Gynekologie

Ano, únavnost může mít příčinu v úbytku počtu červených krvinek. Označuje se to jako Anemie. Na Vaši první a druhou otázku však nemohu odpovědět. Nelze to poznat na dálku. Měl by to řešit Váš praktický lékař a ne gynekolog. Analogicky potíže s močovým měchýřem řeší urolog.

K nitroděložním tělískám- včetně Mirena- mám rezervovaný postoj. Sice je zavádím, ale nepreferuji je. A co bych Vám doporučil? Bez znalosti Vaší zdravotní dokumentace to je obtížné, ale nejspíše bych volil ultranízkodávkovný preparát- kupříkladu Mirelle. Nebo Belara, která je vyjímečná svým složením, popřípadě Yadine.

Na otázku: "už jste se někdy ve své praxi setkal s tím, že by žena otěhotněla druhý den po skončení menzes pro přerušované souloži?" lze odpovědět ANO, není to vyloučeno, ale obtížně se to prokazuje. K 1. otázce- již před časem jsem vypracoval rozsáhlou odpověď, takže ji kopíruji: Problematika zjišťování těhotenství či UZ vyšetření je poměrně složitá. Nejdříve lze vaginální sondou diagnostikovat nitroděložní těhotenství ve fázi choriové dutinky, resp. gestačního váčku 17.den poté, co se nedostavilo očekávané menstruační krvácení. V té době dosahuje průměru 2-3 mm. Gestační váček v dutině děložní by se měl spolehlivě zobrazit po 32-36 dnech od poslední menstruace .Choriová dutinka se zobrazuje jako kulatá až oválná struktura s hyperechogenním lemem, který odpovídá trofoblastu, umístěná excentricky ve vysoké sliznici dutiny děložní. Z biochemických parametrů lze k časné detekci těhotenství vedle transvaginální sonografie použít stanovení hladiny beta-podjednotky HCG ( lidský choriový gonadotropin (human chorionic gonadotropin)). Jeho sekrece buňkami syncytiotrofoblastu začíná velice záhy po nidaci. HCG lze prokázat ještě před ukončením procesu nidace již 8. den po ovulaci. 32-36. den od poslední menstruace, kdy bychom měli transvaginální sonografií gestační váček v dutině děložní zobrazit, dosahuje hodnota beta podjednotky HCG průměrnou hodnotu 914 +/- 106 IU/l (vztaženo na Second International Standard - SIS). Za fysiologických podmínek dosahuje gestační váček v 5. týdnu těhotenství průměru 5-6 mm což odpovídá hodnotám beta HCG 800 - 1000 IU/l (SIS). Vedle HCG koreluje s prosperující intrauterinní graviditou hladina SP-1. Velikost gestačního váčku se nadále zvětšuje o 1 mm za den . U fysiologického nitroděložního těhotenství je doba za kterou se hladina beta podjednotky HCG zdvojnásobí 2 dny. V důsledku tvorby extraembryonální coelomové dutiny se z primárního žloutkového váčku formuje ke konci IV. týdne sekundární žloutkový váček. Během organogeneze a před vytvořením placentární cirkulace je žloutkový váček orgánem výměny mezi matkou a embryem. Plní funkci nutritivní, metabolickou, endokrinní, imunologickou, vylučovací a hematopoetickou. Žloutkový váček se při transvaginálním vyšetření na začátku šestého týdne gestace zobrazuje jako první struktura uvnitř choriové dutinky. Jeho průměr je v tomto období 3-4 mm. Je kulatý, dobře ohraničený, obsah je anechogenní. Transabdominální / břišní/ sondou se v tomto týdnu gestace žloutkový váček nezobrazí. Průkazem žloutkového váčku, který je embryonálního původu lze vyloučit afetální vejce. Žloutkový váček se až do ukončeného 10. týdne kontinuálně zvětšuje a jeho průměr je v tomto období 5,5 -6 mm. S růstem gestačního váčku a expanzí amniální dutinky se žloutkový váček jako extra-embryonální struktura postupně vzdaluje od embrya. Ohledně dalšího osudu žloutkového váčku bylo několik teorií. Některé vysvětlovali jeho zánik v důsledku mechanické komprese mezi amniální a choriovou dutinou ke konci 12. týdne gestace. V některých starších publikacích nebyl zjištěn vztah mezi odchylkami žloutkového váčku a dalším průběhem těhotenství . Novější studie však prokazují souvislost mezi přítomností, velikostí a počtem žloutkových váčků a výsledkem těhotenství. Nepřítomnost váčku může být indikátorem abnormálního těhotenství, končícího úmrtím embrya . V případech missed abortion, kde je patrný embryonální pól je možno pozorovat odchylky ve tvaru a velikosti váčku. Může být větší a jeho stěna tenčí než u normálního těhotenství. Tento stav by mohl být zapříčiněn nevyužitím nutritivních sekretů embryem. Rempen pozoroval ve svém souboru 256 fysiologických těhotenství pouze 6 případů, kdy byl průměr žloutkového váčku pod 6 mm a u 7 z 29 patologických gravidit, které končily spontánním abortem byl průměr váčku větší než 7 mm. Je-li průměr žloutkového váčku větší než 7 mm je pravděpodobnost vývojové vady a následného abortu vyšší. Při nápadně malém průměru žloutkového váčku je riziko vývojové vady rovněž vyšší. Jako patologii je tedy třeba hodnotit stavy spojené s odchylným tvarem a zvýšeným počtem žloutkových váčků. Incidence mnohočetných těhotenství má v důsledku metod fertilizace in vitro a indukce ovulace stoupající tendenci. S použitím transvaginální sonografie lze zodpovědět otázky ohledně vitality a počtu plodových vajec výrazně dříve a s větší přesností než při vyšetření transabdominální sondou. Četnost živě narozených dvojčat se udává v poměru 1:80. Přitom podíl dvojčat v časném těhotenství je podstatně vyšší 1:60. Proces zmizení jednoho z dvojčat za současného pokračování těhotenství druhého dvojčete se v angloamerickém písemnictví označuje jako “vanishing twin”. Incidence tohoto fenoménu v I. trimestru není známa a jediným klinickým symptomem tohoto stavu bývá krvácení v I.trimestru. Braat a kol. uvádí, že pouze 40% dvojčat diagnostikovaných v I. trimestru se narodí živých.

