Gynekologie

Ano, při operaci lze zjistit průchodnost vejcovodů. A neprůchodnost vecovodů je jednou z příčin neplodnosti.

Uvedený příznak: "trápí mě tlak v oblasti beder" může mít velikou řadu příčin. A je velmi málo pravděpodobné, že by se tak projevovalo odumřelé těhotenství v časném stadiu.

To, co popisujete, není nic závažného. Nevím proč Vás tím lékař lekal- zbytečně. Cysta na vaječnících do velikosti 2 cm je fyziologická. Podrobněji o vaječnících: Vaječník (ovarium) je párový orgán, uložený v malé pánvi ženy po obou stranách dělohy. U mladších žen dosahuje přibližně velikosti švestky, u žen po přechodu je o něco menší. Ve správné poloze je udržován prostřednictvím vazů, které jej upevňují k děloze a ke stěně pánevní. Má dvě hlavní funkce. První je produkce ženských pohlavních hormonů (estrogenů, gestagenů), které ovlivňují menstruační cyklus, reprodukční funkce a vlastně i celý ženský organismus.Druhou je "uskladnění" ženských pohlavních buněk - vajíček. Ta se nacházejí v drobných kulovitých útvarech, které nazýváme folikuly. V průběhu každého menstruačního cyklu dochází ke zrání a růstu několika folikulů, až nakonec (asi uprostřed cyklu) největší z nich praskne (ovulace) a vajíčko je vyplaveno do vejcovodu. Zde může dojít k oplodnění vajíčka spermií, z oplodněného vajíčka z jediné buňky (zygota ) se vyvine zralý plod.

Rentgenové vyšetření působí negativně na již existující těhotenství. Takže když máte již "po" vyšetření, můžete klidně otěhotnět.

Bechtěrevova nemoc je bolestivé, chronicky probíhající revmatické onemocnění, které především poškozuje funkce páteře. V průběhu chronického zánětu a degenerace páteřních obratlů a zánětu vazů dochází k částečnému nebo – v koncovém stadiu – úplnému zkostnatění a tím ztuhnutí páteře. Následkem bývá silné omezení hybnosti a posléze držení těla pacienta v trvalém předklonu („postava sběračů brambor“). Podle dnešního odhadu je Bechtěrevovou nemocí napadeno asi 1% středoevropské populace – u nás je to asi 100 000 pacientů. Muži jsou postiženi přibližně dvakrát až třikrát častěji než ženy; kromě toho probíhá onemocnění u žen mírněji, často však neméně bolestivě. Obvykle propuká choroba mezi 15. a 40. rokem života. Vaše gynekologické obtíže nesouvisejí s Běchtěrevovou nemocí partnera

U Alpikortu F je uvedeno v kapitole Těhotenství a laktace, že na základě reprodukčních a fertilních studií, a současně zvážení rizika a účinku, nevyplývají žádná omezení. Také Aktiferrin lze používat v těhotenství. Takže můžete být klidná

Příčin potíží, které popisujete, může být veliká řada. Postup by měl být takový, že Váš praktický lékkař ( obvodní či jak je označován ve Slovenské republice) by měl koordinovat hledání příčiny u jednoztlivých specialistů- neurolog, gastroenterolog, urolog apodobně.

Lollete neznám, asi se jedná o Loette. Stejné účinné látky jsou i v těchto hormonálních antikoncepčních tabletách: Anteovin, Trisiston, Tri-regol, Trinordiol,Minisiston, Microgynon, Gravistat. Neznám sice Vaší srdeční vadu, ale Loette není jediným preparátem, který byste mohla užívat. Kromě výše uvedených tablet existují ještě další. Celkem je u nás schváleno k používání kolem 35 hormonálních antikoncepčních tablet! Takže je z čeho vybírat. Nyní k Vašemu hlavnímu dotazu. Jiné krvácení než je u Vás obvyklé je důvodem k vyšetření u gynekologa. Pokud bude vyloučeno selhání tablet a tedy důsledek selhání- těhotenství, pak při opakování nepravidelností je na místě výměna tablet za jiné. A jak jsem napsal výše- je jich veliké množství.

