Nekřičte tolik
Některé děti není ani příliš potřeba hlídat je pohledem, jsou totiž slyšet na dálku. Jejich hlas může být zastřený, ale přitom křiklavý a chraptivý. Dítě mluví jako by bylo nastydlé, ale při tom srší zdravím. Jestliže taková charakteristika odpovídá, může se jednat o dětskou chraplivost (dysfonii). Hlavním příznakem dysfonie je právě nedětský až drsný chraptivý hlas. Někdy mohou dítěti při mluvení vyskakovat na krku žíly. Nesprávné používání hlasu nadměrným úsilím vede k tomu, že dítě může při delším hlasovém projevu sípat a hlas se může až zcela ztratit. Takový stav se nazývá afonie. Přepínání hlasu vede ke snadné hlasové únavnosti.
Uzlíky
V důsledku nefyziologického používání hlasu se na hlasivkách začínají tvořit ztluštěniny, které jsou známé jako tzv. uzlíky. Dýchání bývá někdy hlasité, a to především u nádechu. Děti neumějí často na požádání zašeptat, pouze ztiší hlas. Namáhání hlasu, někdy vede ke kašli a dítě si neustále odkašlává.
Jaké jsou příčiny chraplivosti?
Základní příčinou chraplivosti je přepínání hlasivek. Tato porucha může vzniknout také i později např. v období dospívání. Vzteklé děti také často křičí až do ochraptění, aby si něco vytrucovaly. Dalším důvodem může být nadměrná hladina hluku v rodině, kdy dospělí jsou zvyklí mluvit nahlas, jeden přes druhého. Tato situace nutí dítě, aby používalo silný hlas, pokud se chce prosadit. Na vzniku poruchu se také podílí nedoléčené záněty horních cest dýchacích. Svou roli může také sehrát i rodinná dispozice.
Prevence
Je nutný správný mluvní vzor. Hlas je potřeba používat v přiměřené hlasitosti a regulovat hlasitost od šepotu, tiché řeči až po hlasitý projev. Dítě by mělo mít doma vždy dostatečný prostor, aby se mohlo projevit. Je potřeba rovněž vždy doléčit nemoci dýchacího ústrojí a během onemocnění dodržovat zvýšenou hlasovou hygienu. Dospělí by si měli uvědomit, že hlasová síla není projevem autority. Správná hlasová výchova začíná již v kojeneckém věku a pokračuje celé dětství.
Léčba
Léčba chraplivosti je v rukou lékaře a reedukaci hlasu vede lékař nebo logoped. Rozsah a typ poruchy je nutné vyšetřit na oddělení ušní, nosní krční.
