Gynekologie

Pokud chcete otěhotnět, pak je namístě ukončit kojení. Při kojení je pravděpodobnost otěhotnění velmi snížena. Ovšem jak "velmi", nelze nijak změřit či zjistit.

Příčin může být celá řada. Nejčastěji je příčinou ektropium na čípku děložním. Je to posunutí hranic epitelů. Další příčinou může být zánět sliznice hrdla děložního děložního. Návštěvu gynekologa doporučuji.

Otázce nerozumím. Zkuste ji fomulovat jinak. Otázka " co by jste mi radila ?" je také zvláštní, když odpovídající lékař- gynekolog je muž.

Standardní používání je takové, že kroužek se zavede na nepřetržitou dobu trvající 3 týdny. Vyjímečně může být tato doba přerušena, ale na delší dobu jak tři hodiny. Doslova je v příbalovém letáku uvedeno : " Pokud je kroužek vypuzen po dobu kratší než 3 hodiny, chrání Vás stále před otěhotněním. Můžete kroužek opláchnout studenou nebo vlažnou vodou (nepoužívejte horkou vodu) a zavést ho znovu. Pokud je kroužek vypuzen déle než 3 hodiny, nechrání Vás před otěhotněním.....Co udělat, jestliže je přípravek NuvaRing dočasně mimo pochvu. Když je přípravek NuvaRing v pochvě, uvolňuje pomalu hormony do organismu a chrání tak před otěhotněním. Jestliže je kroužek mimo pochvu déle než 3 hodiny, pak Vás před otěhotněním nemusí ochránit. Proto nesmí být kroužek déle než 3 hodiny mimo pochvu během 24 hodin...." Vámi dotazovaný způsob by tedy vadil. Dočasné odstranění Nuvaringu z pochvy nevadí, když je to vyjímečně. Každý den ( nebo třeba 3x týdně) odstraňovat Nuvaring z pochvy nelze považovat za vyjímečné a to apk vadí. Došlo by k rozkolísání hladin účinných hormonálních létek, které se uvoňují z Nuvaringu a mohlo by pak dojít k selhání antikoncepčního účinku. Nebo také ke krvácení mimo obvyklé periodické, měsíční krvácení.

Hematologické vyšetření jsem navrhoval proto, aby byla vyloučena ( či potvrzena) jedna z možných příčin potíží- snížená krevní srážlivost.

Pročtěte si důkladně příbalový leták.

Ano, může dojít ke snížení účinnosti při částečném odchlípení náplasti EVRA. Nalepte novou náplast na jiné místo. V příbalovém letáku je to dosti detailně popsáno: 1. Aby mohla náplast správně působit, musí pevně přilnout na kůži. Náplast musí být ke kůži silně přitlačena, aby její okraje pevně držely. Na místo nalepení náplasti nebo do blízkého okolí nenanášejte krémy, masti, tělová mléka, zásypy nebo make-up. Toto může být příčinou odlepení náplasti. 2. Náplast nalepujte vždy na čistou, suchou, neochlupenou pokožku hýždí, břicha, zevní horní části paže, nebo horní část zad, tj. na místa, kde je vyloučeno tření s těsným oděvem. Náplast nikdy nelepte na prsa nebo do jejich blízkosti.