Na Vaše otázky lze odpovědět několika způsoby. Posílám Vám jednu z verzí odpovědi: Žena plánující otěhotnění musí především vědět, že v období mezi dvěma menstruačními krváceními jsou tzv. plodné a neplodné dny . Co to znamená? Zrající a oplodnění schopné vajíčko se uvolňuje z vaječníku při prasknutí tzv. Graafova folikulu – při ovulaci, obvykle 13. až 14. den od prvního dne předcházející menstruace. Je odplaveno vytékající folikulární tekutinou a zachytí se na sliznici trychtýřovitého rozšíření vejcovodu – ampule – nebo na třásních lemujících vyústění vejcovodu do břišní dutiny. Životnost zárodečných buněk je poměrně krátká: vajíčko může být oplodněno nejpozději do 17 hodin po ovulaci, spermie podrží schopnost proniknout obaly do vajíčka až 48 hodin po souloži. Vajíčko může být tedy oplodněno jednou ze spermií, která tam vnikne po souloži uskutečněné brzy po ovulaci. Možnost vyvolání ovulace souloží, tzv. violentní ovulace, známá např. u samic hlodavců, je diskutována, ale některými autory je připouštěna. Spermie pronikají z pochvy kanálem děložního hrdla, děložní dutinou a vejcovody poměrně rychle – již za 1 hodinu po souloži jsou zjistitelné v ampulární části vejcovodu. Z uvedeného vyplývá, že největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka je v období ovulace, že plodné období menstruačního cyklu je mezi 11. až 14. dnem po začátku přecházejícího menstruačního krvácení, a že tedy partnerský pár plánující otěhotnění by měl mít nechráněné pohlavní styky právě v tomto období. Skutečnost ovšem není vždy tak jednoduchá a jednoznačná! Daná rada předpokládá, že na vaječníku proběhla ovulace a že prasklý folikul se poté proměnil ve žluté tělísko produkující hormon progesteron. Zrající folikul a okolní tkáň vaječníku vytvářely do ovulace jiný hormon – estrogen. Ale takovýto ovulační cyklus(zrání folikulu s tvorbou estrogenů – ovulace – přeměna folikulu ve žluté tělísko s tvorbou progesteronu a zároveň i estrogenů) nemusí vždy proběhnout. Folikul nepraskne a vajíčko se neuvolní, nevytvoří se žluté tělísko a chybí produkce progesteronu. Folikul přetrvává, tvoří estrogeny – proběhl anovulační cyklus, Přitom se obvykle dostaví v očekávaném termínu krvácení z dělohy, označované v tomto případě jako anovulační. I u žen s pravidelným krvácením bývají do roka 1 až 2 cykly anovulační. Častější bývají po nástupu menstruace po pubertě, po porodech, potratech, na sklonku plodného období, při vysilujících onemocněních, při některých hormonálních poruchách a ve stresových situacích. Některé ženy mají anovulační cykly častěji – některé dokonce trvale, a jsou proto neplodné. Zjistit, zda proběhla ovulace a že cyklus je ovulační, lze poměrně jednoduchou metodou – měřením tzv. bazálních teplot. Bazální teplota je tělesná teplota naměřená ráno po probuzení (po dostatečně dlouhé době tělesného klidu) ještě na lůžku a to v pochvě, v konečníku nebo v ústech stále stejným teploměrem (nejraději elektronickým) po dobu 3 až 5 minut. Zjišťování bazální teploty bylo výsledkem snah po objektivním hodnocení teploty u žen s plicní tuberkulózou. Tehdy se prokázalo, že hodnoty naměřené bazální teploty se mění podle fáze menstruačního cyklu. Po ukončení menstruace kolísá bazální teplota něco málo nad 36,5 oC, před ovulačním termínem bývá 1 až 2denní mírný pokles, nato pak náhlý vzestup od 0,3 oC do 0,6oC s kolísáním nad 37,0 oC trvajícím do 26. dne cyklu, kdy opět klesne pod 37,0 oC. Hodnoty naměřené bazální teploty zapisované do menstruačního kalendáře vytvoří v průběhu takového cyklu křivku s nižší fází do ovulace a vyšší fázi po ovulaci, odpovídající existenci žlutého tělíska a tvorbě progesteronu. Zvýšení bazální teploty po ovulaci způsobují rozpadové produkty progesteronu, dráždící centrum pro tělesnou teplotu v prodloužené míše. Taková křivka je bifázická. Neproběhla-li ovulace a žluté tělísko se nevytvořilo, je cyklus anovulační, křivka bazálních teplot osciluje celou dobu pod 37,0 oC, je monofázická. Sledování křivky bazálních teplot umožní určit termín ovulace při plánování rodičovství, a tedy optimální dobu pro oplozovací soulož, která je ve dnech s přechodným poklesem, před vzestupem nad 37,0 oC. Přetrvávání vyšších teplot (tzv. hypertermická fáze) při vynechání menstruace svědčí pro otěhotnění. Doporučení Naměřila-li si žena plánující otěhotnění opakovaně monofázickou křivku bazálních teplot, musí se obrátit na gynekologa, který pro diagnostiku anovulačních cyklů využije dalších metod, jako vyšetřování cytologických stěrů z poševní sliznice, vyšetřování cervikálního hlenu, histologického vyšetření děložní sliznice, zjišťování hormonálních hladin v krevním séru a v moči, ev. dalších a podle výsledků doporučí léčbu. Neotěhotní-li žena při opakovaně zjišťované bifázické křivce bazálních teplot, musí se oba partneři obrátit na gynekologa nebo na speciální poradny pro neplodnost. Příčina neplodnosti může být jak u ženy (asi v 55 %), tak u muže (asi ve 30 až 35 %), nebo u obou (v 5 až 10 %). O neplodnosti páru lze ovšem mluvit až poté, když žena neotěhotněla po nechráněných pohlavních stycích do jednoho roku.

