově až v polovině případů. Pozdní komplikace se u příznakových i bezpříznakových infekcí vyskytují stejně často a jsou závažnější u žen. Ženy jsou také k získání infekce vnímavější. K faktorům, které tuto vnímavost ovlivňují patří brzké zahájení pohlavního života, střídání partnerů (rizikové sexuální chování), ostatní pohlavní choroby, nedostatečná nebo chybějící bariérová antikoncepce – tedy nepoužívání kondomu. Léčba probíhá u nekomplikovaných případů ambulantně a provádí se antibiotiky či chemoterapeutiky. Lékem prvé volby jsou tetracyklinová antibiotika a makrolidová antibiotika ze skupiny azalidů (azitromycin), alternativně erythromycin – baze, erythromycin – etylsukcinát, chinolová chemoterapeutika. Volí se dávkovací schéma od jednorázové aplikace až po doporučované 7 až l0 až 14denní. U relapsů, recidiv a neúspěšné nebo nedostatečné předchozí léčbě je léčba dlouhodobá. Podmínkou úspěšnosti je vyšetření a současná léčba sexuálních partnerů, která zabrání reinfekci. Dokud není ukončena léčba obou sexuálních partnerů, je doporučována pohlavní abstinence. Je možné po léčbě provést kontrolní vyšetření, a to po uplynutí doby alespoň tří týdnů. Na otázku "jaká je možnost neplodnosti po této infekci? " lze odpovědět, že možnost vzniku neplodnosti v souvislosti s onemocněním chlamydie existuje. Vyjádřit to ale nějak přesněji, kupříkladu v procentech, neumím.

Podle PM 14+6 -- znamená stáří plodu podle datumu poslední menstruace - počítáno od prvního dne posledních menses- ve Vašem případě 14 týdnů a 6 dnů., " BPD=2,3"-- znamená biparietální průměr hlavičky plodu, tedy vzdálenost měřená od jedné kosti spánkové k druhé, u Vás bylo zjištěno 2,3 cm neboli 23 milimetrů, " placenta zad.stěna"-- znamená , že plodové lůžko je na zadní stěně děložní, tedy nic patologického, "akce+"-- znamená, že jsou zjištěny ozvy plodu / akce srdeční/ opticky, tedy že srdíčko plodu funguje a srdeční chlopně se pohybují, " VVV neprokazuje"-- znamená , že nebyly zjištěny žádné vrozené vývojové vady. Je tím myšleno ty VVV, které jsou zjistitelné ultrazvukovým vyšetřením.

Nejčastější příčinou samovolného potratu je špatně vytvořený zárodek. Většina samovolných potratů probíhá v době do 12. týdne těhotenství. Podrobněji k nejčastějším příčinám spontánního potratu: Jedná se o defektní plodové vejce, nejčastěji z důvodu chromozomálních aberací. Vyskytuje se u 40% potratů a časově spadá do počátku těhotenství.. Dále též z důvodu abnormalní implanatce plodového vejce (vliv IUD). K potratu dochází ve 2. trimestru. Další příčinou bývá mnohočetné těhotenství s malformací jednoho nebo více plodů. Jedná se též o mateřské příčiny. Např. hormonální (při poruchách menstruačního cyklu, nekompenzovaný dibetes mellitus-cukrovka, dysthyreózy), z důvodu malformace, zánětu či nádoru dělohy (vliv císařského řezu a následné jizvy v děloze), jako následek onemocnění matky (např. SLE, horečnatá onemocnění, choroby jater, ledvin, plic a kardiovaskulárního systému), infekční onemocnění, otravy (uplatňují se hlavně v 1. trimestru), vliv imunologických faktorů (Rh izoimunizace), inkompetence děložního hrdla, trauma. Pokud máte pozitivní protilátky proti toxoplasmóze, neznamená to ještě, že toxoplasmózu máte, ale to, že jste se s ní někdy setkala. Proto se provádí druhý test, aby se vyloučilo probíhající onemocnění. Pozitivní titr protilátek nemá na těhotenství vliv. Samovolným potratem končí přibližně 10% ze všech těhotenství. Kupříkladu v roce 2000 bylo v naší české republice 89 451 porodů, 10 972 samovolných potratů a 32 530 interrupcí. Na Vaše otázky "Mozem nakazit svojho manzela alebo niekoho ineho? Preco virus zasiahne akurat tehotne zeny?" lze odpovědět: nakazit nemůžete nikoho a virus nezasahuje " akurat" těhotné ženy .

