Ženy mají rády sex
České ženy jsou sexuálně velmi aktivní. Dokáží o sexu, a také o potížích, které se občas v sexuální oblasti vyskytnou, otevřeně mluvit, a co je nejdůležitější, snaží se je řešit.
Problémy v intimním životě musí čas od času řešit každý. Asi nejčastěji se v českých ložnicích probírá nedostatečný zájem ženy o sex a mužská porucha erekce. Častým problémem v sexuálním životě je, že muž se o svou partnerku v posteli dostatečně nezajímá a sobecky myslí jen na sebe.
Silnější pohlaví se rychle vzruší a k vyvrcholení mu stáčí pár pohybů. Žena se potřebuje na sex naladit a dosažení orgasmu jí trvá déle. Podle průzkumů až dvacet minut, přitom mužům stačí dvě až šest minut. Mnoho mužů po svém rychlém vyvrcholení nemá zájem o partnerčin orgasmus, a proto ji zkrátka „opomenou". Jen málokterá žena přitom dovede nahlas říct, že by chtěla zažít to, co si před chvílí mohl vychutnat on
V čem jsme jiné?
Muži to mají prostě jednodušší. Každý den vyprodukuje jejich tělo 7 až 10 miligramů testosteronu, s přibývajícím věkem se sice produkce pohlavních hormonů mírně snižuje, leč bohatě s ní vystačí do pokročilého věku. Žádné výkyvy, cykly, hormonální bouře. Mužské pohlavní hormony - androgeny - poskytují pánům všechny ty obdivované mužské vlastnosti: soutěživost, rozhodnost a skoro nepřetržitou sexuální touhu.
Hnacím motorem ženské sexuality jsou estrogeny, po chemické stránce blízce příbuzné androgenů. Jako tlumič naopak působí progesteron, hormon, který má na starosti přípravu těla na přijetí oplodněného vajíčka. Jeho zvyšující se hladina může za to, že nejste příliš při chuti přibližně ve třetím týdnu menstruačního cyklu (a v druhé polovině těhotenství). Ztrátu ženského libida může mít na svědomí také nedostatek hormonů štítné žlázy nebo porucha činnosti nadledvin, jednoho ze zdrojů pohlavních hormonů.
Sex má v každém věku jinou příchuť
Ženy u nás začínají se sexuálním životem mezi patnáctým a devatenáctým rokem. Přesto je dívka do dvaceti v sexuální oblasti jen výjimečně spokojená. Přestože jsou dívky zralé už v patnácti, jejich tělo neprodukuje dostatek estrogenů, které ovlivňují sexuální touhu a prožitek. Žena do dvaceti se teprve učí sex prožívat.
Kolem třiceti v těle ženy narůstá hladina estrogenů, zejména když žije pravidelným sexuálním životem. Právě proto se tvrdí, že třicátnice mají největší chuť na sex. Ženy si svou sexualitu v tomto věku uvědomují a vědí, co je jim příjemné. Nestydí se už tolik za své tělo, i když není úplně ideální, a navíc mají ochotu v sexu experimentovat. V tomto věku už ale ženy mají děti a je prokázáno, že sexuální aktivity žen s dětmi jsou asi třikrát méně časté než u žen bezdětných. Souvisí to nejen s jejich větší vytížeností, ale také s faktem, že po porodu se u mnoha žen objevuje krize aktivity. Začínají opět pochybovat o své přitažlivosti.
Kolem čtyřicátého roku života je žena schopna nejsnáze dosáhnout orgasmu. Souvisí to zřejmě s faktem, že většina žen začíná v tomto věku myslet více na sebe a své potřeby. Bohužel právě kolem čtyřicítky se spousta žen dostává se svým partnerem do období, kdy v jejich sexuálním životě zavládl stereotyp a ztrácejí chuť na sex.
Sex po padesátce dodává energii a omlazuje. Stačí jen zvládnout příznaky menopauzy. Je dobré si uchovat co největší sexuální aktivitu, při sexu tělo produkuje dopamin, který v nás vyvolává dobrou náladu a příjemné pocity.