Negativní informace, které jste napsala, se nezakládají na pravdě. A ani Minisiston není "špatný". Mýty a pověry o hormonální antikoncepci: Mnoho lidí má hormonální antikoncepci v podvědomí spojenou s vedlejšími účinky a zdravotními riziky. Většina takových názorů však vyplývá spíše z neznalosti výhod hormonálních přípravků. Pojďme spolu vyvrátit některé nejčastější pověry... Při užívání pilulek se tloustne Není to pravda. Starší generace hormonální antikoncepce obsahovaly mnohem více hormonů než ty dnešní. U moderních preparátů s nízkým obsahem hormonů již k výraznému váhovému přírůstku nedochází. Ženy, jejichž organismus je zvýšeně citlivý na účinky hormonů, mohou po začátku užívání tabletek hormonální antikoncepce mírně přibrat. Nemá to ale nic společného s tukovými buňkami. Podílí se na tom zadržování tekutin v organismu. Pilulek existuje mnoho. Umělé hormony tabletky jsou nepřirozené a škodlivé Hormony obsažené v pilulce odpovídají přirozeným hormonům vaječníku. Jejich množství a vzájemný poměr jsou však výhodnější než v přirozeném cyklu. Ženy v méně rozvinutých zemích mají mnohdy díky opakovanému těhotenství a kojení pouze 12 cyklů ovulace za celý život. To je tolik, kolik má běžná žena za jediný rok. Podle zjištění lékařů jsou ženy s nižším počtem ovulačních cyklů méně náchylné k rakovině dělohy a vaječníků. Vás před těmito a ještě i některými dalšími nemocemi dokáže ochránit právě tabletka. Hormonální tabletky způsobují rakovinu prsu Umělé hormony obsažené v tabletkách naopak před některými nezhoubnými nádory prsu chrání. Stejně tak prokazatelně snižují výskyt rakoviny dělohy, vaječníků a tlustého střeva. Nepatně vyšší výskyt rakoviny prsu mezi uživatelkami hormonální antikoncepce byl vysvětlen tím, že tyto ženy navštěvují lékaře častěji a proto mají šanci na časnější diagnózu problémů. Na zvýšeném riziku rakoviny prsu se může u těchto žen podílet pozdní první těhotenství. Tabletky škodí játrům a proto se musí pravidelně provádět jaterní testy Moderní nízkodávkované hormonální preparáty játrům nijak neškodí. Opakované provádění jaterních testů je proto zbytečné. Má svůj význam pouze u žen, které prodělaly onemocnění jater. Jestliže jsou kontrolní testy za tři měsíce normální, není třeba již provádět další vyšetření. Při sedmidenní pauze v užívání pilulek není žena chráněna Ochrana před otěhotněním trvá i během pravidelné týdenní pauzy. Není proto nutné přijímat žádná další opatření. Při užívání pilulek je třeba občas udělat delší pauzu Ženy, které netrpí žádnými vedlejšími účinky mohou tabletky bez větších obav užívat i dlouhodobě. V minulosti se doporučovaly různě dlouhé pauzy. Zjistilo se však, že nemají žádný význam. Hormonální antikoncepce je bezpečná i při dlouhodobém užívání. Tabletky způsobují neplodnost Mezi užíváním tabletek a neplodností není žádné spojení. Tabletka naopak snižuje výskyt gynekologických zánětů a mimoděložního těhotenství. Tím chrání průchodnost vejcovodů a udržuje i další plodnost ženy.