Napíši Vám podrobný postup při vynechání dražé, nejen při začátku měsíčního balení, ale i v pozdější etapě užívání: pokud se užití dražé opozdí o méně než 12 hodin, není kontracepční, neboli antikoncepční ochrana narušena. Žena musí užít dražé okamžitě, jakmile si chybu uvědomí, a další dražé pak užije v obvyklou dobu. Je-li užití dražé opožděno o více než 12 hodin, kontracepční ochrana může být snížena. Další opatření se pak mohou řídit následujícími základními pravidly: <br> 1) Užívání dražé nesmí být nikdy přerušeno na dobu delší než 7 dnů. <br> 2) K dosažení odpovídající suprese hypothalamo-hypofyzo-ovariální osy je třeba 7 dnů nepřerušovaného užívání dražé. <br> V souladu s těmito pravidly lze v běžné praxi poskytnout následující doporučení:<br> - 1. týden Uživatelka musí užít poslední vynechané dražé okamžitě, jakmile si chybu uvědomí, i kdyby to znamenalo užití dvou dražé současně. Poté pokračuje v užívání dražé v obvyklou dobu. Navíc je třeba používat v následujících 7 dnech bariérovou metodu kontracepce jako např. kondom. Pokud došlo v předchozích 7 dnech k sexuálnímu styku, je třeba uvážit možnost otěhotnění. Čím více dražé bylo vynecháno a čím blíže byla tato dražé k pravidelnému intervalu bez užívání, tím větší je riziko otěhotnění. <br> - 2. týden Uživatelka musí užít poslední vynechané dražé okamžitě, jakmile si chybu uvědomí, i kdyby to znamenalo užití dvou dražé současně. Poté pokračuje v užívání dražé v obvyklou dobu. Pokud žena užívala dražé pravidelně po dobu 7 dnů před prvním vynechaným dražé, další kontracepční opatření nejsou nutná. Není-li tomu tak, nebo vynechala-li žena více než 1 dražé, je třeba doporučit zvláštní kontracepční opatření po dobu 7 dnů.<br> - 3. týden Vzhledem k nadcházejícímu intervalu bez užívání dražé je velké nebezpečí snížení spolehlivosti kontracepce. Přesto však upravením schématu užívání lze předejít snížení kontracepční ochrany. Bude-li se pacientka řídit některým z následujících dvou možných postupů, není třeba používat další kontracepční opatření za předpokladu, že po dobu 7 dnů předcházejících vynechání prvního dražé užila všechna dražé správně. Není-li tomu tak, žena musí zvolit první z následujících dvou možností a použít navíc další kontracepční opatření po dobu 7 dnů. <br> 1. Uživatelka musí užít poslední vynechané dražé okamžitě, jakmile si chybu uvědomí, i kdyby to znamenalo užití dvou dražé současně. Poté pokračuje v užívání dražé v obvyklou dobu. Užívání z následujícího balení pak zahájí okamžitě po využívání předchozího, tzn. mezi baleními není žádná přestávka. Krvácení z vysazení se pravděpodobně dostaví až po využívání druhého balení, ale během užívání dražé může dojít ke špinění nebo intermenstruačnímu krvácení. <br> 2. Ženě lze také poradit, aby přerušila užívání dražé ze stávajícího balení. Tím vznikne interval 7 dnů bez užívání dražé včetně dnů, kdy byla dražé vynechána, a následuje užívání z dalšího balení. <br> Pokud žena zapomene užít dražé a následně se nedostaví krvácení z vysazení v prvním normálním intervalu bez užívání dražé, je třeba zvážit možnost těhotenství.

