Gynekologie

Jstotu Vákm dá vyšetření urologem. Takže doporučuji návštěvu některé z urologických ambulancí. Na dálku - přes internet nelze z popisu poznat o co se jedná. Nejen pro mne- gynekologa, ale i pro urologa.

Pravděpodobnost otěhotnění v popsané situaci je zcela malá. Ale není nulová. Všechno je ovšem jen odhad. Jistotu získáte vyšetřením u gynekologa. Ovšem ne ihned, ale tak za 4 týdny od dnech, kdy byl nechráněný pohlavní styk.

Sama problém nevyřešíte. Je to záležitost pro gynekologa. Pokud je opravdu gynekologický nález zcela v pořádku, pak je namístě změna HA za jiný preparát.

Bazální teplota je jen orientační. Nelze z toho dovodit zda ovulace proběhla či neproběhla. Dermoidní cysta je v těle od narození, její vznik či rozvinutí s žádnými léky nesouvisí. Nerozumím větě : "Na kontrolni UZV jsem pozvana nebyla. "

k 1. otázce: ano, CS 2 je ve 28. tt. odpovídající či vyhovující Ke 2. : vyšetřuje se pH moči, zda jsou přítomny bílkoviny a cukr.

Není mi známo, že by nějaké vitamíny či podobné látky zásadním způsobem přispěly k otěhotnění. Je to poněkud složitější porblematika

K 1. otázce: nelze vůbec souhlasit s názorem , že když je "malá nízko, musí to značit, že budu rodit dříve". Dle takového nálezu nelze vůbec stanovit kdy skuečně nastane porod. ke 2. : V 36. týdnu těhotenství je váha plodu kolem 2800 gramů.

k 1. otázce: pokud není jasná příčina, co způsobilo výpotek v Cavum Douglasi, tak nelze říci, zda se může či nemůže objevit znovu. Prevence z Vaší strany možná není. k 2. : vaše otázka vyvěrá z přirozené neznalosti anatomie a fyziologie ovarií čili vaječníků ženského organizmu. Stručně: folikuly jsou přirozenou součástí vaječníků.

K 1. dotazu obšírněji, protože se jedná o rozsáhlou problematiku: Cukrovka neboli Diabetes mellitus je syndrom, charakterizovaný neschopností organismu zpracovávat glukózu a udržovat její hladinu ve fyziologických mezích v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu. Jedná se o závažné onemocnění, které může způsobovat řadu dalších komplikací jako jsou poškození ledvin (nefropatie), oční sítnice (retinopatie), nervového systém (neuropatie) a další. V případě těhotenství je situace ještě více komplikovanější. Zvýší se hladina pohlavních hormonů - estrogenu a progesteronu. Dále je zvýšena hladina dalších hormonů - kortikoidů, které obecně zvyšují glykémii. V krvi se navíc objevuje placentální laktogen, což je silný antagonista inzulínu (působí proti účinku inzulínu). Výsledkem těchto hormonálních změn je tendence k růstu hladiny glukózy v krvi, glukózové intoleranci. Tělo matky je nuceno významně zvýšit tvorbu inzulínu. K tomuto zvýšení pak dochází především ve III. trimestru. Výskyt diabetu je tedy v době těhotenství vyšší a v tomto období dochází rovněž k projevům specifického typu diabetu tzv. gestačního diabetu. Gestační (těhotenský) diabetes mellitus je běžným onemocněním komplikující přibližně 4 % těhotenství. Jednoduše jej můžeme definovat jako intoleranci (nesnášenlivost) sacharidů (cukrů), která začíná nebo je poprvé definována v průběhu právě probíhajícího těhotenství. Jde o stav, kdy dříve naprosto zdravá žena nedokáže v těhotenství vytvořit potřebné množství inzulínu. Před otěhotněním měla takováto žena hladiny glykémie zcela v pořádku a ve fyziologickém rozmezí. V případě gestačního diabetu dochází u ženy k hyperglykémii, která má několik negativních důsledků. Glukóza slouží k výživě embrya a plodu a velmi dobře prochází placentou. V případě hyperglykémie ve II. a III. trimestru zaregistruje slinivka břišní plodu nefyziologickou - zvýšenou hladinu glukózy. Plod na obranu zvýší produkci vlastního inzulínu (tento stav se odborně nazývá fetální hyperinzulinismus). Produkci inzulínu plodem je možné zaregistrovat již od desátého týdne vývoje plodu. Jelikož je inzulín bílkovinná makromolekulární látka, nemůže prostoupit přes placentu z krve plodu do krevního oběhu matky a zůstává v krevním řečišti plodu. Zvýšená hladina inzulínu vytvořená plodem sníží glykémii nejen v jeho krevním oběhu, ale i v krvi matky. Bohužel se za tímto „pozitivním“ vychytáváním glukózy z krve plodu skrývají procesy při kterých roste tuková tkáň plodu. Výsledkem je makrosomie (nadměrná hmotnost) plodu. Novorozenec tak namísto fyziologických 3500 gramů může vážit více než 4000 g. V případě makrosomie je při porodu ohrožena jak matka, tak i dítě. Porod je pak obvykle nutné provést císařským řezem. U plodu může drasticky zvýšená produkce inzulínu vyvolat poškození jeho pankreatických beta buněk nebo do budoucna zvýšit riziko vzniku diabetes mellitus. Navíc se u novorozenců často po porodu objevují těžké stavy hypoglykémie. K 2. dotazu: pojmy jsou spojeny s tzv. cervix score, neboli Bishopovo skóre Detailněji o CS: Cervix skore /CS/ vyjadřuje stav čípku děložního a naléhající části u těhotných žen. Stanovuje se následujícím způsobem: body od nuly po dva se hodnotí eventuelní rozšíření hrdla čípku děložního, jeho konzistence, délka a uložení či směrování ke kosti křížové, či mediálně. Výsledek bodů se však musí vztáhnout k délce těhotenství! Čím je větší počet bodů, tím je vyšší riziko předčasného porodu. Kupříkladu v 35. týdnu těhotenství se za normální považuje CS do 6 u žen, které nerodily a do 7 u žen, které již rodily.

Ne, plod roupy neohrozí. Léčbu by měl provést Váš praktický lékař.