Proč to nejde?
Občas se stane, že hlava by sice chtěla, avšak tělo nemůže, nebo tělo proti tomu nic nemá, ale hlava protestuje. Hlavním orgánem při sexu totiž není pohlavní ústrojí, ale mozek.
Pokud pocítíme na začátku pohlavního styku malou bolest, je to úplně normální. Něco jiného jsou ale déletrvající nepříjemné pocity nebo dokonce bolestivost neboli dyspareunie. Občas vyústí až v odpor k pohlavnímu životu, což může ohrozit jinak fungující vztah.
Organických příčin takové poruchy je spousta, ať už jde o vrozené anatomické abnormality, endometriózu, záněty, vaječník zachycený ve srůstech nebo negativní dopady předchozích lékařských zákroků. Při stanovení diagnózy bývá velkým pomocníkem laparoskopie. Mnohé z žen, které podstoupily gynekologickou léčbu, mívají zároveň záporný postoj k sexu. Prodělané onemocnění se jim hodí jako alibi, aby se sexu vyhnuly. V tom případě pomůže péče sexuologů.
Někdy je na vině gynekologické onemocnění. Příznakem je většinou výtok nebo svědění, s nímž si gynekolog poradí. Nejčastěji odhalí zánět nebo mykózu. Vzácnější, ale o to závažnější a hůře léčitelné, bývají důsledky násilného roztržení vazivové tkáně, obklopující dělohu. Může se to přihodit jak při nešetrném pohlavním styku, tak třeba při porodu. V takovém případě bude žena pociťovat bolest delší dobu.
V případě vaginismu se jedná o křečovitý stah poševních stěn, který brání průniku penisu. U některých žen se dokonce objevuje i při vyšetření na gynekologickém křesle. Vaginismus bez příčiny řeší sexoterapie, při které postižené ženy nacvičují potřebné postupy. Souvisí-li ale s tělesnou odchylkou nebo onemocněním, je třeba absolvoval gynekologický zákrok.
Lubrikanty patří k sexu
Bolestivost při poševním vchodu na začátku soulože má často na svědomí nedostatečné zvlhnutí pochvy. U mladé ženy obvykle dochází ke zvlhčení do deseti až třiceti sekund od počátku účinné sexuální stimulace. U starších to může trvat i několik minut.
Zvlhčení je proces podobný mužské erekci. U obou pohlaví dochází při sexuálním vzrušení ke zvýšenému prokrvení genitálu. U mužů se projeví zduřením penisu, ženy zvlhnou. K lubrikaci dochází přestupem tekutiny z vaginálních cévních pletení přímo do nitra pochvy. Na celém povrchu pochvy se začnou tvořit rovnoměrně kapičky tekutiny, které pozvolna splývají a vytvoří celistvý kluzký film pokrývající celou pochvu. Zvlhčení slouží k usnadnění a zpříjemnění pohlavního styku. Ženy někdy popisují úroveň sexuálního vzrušení podle intenzity zvlhčení a pocitu rozevření.
Schopnosti a doba, za kterou k dostatečnému zvlhčení dojde, se mohou v průběhu let měnit. Stejně jako probíhá postupná erotizace ženy, jejíž vrchol se dostavuje obvykle kolem třicátého roku, se může měnit i charakter lubrikace.
Nedostatečné zvlhčení je poměrně častý problém. Obvykle to spraví buď delší milostná předehra, nebo odstranění všech rušivých vlivů, například strachu, nechuti. Nedostatečná nebo dokonce žádná lubrikace trápí 10% žen při každém spojení a 25% občas. Může ji způsobit i nějaká fyziologická odchylka, třeba nedostatečná porce estrogenů. Chybějí-li nám hormony, pak potřebné zvlhčení zajistí hormonální léčba, jinak jsou v lékárnách a drogeriích k mání lubrikační gely nebo mastné kondomy.
Záleží také na tom, zda se problém vyskytuje od počátku pohlavního života, nebo vznikl až v jeho průběhu, vyskytuje-li se s každým partnerem, nebo až s tím současným, užívá.li žena nějaké léky, je-li nemocná nebo vstoupila-li do období přechodu.
