Gynekologie

Křečové žíly nejsou kontraindikací u uvedeného léku. Tou je kupříkladu aktivní tromboflebitida (zánět žil, při kterém se tvoří krevní sraženiny v žilách) Ovšem za popsané situace bych dovolenou - pobyt u moře volil až po operaci .

Optimální efekt vakcinace je za 7 měsíců od 1. injekce, tedy asi měsíc po poslední, třetí injekci.

Doporučil bych Entizol, protože by se mohlo jednat o tzv. vaginózu. Bohužel lék je vázán na lékařský předpis. Lék existuje ve formě poševních tablet i perorálních tedy "polykacích" tablet

K prvému problému: Paragraf uvedené zákona stále platí. Nic se nezměnilo. A můj názor ? Ve své ordinaci nevybírám žádné poplatky, protože zmíněný zákon ctím a tedy respektuji. Takže s popsaným postupem gynekologů nesouhlasím. K 2. problému: Obávat se nemusíte. Pravděpodobně jde o cysty vaječníku. Ty jsou ovšem do jisté velikosti ( průměrně 2 cm) fyziologické a při ovulaci praskají. Pokud k praskuntí nedojde , pak rostou napňováním tekutinou a mohou činit bolesti. Problematika se lépe vysvětluje v ordinci za pomocí obrázků. Pokusím se tedy to nahradit textem o ovariích neboli vaječnících: Vaječník je párový orgán, velikostí přirovnávaná k mandli. Uloženy jsou v pánevní dutině, tak nízko, že při onemocnění levého vaječníku snadno dochází k záměně s podrážděním slepého střeva. Povrch vaječníku je u děvčátek hladký, s přibývajícím věkem se zjizvuje v důsledku proběhlých ovulací (viz dále). Vaječník visí na části širokého děložního vazu a je tak fixován na svém místě, z vazu na něj přechází pobřišnice, ale vaječník nekryje, jeho povrch je volný. Na povrchu je vaječník pokrytý jednovrstevným, nízkým epitelem, který se nazývá zárodečný epitel. Ve skutečnosti je to ale obyčejný epitel krycí, a zárodečný se mu říká jenom proto, že při diferenciaci vaječníku, jeho vývoji v době před narozením, skutečně nějakou dobu zárodečný byl. Tuto funkci ale po narození ztratí a na rozdíl od zárodečného epitelu v semenotvorných kanálcích varlat se nijak nepodílí na tvorbě nových pohlavních buněk. Pod zárodečným epitelem je vrstva vaziva, která se nazývá tunica albuginea. Samotný vaječník se skládá ze dvou stavebně odlišných částí - z kůry a dřeně. Dřeň vaječníku (substantia medullaris) je tvořena řídkým vazivem, kterým probíhají velké cévy a nervy. Není obalena kůrou ze všech stran, na jednom místě přechází ve vaječníkovou branku, což je místo vstupu těch cév. Kůra vaječníku (substantia corticalis) je tvořena masou buněčného vaziva a obsahuje také folikuly, bezesporu nejdůležitější součást vaječníku. Základní buňky, ze kterých může vzniknout vajíčko, oogonie, se dělí už během nitroděložního vývoje, pak svůj vývoj ale zastaví, stanou se z nich oocyty I. řádu, a ty se obalí vrstvou buněk z vaziva kůry. Tento útvar, tedy nedozrálé vajíčko a vrstva buněk, které ho vyživují a chrání, se nazývá folikul. Vzniká jich velké množství, žena má v každém vaječníku založeno až 200 000 folikulů. Jen některé z nich se ale začnou vyvíjet a dále růst. Vývoj folikulu je řízen FSH, estrogenem a progesteronem, a záleží tedy na pohlavním cyklu, u ženy tedy v ideálním případě každých 28 dní začne dozrávat jeden nový. Podle hormonální rovnováhy ženy a vrozených dispozic, zátěží atd atd. nejsou brány jako závažné výchylky 3-4 dnů oběma směry, pokud jde o cyklus pravidelný. Jakmile folikul dostane impuls k růstu, oocyt se začne zvětšovat a folikulární buňky okolo se množí, až vznikne velký, okem snadno viditelný útvar, který tvoří bouli na povrchu vaječníku a vypadá jako puchýřek. Takovému folikulu se říká folikul Graafův. Je tvořený velkým oocytem, který dokončil 1 .redukční dělení a dozrál na oocyt II.řádu. Folikulární buňky produkují hormon estrogen. Vnitřek folikulu je k naplněný tekutinou, a když pod tlakem tekutiny folikul praskne, dojde k ovulaci. Oocyt, společně s jednou vrstvou buněk, která tvoří jeho ochranný obal, je doslova vystřelen do břišní dutiny, kde ho zachytí třásně vejcovodu. Vajíčko je tedy připraveno, a ve vejcovodu může čekat na spermie. Zbytek prasklého folikulu se přemění na žluté tělísko, které produkuje hormon progesteron. Progesteron brání vývoji dalšího folikulu a udržuje děložní sliznici ve stavu, kdy je schopná přijmout oplozené vajíčko. Nedojde-li k oplození, žluté tělísko se rozloží a zmizí beze stopy. Pokud skutečně dojde k těhotenství, žluté tělísko se zvětší a přetrvává až do druhé třetiny těhotenství. Jizva po takovém žlutém tělísku zůstane na vaječníku patrná už napořád.

Pokud jedete na dovolenou až v srpnu, tak popisovaný postup posuňte o jeden měsíc, či jeden menstruační cyklus.

Pokud se "výpadek" menses nebude opakovat, tak není důvod se znepokojovat. A bolest vaječníku ? Příčinou bolestí nemusí být jen vaječník, může jít o původ v močovém traktu, v trávicím traktu, od páteře atd. Takže pokud bude bolest pokračovat pak je namístě aby lékaři pátrali po příčině. Nerozumněl jsem větě "28,5,2007 jsem byla na preventivní prohlidce ale svemu gynekologovi jsem to zapoměla říct". Prevenitní prohlídku dělal jiný gynekolog než Váš gynekolog ?

Vzhledem k tomu, že čípek děložní byl vyšetřen a nález byl příznivý včetně cytologie pak by nemělo jít o nic závažného. Doporučil bych změnu HA. kupříkladu Yadine či Belara

Myslím si, že můžete být klidná. O příznak pohlavní nemoci se nejspíše nejedná. Je to pravděpodobněji "malá" hormonální porucha. Pokud by se v budoucnu vícekrát opakovala, pak lze užívat cyklicky gestageny. Obvykle 10 dnů v menstr. cyklu například Provera tablety po 5 mg

Velmi vyjímečně u některých žen se podaří až po delší době vybrat pro ně optimální hormonální antikoncepci. Preparátů je kolem 35, takže je ještě z čeho vybírat. Velmi dobře je snášen preparát Yadine či Belara. Pak jsou ještě k dispozici čistě gestagenní preparáty: kupříkladu Cerazette.

E. coli se přirozeně vyskytuje v tlustém střevě. Z Vašeho popisu není zřejmé zda máte zánět poševní slinzice provázený fluorem neboli patologickým výtokem. Záněty moč. měchýře s tím vůbec nemusí souviset. A byla provedena kultivace poševních sekretů s určením citlivosti ke zjištěným kmenům E. coli ?