Děti potřebují maso

Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin, které mají být v přiměřeném množství zastoupeny ve stravě dětí. Bílkoviny jsou životně důležité pro růst všech buněk a svalů lidského těla. Maso má vysokou biologickou hodnotu a často přežívá zastaralý názor, že každodenní konzumace je pro růst a vývin dětí nezbytná. Čeští experti na výživu se obvykle shodují, že je dobré servírovat ho oben. A vybírat druhy, které snesou přísná kritéria zdravé výživy. To jsou především masa rybí a drůbeží. Jednou za několik dní ale můžete dětem dopřát i vepřové nebo hovězí maso.

V období růstu je potřeba bílkovin téměř dvojnásobná, než je v dospělosti, ale je velice důležité zajistit optimálně vyvážený přísun nejen živočišných, ale i rostlinných bílkovin. Při dodržování zásad pestré stravy je doporučovaná jako dostatečná konzumace masa 3-4x týdně. Nenahrazujte však maso uzeninami. Malým dětem je vůbec nepodávejte a větším jen výjimečně. Zelenino-masové příkrmy je možné dítěti podávat asi od šestého měsíce.

Polévka nade vše

Co se stane, když bílkoviny chybějí? Dítě roste pomaleji, je unavené a má nedostatek energie. Přestává správně fungovat metabolismus, i malé rány se hojí jen s obtížemi. A také kosti nejsou tak pevné, jak mají být. Trpí vaše dítě často infekcemi, jako jsou chřipka nebo nachlazení? Všichni tvrdí, že těmto nemocem zabraňuje množství ovoce a zeleniny, málokdo ale ví, že stejnou službu plní i bílkoviny. Ne nadarmo se odjakživa nasazoval do boje s infekcí horký kuřecí vývar.

Maso obsahuje velmi kvalitní bílkoviny, železo, zinek i některé důležité vitaminy. Má také všechny potřebné aminokyseliny. Rostlinné bílkoviny je v tak plném počtu neobsahují. Výjimkou je sója. Obecně ale platí, že rostlinné produkty nikdy nemohou živočišné plně nahradit. Lidé, kteří maso nejedí, ale tvrdí, že proteiny nejsou žádným problémem. Živočišné bílkoviny jsou i v mléčných výrobcích a vejcích. vegetariáni tato jídla většinou jedí, a mají tak bílkovin dostatek.

Děti-vegetariáni mají podle různých studií proti svým vrstevníkům nižší výskyt obezity, nižší krevní tlak i hladinu cholesterolu. Česká pediatrická společnost vydala prohlášení, podle kterého děti mohou být v dobrém nutričním stavu při všech typech vegetariánských diet. Americká badatelka Lindsay Allenová zjistila, že děti matek, které v době těhotenství nejedí maso, mají nižší porodní váhu a pak i pomaleji rostou. Co si tedy vybrat? Nejlepší je asi dávat dětem na talíř vše a s mírou.

Proč jíst maso

I kdybyste svým dětem dodali dostatek rostlinných bílkovin, jiné živiny tak lehce nezískáte. Například důležitý vitamin B12. Když ho dítě nemá, může trpět anémií, tedy chudokrevností. Tento vitamin najdete zejména v jehněčích játrech, vepřovém a kachním mase. Maso obsahuje i vitamin D, který je nutný pro silné kosti. Najdeme ho hlavně v rybách.

Zinek, kterým oplývá hlavně hovězí maso a telecí játra, pomáhá dětem růst. Potřebuje ho i jejich vyvíjející se imunitní systém. Železo je zase nutné pro rozvod kyslíku do lidských tkání. Když máme tohoto minerálu málo, objeví se únava, vyčerpání, problémy s dýcháním nebo bolesti hlavy. Nejvíce železa mají cereálie, ale maso následuje hned po nich.