Vyčkejte dalšího průběhu. Pokud neustane krvácení do týdne, je na místě vyšetření dětským gynekologem.

Pokud nebyl pohlavní styk (a ten by neměl být před 15. rokem věku) pak jde o projev hormonální nerovnováhy. Tedy nic závažného, jen obtěžujícího.

Označení "nejasné buňky" není standardní či oficiální. V medicíně poměrně často je nutné opakování některých vyšetření respektive použití preciznějších metod.

Děložní čípek se "zvětšuje" spíše po proběhlém těhotenství. Ektropium je označení posunutí hranice epitelů na povrchu čípku děložního. V pochvě je epitel dlaždicovitý a v hrdle děložním je epitel cylindrický ( označení se odvíjí od mikroskopického obrazu epitelu- tedy svrchní vrstvy tkáně orgánů).

U Norethisteronu je poměrně vysoké procento tzv. nežádoucích účinků léku- což je i u Vás. Lze použít další gestageny: Provera tbl, Utrogestan ( ten lze zavádět i do pochvy), Duphaston. Pak by bylo možné použít další netabletové formy hormonálích substitučních léků. Náplasti nebo gely- Oestrogel, Estrahexal. Pravděpodobně by u Vás mohla být použita ( pro mnohé překvapivě) hormonální antikoncepce- nízkodávkovaná. Přesný výběr je však na gynekologovi, který zjistí všechny další souvislosti u Vás- kupříkladu riziko trombembolie.

Procento komplikací je menší než jste napsala. Pokud jde o interrupci u ženy těhotné poprvé, je na msítě hospitalizace. K otázce provedení: V celkové anestézii se po desinfekci zevních rodidel a pochvy zachytí děložní čípek speciálním nástrojem a provede se rozšíření kanálu děložního hrdla (dilatace) kovovými tyčinkami, které se nazývají dilatátory. Dilatace se provádí podle stáří těhotenství (čím větší gravidita tím větší dilatace). Plodové vejce se z dutiny děložní odsaje podtlakovou savkou (vakuumaspirace, vakuuumkyretáž, vakuumexhausce). Po odsátí plodového vejce se někdy provádí tzv. revize dutiny děložní kyretou, při které se odstraní možné zbytky. Takto se provádí zákrok do asi 10. týdne těhotenství. V 11. a 12. týdnu těhotenství je plodové vejce objemné a nelze jej odsátím odstranit. Při zákroku je nutné provést značnou dilataci děložního hrdla a těhotenství ukončit pomocí potratových kleští a kyrety. Je zřejmé, že tento výkon je pro pacientku a organismus více zatěžující a přináší více rizik. Proto je nutné ukončit nechtěné těhotenství nejlépe již do 8. týdne. Výkon se většinou provádí ambulantně v rámci jednodenní hospitalizace. Pokud je pacientka hospitalizována jedná se o 2 - 3 dny. Pokud se po propuštění objeví krvácení silou menses a větší, bolesti v podbřišku, teploty, zimnice, třesavky či jiné obtíže, pacientka ihned vyhledá lékaře (obvodního gynekologa, v akutním stavu pohotovost). Komplikace: - komplikace spojené s anestézií - komplikace při výkonu: krvácení, poranění dělohy (může vést až k nutnému odstranění dělohy) - komplikace po výkonu: krvácení, infekce, neúspěch zákroku a přetrvávání těhotenství

Přibírání na váze je velice individuální záležitost a je vysvětlována zvýšením chuti k jídlu, následným větším příjmem kalorií. Zkuste Belara. K 2. dotazu: "jsem slyšela, že po vysazení antikoncepce není riziko otěhotnět, jelikož se tělo musí srovnat do přirozeného chodu?". odpověď : není to pravda.