Gynekologie

O fibroadenomu lze napsat třeba toto: fibroadenom je smíšený nezhoubný nádor prsu (fibro v latině znamená vlákno, adenos z řečtiny je žláza). Je to tedy smíšený útvar složený z vazivových vláken a mléčné žlázy. 90% těchto útvarů se vyskytuje u žen ve zralém věku tzv. adultní (dospělý) fibroadenom, pouze v 10% se jedná o tzv.juvenilní (mladý) fibroadenom. U žen v menopauze (přechodu) dochází k hormonální dysbalanci, což souvisí s vyhasínající funkcí vaječníků, které tvoří pohlavní hormony (zejm.estrogeny). Pohlavní hormony mají velký vliv na mléčnou žlázu. Takže s potupujícím věkem žen dochází i ke změnám v mléčné žláze, říkáme jim involuční změny. Tehdy vzniká v prsech řada útvarů - cysty, kalcifikace (zvápenatělá ložiska), fibroadenomy atd. Podle povahy je sledujeme a pravidelně kontrolujeme. Stejně tak u mladých dívek naopak při výrazné hormonální aktivitě mohou obdobným způsobem vznikat fibroadenomy. Prakticky každý nález v prsu si zaslouží pozornost a kontroly v určitých periodách, které určí sám lékař. Takže nejde o závažného, ale (jako často v medicíně) je namístě jej kontrolovat v určitých časových intervalech.

Zkuste napsat svůj dotaz srozumitelněji, bez překlepů.

Vaše obavy sice chápu, ale otázky by měl zodpovědět kompetentní lékař. 1. a 2. otázka:"Jsou opravdu ta atb neškodná vůči plodu? " resp. "Dělá větší paseku stafylokok? " jsou pro lékaře genetika 3. "Co když se nález bude po nějakém čase opakovat? " pro lékaře oboru ORL, tedy "ušní, nosní, krční". 4. "Mohu tolik atb v průběhu jednoho těhotenství?" také pro lékaře genetika.

