Gynekologie

Na otázku : "Můžete mi prosím vysvětlit, co přesně se stalo a proč se IUi neprovedla?" musím , bohužel odpovědět, že NE. Vysvětlit to nemohu, protože nejsem specializován na metody mimotělního oplodnění ( sice se zmiňujete o IUI, ale popsaná stimulace úzce souvisí z metodami asistované reprodukce). Požádejte tedy o vysvětlení lékaře, který provádí stimulaci.

Výraz distance obecně znamená vzdálenost. Co by měl speciálně v oboru porodnictví gynekologie označovat mi není známo. Jen mohu tušit ( z toho co jste napsala) že by se mohlo jednat o ultrazvukové měření a to nuchální translucence neboli šíjové projasnění . Bližší vysvětlení by Vám měl podat ten lékař, který Vás vyšetřoval.

Ne, neohrožuje možnost otěhotnět.

Zjednodušeně řečeno lze testem z krve zjistit graviditu za 14 dnů od oplodnění. Výsledek ovšem nemusí být jednoznačný. V praxi se postupuje tak, že vyšetření na rentgenovém přístroji ( kam patří i mamograf) se provede po proběhlé menstruaci nebo koncem menstruace. Podrobněji: na téma časného prokázání gravidity jsem před časem vypracoval rozsáhlou odpověd. Takže Vám ji kopíruji: Problematika zjišťování těhotenství či UZ vyšetření je poměrně složitá. Nejdříve lze vaginální sondou diagnostikovat nitroděložní těhotenství ve fázi choriové dutinky, resp. gestačního váčku 17.den poté, co se nedostavilo očekávané menstruační krvácení. V té době dosahuje průměru 2-3 mm. Gestační váček v dutině děložní by se měl spolehlivě zobrazit po 32-36 dnech od poslední menstruace .Choriová dutinka se zobrazuje jako kulatá až oválná struktura s hyperechogenním lemem, který odpovídá trofoblastu, umístěná excentricky ve vysoké sliznici dutiny děložní. Z biochemických parametrů lze k časné detekci těhotenství vedle transvaginální sonografie použít stanovení hladiny beta-podjednotky HCG ( lidský choriový gonadotropin (human chorionic gonadotropin)). Jeho sekrece buňkami syncytiotrofoblastu začíná velice záhy po nidaci. HCG lze prokázat ještě před ukončením procesu nidace již 8. den po ovulaci. 32-36. den od poslední menstruace, kdy bychom měli transvaginální sonografií gestační váček v dutině děložní zobrazit, dosahuje hodnota beta podjednotky HCG průměrnou hodnotu 914 +/- 106 IU/l (vztaženo na Second International Standard - SIS). Za fysiologických podmínek dosahuje gestační váček v 5. týdnu těhotenství průměru 5-6 mm což odpovídá hodnotám beta HCG 800 - 1000 IU/l (SIS). Vedle HCG koreluje s prosperující intrauterinní graviditou hladina SP-1. Velikost gestačního váčku se nadále zvětšuje o 1 mm za den . U fysiologického nitroděložního těhotenství je doba za kterou se hladina beta podjednotky HCG zdvojnásobí 2 dny. V důsledku tvorby extraembryonální coelomové dutiny se z primárního žloutkového váčku formuje ke konci IV. týdne sekundární žloutkový váček. Během organogeneze a před vytvořením placentární cirkulace je žloutkový váček orgánem výměny mezi matkou a embryem. Plní funkci nutritivní, metabolickou, endokrinní, imunologickou, vylučovací a hematopoetickou. Žloutkový váček se při transvaginálním vyšetření na začátku šestého týdne gestace zobrazuje jako první struktura uvnitř choriové dutinky. Jeho průměr je v tomto období 3-4 mm. Je kulatý, dobře ohraničený, obsah je anechogenní. Transabdominální / břišní/ sondou se v tomto týdnu gestace žloutkový váček nezobrazí. Průkazem žloutkového váčku, který je embryonálního původu lze vyloučit afetální vejce. Žloutkový váček se až do ukončeného 10. týdne kontinuálně zvětšuje a jeho průměr je v tomto období 5,5 -6 mm. S růstem gestačního váčku a expanzí amniální dutinky se žloutkový váček jako extra-embryonální struktura postupně vzdaluje od embrya. Ohledně dalšího osudu žloutkového váčku bylo několik teorií. Některé vysvětlovali jeho zánik v důsledku mechanické komprese mezi amniální a choriovou dutinou ke konci 12. týdne gestace. V některých starších publikacích nebyl zjištěn vztah mezi odchylkami žloutkového váčku a dalším průběhem těhotenství . Novější studie však prokazují souvislost mezi přítomností, velikostí a počtem žloutkových váčků a výsledkem těhotenství. Nepřítomnost váčku může být indikátorem abnormálního těhotenství, končícího úmrtím embrya . V případech missed abortion, kde je patrný embryonální pól je možno pozorovat odchylky ve tvaru a velikosti váčku. Může být větší a jeho stěna tenčí než u normálního těhotenství. Tento stav by mohl být zapříčiněn nevyužitím nutritivních sekretů embryem.

Obecně platí, že infekce může "zmizet" bez léků tím, že imunitní systém organizmu dotyčného člověka ji ( infekci) zneškodní sám. Ovšem u řady chorob po infekci zůstává "stopa" a to v podobě protilátek, které svědčí o proběhlé infekci. Uvedla jste, že testy na chlamydiovou infekci máte " v pořádku". Chápu to jako negativní výsledek v tom dobrém smyslu slova. Pak se budete muset zeptat toho lékaře, který Vám pověděl o proběhlé chlamydiové infekci, co ho vedlo ke zmíněnému závěru.

V průměru v polovině délky těhotenství, tedy ve 20. týdnu. Na druhou otázku nedokážu odpovědět neboť jsem muž a tedy těhotný jsem nemohl být.

Může, ale nemusí. Může to být způsobeno stagnací či zpomalením odtoku moči s ledvinné pánvičky, může to být způsobeno růstem těhotené dělohy, velice velmi vzácně můžete mít situs viscerum inversus ( obrácení vnitřních orgánů trávicího traku v dutině břišní) a pak by to mohl být počínající zánět appendixu. Příčin může být více, takže je vhodné vyšetření lékařem

Z údajů, které jste mi napsala ( kromě kolísání telěsné teploty) , nelze poznat nic. Ani náznakem. Takže naslepo doporučit léky by bylo ode mne nezodpovědné. Doporučuji tedy : navštivte svého praktické lékaře.

"Špinit" může i 3 týdny. A kdy vyhledat lékaře? Záleží na intenzitě krvácení

Je to příznivý nález uložení či umístění placenty. Placenta dle Vašeho sdělení je umístěna na přední stěneě dělohy- resp. děložní dutiny a je mimo vnitřní branku, tedy nepřekrývá ji. Kdyby ji překrývala ( v době porodu) a nebylo by to známo, byl by to závažný stav ohrožující rodičku silným krvácením. Díky ultrazvukovým vyšetřením jsou dnes tyto patologické stavy placenty již včas odhaleny a život rodiček už neohrožují.