Vás dotaz se poněkud obtížněji "luští". Dá se dovodit, že Vás trápí dlouhodobé bolesti v podbříšku. Pokud jsou zatímní vyšetření bez nálezu- objevení příčiny potíží, pak je opravdu vhodná laparoskopie. O endometrioze: Slovo endometrióza je odvozeno od latinského endometrium – výstelka dutiny děložní. Endometrióza je onemocnění, při kterém se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní. Lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli. Při menstruaci se u ženy odlučuje vrstva endometria a menstruace- jak známo, je spojena s odtokem krve z dělohy. A tak i malá ložiska endometriozy jsou spojena z miniaturním odtokem či uvolněním krve. Ovšem z ložisek endmetriozy nemá kam krev odtékat a tak zůstane u ložiska endometria. Onemocnění se projevuje nejčastěji bolestivou menstruací, dlouhodobými bolestmi v podbřišku, bolestmi při pohlavním styku a někdy i přítomností krve v moči. Nezřídka je endometrióza i příčinou neplodnosti ženy. Léčba endometriózy Léčebný postup je individuální. Je nutné odděleně posuzovat léčbu endometriózy v souvislosti s neplodností a v souvislosti s pánevní bolestí. Léčba pánevní bolesti. 1.Chirurgická léčba Cílem léčby je odstranit co největší množství endometriózních ložisek a rozrušit zjištěné srůsty v dutině břišní. Úspěšnost chirurgické léčby závisí na tom, kde jsou ložiska uložena a jak jsou velká. Nevýhodou je, že po operaci mohou vznikat v místě operačního zásahu srůsty a léčba nemusí odstranit ložiska drobná, laparoskopem nezobrazitelná, tzv. mikroskopická. Ložiska na pánevní pobřišnici lze odstranit popálením nebo odpařením. K dostatečnému a přitom bezpečnému odstranění ložisek do dostatečné hloubky lze využít CO2 laser. V některých případech můžeme ložiska i exstirpovat, tzn. vyštípnout kleštěmi nebo vystřihnout. Chirurgická léčba je ideální pro odstranění endometriózních cyst na vaječnících. Tyto cysty, které jsou v podstatě nepravými cystami, vznikly z ložisek endometriózy zachycených na povrchu vaječníku. Ošetření cysty spočívá v odsátí jejich obsahu, prostřižení pouzdra cysty a odpaření nebo popálení jejich výstelky. Větší cysty je lépe z vaječníku vyloupnout ( enukleovat) celé. Rozsáhlé operační výkony je potřeba provádět u endometriózy, která zasahuje další orgány, např. střevo, močový měchýř, močovody nebo přepážku mezi pochvou a konečníkem. Zde se léčba laparoskopická často kombinuje s hormonální léčbou anebo s klasickým chirurgickým přístupem - řezem přes břišní stěnu. Při chirurgické léčbě pánevní bolesti se uplatňují i techniky, které se snaží přerušit nervová zásobení pánve. K takovým výkonům se přistupuje až po neúspěchu hormonální nebo jiné chirurgické léčby. Nervová vlákna jsou totiž stále drážděna jizevnatým procesem, který probíhá v okolí endometriózních ložisek. Nejčastěji se přerušují nervové svazky ve vyhloubení kosti křížové anebo se přerušují vazy, které vedou od dělohy ke křížové kosti. Za definitivní řešení u žen, které již neplánují těhotenství, lze považovat odstranění dělohy i vaječníků. Hormony, které po odstranění vaječníků v těle ženy chybí lze nahradit substituční hormonální terapií. Jen tak můžeme v budoucnu předejít možnosti nového vzplanutí onemocnění. 2. Konzervativní – hormonální léčba Úspěšnost této léčby je vysoká (75 - 95 %). Nicméně u 25-50 % pacientek se do l roku po vysazení léčby mohou obtíže opakovat. Vnímavost k léčbě je individuální a závisí do značné míry na laparoskopickém a histologickém nálezu. Největší úspěšnosti lze dosáhnout u ložisek peritoneálních ( na pobřišnici), méně úspěšná je hormonální léčba při endometrióze ovariální a takřka bez efektu je tato léčba u postižení přepážky mezi pochvou a konečníkem. Důležitým hlediskem jsou subjektivní potíže pacientky. Tam, kde jsou bolesti vázány na menstruační cyklus je léčba jiná než u žen, které mají bolesti při styku a dlouhodobou pánevní bolest. Hormonální léčba je zaměřena na ovlivnění přirozené hormonální osy pacientky. Léky, které se v léčbě užívají, blokují hormony podvěsku mozkového, který je hormonálním řídícím centrem (agonisté gonadoliberinu). Přípravek se nejčastěji aplikuje podkožně nebo ve formě jednoduché intramuskulární injekce (Dipherelin). Pokud je podvěsek mozkový ( hypofýza) blokován, nevyplavují se z vaječníků hormony a neuskuteční se tak pravidelná přeměna endometria. Hladina ženských hormonů (estrogenů) v krvi se pak pohybuje na hranici hodnot ženy v klimakteriu ( přechodu). Důsledkem jsou některé nežádoucí účinky této terapie. K nim patří kromě dočasné ztráty menstruace náladovost, deprese, migrény, ženy mohou mít návaly a poruchy spánku. Tyto příznaky jsou ale dočasné, trvají jen po dobu léčby, tzn. 3-6 měsíců a po vysazení léčby mizí. Kromě toho lze tyto nežádoucí účinky tlumit substituční ( hormony doplňující) léčbou, která ženám od potíží uleví a přitom neovlivní výsledný léčebný efekt. K tomuto účelu se používá hormonální substituční léčba (HST) nebo přípravky hormonální antikoncepce. Jiným druhem hormonální léčby je užívání hormonální antikoncepce. Ta působí snížení hormonální stimulace ložisek endometriózy. Zároveň také snižuje v těle produkci působků, které zodpovídají za vnímání bolesti. Takto dosáhneme toho, že se ložiska v malé pánvi zmenšují a často vymizí i bolestivost, která provází menstruaci nebo pohlavní styk.

Ne, napsané rozdíly zjištěných rozměrů resp. parametrů nejsou velké. Naopak nevybočují z rozmezí obvyklé tolerance.

Zkušenosti s menstruačními kalíšky mi žádná z pacientek neřekla.