Připravil jsem Vám poněkud rozsáhlejší pojednání na dotazované téma. Najdete v něm obecné odpovědi na Vaše otázky. Konkrétně Vám však může pomoci jen Váš gynekolog: Vagína čili pochvy u ženy ve fertilním věku je mimořádně exponovaný orgán, který je zatěžován po stránce mechanické, chemické i mikrobiální. U sexuálně aktivních žen a dívek jako kopulační orgán je místem přímého kontaktu s kopulačním orgánem muže a je vystavena nesčetným atakám mikroorganizmů, které jsou součástí mikroflóry partnerovy. Receptaculum seminis v zadním klenbě vytváří ideální podmínky pro zachycení bakteriálních a jiných patogenů. Pochva slouží k odtoku menstruační krve. Je součástí měkkých porodních cest a porodního kanálu. Pochva přímo komunikuje se zevním prostředím a blízkost rekta (rezervoár mikroorganizmů) ovlivňuje významně poševní prostředí . Za normálních podmínek na úrovni pochvy působí soubor protektivních protizánětlivých faktorů, které se mohou navzájem ovlivňovat: estrogenizovaný silný epitel, cervikovaginální sekret s imunoglobuliny a imunokompetentními buňkami, endogenní mikroflóra, kyselé prostředí. Ochranné faktory pochvy jsou maximálně vyvinuty ve fertilním období. Mnohovrstevný dlaždicový epitel je u hormonálně saturované ženy poměrně silný – 150-200 μm . Vlivem cyklického kolísání hormonálních hladin dochází k exfoliaci povrchových vrstev poševní sliznice, transfer buněk od bazální vrstvy směrem do lumina znemožňuje mikroorganizmům pronikat do hlubších vrstev. Pochva je rezervoárem všech sekretů a tekutin, které se v genitálním traktu vytvoří. Jelikož samotná pochva neobsahuje žlázky, její lubrikace je zajišťována transsudací tekutiny z okolních venózních plexů a sekreční činností cervikálních, velkých a malých vestibulárních žlázek s příspěvkem malého množství sekretu z dutiny děložní, tubární a folikulární tekutiny a peritoneálního moku. V sexuálně nestimulované pochvě se nachází cca 1-4 ml tekutiny. Přítomny jsou exfoliované epitelie, mikroorganizmy a jejich produkty. Je-li množství tekutin zvýšeno, klesá acidita (stoupá pH) a vytvářejí se podmínky pro rozvoj infekce. Pochva dospělé ženy není sterilní orgán. Obsahuje pestrou směs bakteriálních kmenů patogenních i nepatogenních, aerobních, fakultativně aerobních a anaerobních v celkovém počtu 105-106/ml - stafylokoky, streptokoky, enterokoky, Escherichia coli, listerie, klebsiely, gardnerely, Bacteroides sp. Striktní rozlišení patogenů od komenzálů není možné, za příznivých podmínek může jinak neškodný mikrob vyvolat zánět. Mikrobi jsou za normálních podmínek v pochvě tolerovány a limitovány v růstu lokálním imunitním systémem. Normální vaginální flóra je v dynamické rovnováze, relativní zastoupení jednotlivých kmenů kolísá podle množství dostupných substrátů a mění se během menstruačního cyklu. Významným lokálním ochranným faktorem je přirozená endogenní laktobacilární flóra. Lactobacillus acidophilus zvaný Döderleinův bacil podle Alberta Döderleina (1860-1941), který provedl první studii o vaginální mikroflóře v roce 1892, byl přibližně před 100 lety povýšen na „zachránce ženy“. Tato jednoznačně kladná role byla do jisté míry korigována, laktobacily jsou jen jednou součástí bakteriální složky a přemnožení některých druhů není pro ženu příznivé. Přesto mají laktobacily nezastupitelné místo v udržování fyziologického ekosystému pochvy. Jejich redukce nebo úplná eliminace může vést k zásadním změnám delikátního rovnovážného mikrobiálního systému. Laktobacily tvoří rozsáhlou heterogenní skupinu mikroorganizmů morfologicky, sérologicky a biochemicky variabilních. Jde o směs více než 80 druhů grampozitivních nepohyblivých aerobních a fakultativně anaerobních tyček. Velikost bývá 5-15μm. Funkčně lze rozlišit druhy produkující kyselinu mléčnou, peroxid vodíku a bakteriociny. Z deskvamovaných epitelií se uvolňuje glykogen a tento komplexní cukr je fermentován určitými druhy laktobacilů až na kyselinu mléčnou, acidum lacticum. Tvorba kyseliny mléčné určuje aciditu pochvy a udržuje velmi nízké pH pochvy (3,8-4,2). V průběhu menstruačního cyklu dochází k mírným výkyvům pH. Při menstruaci se prudce snižuje obsah glykogenu, nutričním zdrojem je krev, oxygenace vagíny je zvýšená a v přítomnosti menstruační krve je pH nejvyšší. Tím se vytváří příhodné podmínky pro narušení složení mikroflóry. Prevalence všech mikroorganizmů kromě kvasinek a gardnerel stoupá, v době menses je koncentrace mikrobů 108/ml sekretu. Dominují aerobní střevní a kožní baktérie (enterokoky, stafylokoky). Po menstruaci pH klesá, hladiny hormonů jsou ještě nízké, vytvářejí se vhodné podmínky pro streptokoky skupiny B, Escherichie coli a Bacteroides sp. pH je nejnižší, hladiny hormonů a nabídka glykogenu nejvyšší vprostřed cyklu, ekosystém je optimálně vyvážen. Obsah kyslíku je nízký, poševní prostředí je mikroaerobní až anaerobní. Koncentrace mikrobů je nanejvýš 106/ml sekretu, převažuje endogenní a grampozitivní flóra – laktobacily, streptokoky, bakteroidy. Před menses se hodnota pH opět mírně zvyšuje. Složení delikátního rovnovážného mikroekosystému pochvy je u každé ženy jiné a kvalitativně a kvantitativně poměrně konstantní. Závisí na mnoha endogenních a exogenních vlivech – např. hormonálních hladinách, sexuální aktivitě, manipulacích v pochvě, celkových chorobách, užívání antibiotik atd. Rezistence pochvy vůči infekci je individuální, u některých žen je mikroflóra natolik stabilní, že zcela inhibuje růst patogenů, u jiných stačí přechodná změna poševního pH (např. alkalizace ejakulátem po koitu) k převaze patogenů nad protektivní flórou. Vedle lokálních ochranných faktorů je důležitý celkový stav imunitního systému makroorganizmu v buněčné i humorální složce. Oslabení organizmu a pokles imunitních funkcí dává prostor pro uplatnění méně virulentních a nepatogenních mikroorganizmů. Při narušení poševního rovnovážného ekosystému, při průniku patogenu do pochvy nebo pokud saprofyty pochvy překonají přirozenou rezistenci nositelky se rozvíjí zánět pochvy - colpitis, vaginitis. Kolpitida se projevuje fluorem, svěděním, pálením, dyspareunií až algopareunií, event. zápachem. Sliznice je překrvená, zarudlá, někdy vulnerabilní k mechanickému vlivu. Vaginální fluor je příznak, s nímž se během života setká prakticky každá žena a v gynekologické ambulanci představuje nejfrekventovanější stesk. Třebaže se nejedná o fatální chorobu, zánět pochvy znamená pro ženu dyskomfort v osobním životě a rovněž psychický stres. Odhaduje se, že v České republice onemocní vaginální infekcí 150 000 žen měsíčně.