Nejlepší lubrikant, který je vždy po ruce, jsou sliny. To se uvádí ve všech sexuologických příručkách. Je to pravda a mnozí toho využívají. Stoupající zálibu v orálním sexu lze vysvětlit jako potřebu najít na hygienou vymydleném těle poslední zbytky individuálního pachu. Antiperspiranty sice lahodí našemu smyslu pro krásu, naše živočišné já si ale o tom myslí něco jiného. Je to totiž hlavně nos, který nám vybírá partnera nebo partnerku. Podle pachových stop, feromonů, které vznikají rozkladem sekretů kožních žlázek, lze poznat fázi menstruačního cyklu ženy i genetickou výbavu protějšku.
Na trhu je nepřeberné množství lubrikačních gelů. Gely zlepší sex, ale pouze tím, že zvlhčí vagínu. Rozhodně se nejedná o žádná afrodiziaka.
Dražší gely, většinou silikonové, se obvykle více podobají přirozenému poševnímu sekretu, pomaleji vysychají a nevytvářejí hrudky, které mohou při pohlavním styku působit rušivě. Existují lubrikanty na vodní nebo silikonové bázi. Můžeme na nich číst nápisy kondom safe, kondom-friendly nebo latex safe. Znamená to, že tyto gely nepoškozují kondomy. Cokoli na bázi tuků (opalovací krámy, masážní oleje) může prezervativy poškozovat.
Procento komplikací a vedlejších nežádoucích účinků je zcela minimální. A vyskytnou-li se, jedná se především o vzácné alergické reakce na některou složku lubrikačního gelu, což se projeví mírným zarudnutím sliznice a svěděním, které brzy odezní.
Ženský orgasmus
Mechanismus ženského orgasmu je složitější než u mužů. Zdá se to nespravedlivé, ale stojí za tím sama příroda. Zatímco u mužů se stupňující vzrušení z větší části završí extází, v ženském světě to má jiný průběh. I žena zpočátku pociťuje vzrušení, které narůstá, ale většinou přejde do stavu vyrovnání. Každá žena je jinak nastavená. Některé ženy přiznávají, že neprožívají vaginální orgasmus, ale jen klitoridální, ale stydí se během soulože pomoci si drážděním klitorisu. Asi čtvrtina šťastných žen orgasmus prožívá při každém sexu, dokonce si ho při sexuálním aktu vychutnávají i několikrát po sobě. Někteří odborníci začínají tvrdit, že klitoris není jen malá kulička - jedná se podle nich o větší orgán, u kterého nervová vlákna sahají až do horní třetiny pochvy. Tlakem penisu na něj se u ženy může vyvinout vyvrcholení, které vnímá jako vaginální, i když ve skutečnosti dráždí klitoris.
Ženský orgasmus nemá, bohužel, žádnou důležitou reprodukční úlohu. Asi proto je tak nejistý. Odborníci odhadují, že nejméně třetina žen má s vyvrcholením větší či menší problémy a asi 8% ho nezažije nikdy. Na pocitu uspokojení při orgasmu se podílí především mohutné uvolňování endorfinů, endorfinové receptory nemáme jen v mozku, ale i v oblasti genitálií.
Žena si moc neužije při vysoké hladině prolaktinu, který nestoupne jen při kojení, ale i pod vlivem dlouhodobého stresu. Jeho hodnota se zjišťuje z krve a chyba se dá lehce léčit. Orgasmus bývá v nedohlednu při gynekologických zánětech pohlavních orgánů anebo po gynekologických operacích.
O tom, zda žena dosáhne orgasmu, rozhoduje i partnerovo sexuální chování k ní. Stejně i to, zda si na milování umí najít dostatek času. Dnešním mužům mnohem více záleží na tom, aby si své užily i ženy. Někteří muži si však stále nedokáží s partnerkou otevřeně promluvit, a proto jim často chybí povědomí o ženských potřebách a sexualitě.