Pokud však rodina vsadí jen na masitou stravu, dítěti bude chybět vláknina, vitamin C nebo antioxidanty, které chrání buňky před nemocemi a stárnutím. Nepřiměřená spotřeba masa může i za zácpu.

Nezanevřete na hovězí

O hovězím masu se v poslední době hovoří především v souvislosti s BSE - bovinní spongiformní encefalopatií - kterou řada odborníků spojuje s výskytem Creutzfeldt-Jakobovy choroby, napadající lidský mozek. Jiní odborníci ale tvrdí, že tyto dvě choroby spolu nesouvisejí. Je zakázáno používání hovězího mozku, míchy i tzv. separátu - masa oškrábaného z kostí. Tyto „ingredience" ale mohou být součástí masných výrobků.

Hovězí a vepřové maso nejsou kvůli vysokému obsahu špatných tuků právě ukázkovými potravinami. Na druhé straně ale mají ze všech druhů mas nejvíce bílkovin, minerálů i vitaminů. Nejvíce živin se mnohdy nachází v tolik zatracovaných játrech. „Nezdravá masa" zařazujte do dětského jídelníčku jen občas. Nebojte se, že dítě bude strádat nedostatkem důležitých látek. Bílkoviny v méně zdravých masech jsou tak kvalitní a v takovém množství, že dítě opravdu nemusí mít hovězí na talíři často.

Těhotným ženám a těm, které těhotenství plánují, se však nedoporučuje konzumace jater a výrobků z nich (paštiky). Mají vysoký obsah vitaminu A, který by mohl poškodit plod.

Rybka na talíři

Maso většiny ryb je nízkoenergetickou potravinou, vhodnou pro všechny věkové kategorie. Ve sto gramech rybího masa je obsaženo od 57 kcal (kapr) až do 113 kcal (makrela).

Ve srovnání s masem teplokrevných zvířat je energetická hodnota ryb o mnoho nižší.

Mořské ryby jsou navíc nenahraditelným zdrojem jódu i vitaminu D, který je důležitý pro zdravý vývoj kostí a v prevenci předčasného řídnutí kostí. U malých dětí bychom však při podávání rybích mas s kostmi měli být opatrní. Pro menší děti můžeme vybrat maso z těch druhů nebo částí ryb, které mají dobře viditelné větší kosti nebo polotovary z mletého masa bez kostí.

Mořské ryby se cení hlavně kvůli vysokému obsahu takzvaných omega-3 esenciálních mastných kyselin, které chrání kardiovaskulární systém. Pokud budete jíst rybí maso nejméně dvakrát týdně, upraví se vám krevní tlak, sníží cholesterol a zlepší proudění krve. Mastné kyseliny dále posilují imunitu, nervy či mozek a mají schopnost do jisté míry likvidovat nádorové buňky.

Jód je naprosto nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, a tím i pro normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje plodu a prvního roku dítěte. Při závažnějším nedostatku jódu se mohou poškodit centrální nervová soustava a duševní schopnosti.

Ryby jsou také zdrojem železa, hořčíku, vápníku, fosforu, fluóru, draslíku a vitaminů A, B12, C a D. Tyto prvky ovlivňují kromě jiného kvalitu kostí, zubů, vlasů a pokožky.

Pozor na rtuť

Rtuť a cín jsou látky, které v souvislosti s konzumací ryb vzbuzují obavy. Sloučeninami cínu jsou nejvíce zatíženy uzené a konzervované ryby. Rtuť se nachází hlavně v mase žraloka či mečouna, ale i ve sladkovodních rybách, jako jsou candát nebo štika. Omezit v jídelníčku by je měly hlavně těhotné a děti do tří let. Nejméně rtuti obsahují losos, treska, tuňák, hejk, kapr nebo pstruh.

Nejzdravější jsou ryby připravené v páře nebo dušené. Snažte se vyhnout použití tuku, nebo aspoň zvolte olivový olej. Ryby raději nesmažte.