Dle mého názoru to nneí zcela v pořádku. Ordinoval bych léky k zastavení laktace. Třeba Parlodel

Otázka ohledně spermií je spíše pro urologa, ale životnost spermií " takových pomínkách" ( pro ně zcela nepřirozených) je zcela minimální. Při doběrech stolice jistě nebudou k nalezení. Na sliznici análního otvoru mohou být trhlinky.

Aby bylo možné "vypočítat" plodné dny, je nutné měřit nejprve bazální teploty. Ovšem alespoň půl roku. O měření bazální teploty: Měření bazální teploty - bazální teplota se měří v pochvě, konečníku nebo v ústech (ale vždy na stejném místě), a to za klidových podmínek, nejlépe ráno bezprostředně po probuzení. Teploty se zapisují do menstruačního kalendáře. 12 až 24 hodin před ovulací je někdy možno pozorovat lehký pokles teploty, poté následuje vzestup teploty o 0,2 až 0,4 st. C a trvá až do nástupu menses. Vzestup teploty signalizuje proběhlou ovulaci (i když existuje i určité procento žen, u kterých byla ovulace prokázána jiným způsobem a přesto k vzestupu teploty nedochází). Naměří-li žena po šesti dnech s nižší teplotou tři dny za sebou teplotu o 0,2 - 0,4 C vyšší (tzv. pravidlo "tři po šesti"), končí její plodné dny . Plodné dny jsou kolem ovulace. Dva až tři dny před a po ovulaci.

Děkuji a přeji klidný pobyt v zahraničí

Stimulen není lék, protože nebyl schválen ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv jako lék. Lze jej označit za potravinový doplněk. Jeho složení tedy není známo, ale lze předpokládat, že nesnižuje účinnost HA. V popsané situaci by k otěhotnění nemělo dojít. Jistotu získáte vyšetřením u gynekologa. Ovšem ne ihned, ale tak 41 dnů zpoždění menses.

Bohužel, o co se jedná nelze určit na dálku- přes internet. K tomu je nutné vyšetření lékařem. Gynekologem popřípadě praktickým lékařem