Ultrazvukovým vyšetřením / respektive změřením plodu/ nelze zjistit den oplodnění. Z následujícího textu vyplývá, že celá problematika je poněkud složitější. Metoda vaginálního / poševní sondou/ nebo abdominálního / břišní sondou/ ultrazvukového vyšetření je tím nejpřesnějším co má obor porodnictví-gynekologie nejen u nás, ale i v celém vyspělém světě k dispozici. Biometrie /měření velikosti / struktur plodového vejce je v průběhu těhotenství nejčastějším ultrazvukovým vyšetřením. Ultrazvuková diagnostika umožňuje celou řadu měření, která jsou v současné době široce rozpracována a představují komplexní prenatální antropometrii. Velkým přínosem techniky je přesný elektronický způsob měření, který umožňuje nejen definici vzdáleností, ale i přímé vyhodnocení obvodu, plochy i objemu měřené struktury. Speciální programy umožňují zpracování a vyhodnocení jednoho i více biometrických parametrů. Tak je možno stanovit délku těhotenství, přibližnou hmotnost plodu, intrauterinní růst plodu apod. Používané bioparametry plodu: <ul><li>měření velikosti plodového vejce (ovometry - OM): průměr plodového vejce se stanovuje z jedné a/nebo přesněji z průměru tří vyšetřovacích rovin </li> <li>temeno-kostrční délka plodu (crown-rump length - CRL): jeden z nejdůležitějších parametrů pro dataci délky těhotenství </li> <li>biparietální průměr hlavičky (biparietal diameter - BPD): nejčastěji měřený a nejvíce propracovaný parametr pro průběh celého těhotenství </li> <li>obvod hlavičky (head circumference - HC): přínos měření zevního obvodu hlavičky stoupá směrem k termínu porodu, u BPD je tomu naopak příčný průměr trupu (trunc transverse diameter - TTD): v kombinaci s BPD (kefalotorakální index) je využíván pro diagnózu asymetrického růstu plodu při IUGR. Měří se v distální apertuře hrudníku </li> <li>obvod bříška (abdominal circumference - AC): AC parametr v kombinaci s BPD a/nebo HC se osvědčuje při diagnóze disproporce plodu. Měří se kolmo na podélnou osu plodu ve výši portoumbilikální venózní junkce </li> <li>délka femuru (femur length - FL): z dlouhých kostí jedině tento rozměr nalezl uplatnění v obecné biometrii. Měří se z boční projekce od velkého trochanteru k distální epifýze </li> <li>Mimo uvedené parametry jsou vypracovány růstové křivky celé řady orgánů (mozek, mozkové komory, mozeček, srdeční struktury a dutiny, játra, ledviny, slezina a dlouhé kosti). Tato speciální biometrie slouží pro diagnostiku patologického základu a vývoje plodu. Stanovení délky těhotenství: čím dříve se provádí biometrické vyšetření, tím přesnější jsou výsledky. Proto má velký význam stanovení CRL. Nejvalidnější pro stanovení délky těhotenství je v prvním trimestru /neboli třetině/ měření CRL a hodnocení vývoje jednotlivých struktur plodového vejce (v rozmezí méně než 7 dní). Ve druhém trimestru měřením více parametrů se daří stanovení délky gravidity v rozmezí plus mínus 5 dní. V posledním trimestru těhotenství i při hodnocení více parametrů jsou výsledky stanovení délky těhotenství nejméně přesné ( plus mínus 7-10 dní). Zhoršování dosažených výsledků v průběhu těhotenství souvisí s postupnou divergencí růstových křivek měřených bioparametrů. Je to obraz individualizace velikosti plodů směrem k termínu porodu</li></ul> Chci dodat, že výsledky měření na ultrazvukovém přístroji také souvisejí s citlivostí konkrétního přístroje.

Posouzení možného vlivu cytostatik , se kterými dotyčná žena pracuje, je v kompetenci příslušné hygienické stanice, nikoliv gynekologa. Dalším lékařským oborem pak může být lékařská genetika. Jelikož nejsem pracovníkem ani jedné ani druhé instituce, lépe Vám poradit nemohu.

Můžete být klidná. Účinek Norethisteronu , o kterém se zmiňujete, přichází v úvahu při jeho použití těhotnou ženou.