Jsme rodiči
Děti jsou zplozeny sexuálním stykem, ale ironií osudu je, že jakmile se dítě narodí, sex ustupuje do pozadí. Přestup z dvou na tři je jedna z velkých změn, kterým musí mladé páry čelit. Takové období „orientace" trvá někdy dost dlouhou dobu. Mění se naše názory, těla, finanční situace, práce, priority atd. Nakonec si však všichni v tom velkém stroji najdeme své místo. Naučíme se jak máme o dítě pečovat, rozdělíme si čas mezi děti, domácnost a práci tak, abychom všechno zvládli. Po kouskách si krademe čas pro sebe a když máme štěstí, vyspíme se i celou noc.
Organizace času
Rodinný život někdy vypadá jako neustálý výběr a podle důležitosti řešíme to, co je nutné provést okamžitě a co můžeme odložit na později. Musíme třídit navzájem si odporující požadavky podle stupně důležitosti: nutné, podstatné, nepodstatné, co by se mělo, co počká, nepodstatné, malichernosti, možná někdy, někdy příště atd. Sex a tělesná blízkost zaujímá většinou své místo až na konci seznamu a takřka zřídka přeskočí jiné všednější úkoly.
Proč odkládáme sex?
Z jakého důvodu se sex ocitá až na podřadné pozici? Opravdu tolik záleží na tom, aby bylo všechno perfektně čisté, uklizené a vyžehlené? Nebo je erotika a rodinný život komplikovaná záležitost?
Pevné kořeny
S příchodem dítěte na svět zcela logicky pojmy jako: bezpečí, jistota a stabilita nabývají zcela nový význam. V každé příručce o dětech se můžeme dočíst, že pravidelnost a režim je pro dítě bezpečnou základnou. Rodičovství vyžaduje abychom byli stálí, zodpovědní a spolehliví. Většinou již před příchodem dítěte dáváme do pořádku životní pojištění, kupujeme větší rodinný vůz a v lednici máme něco více než džus. To všechno děláme jak pro sebe, tak pro své děti. Když se ocitneme ve fázi rodičovství, snažíme se zabezpečit si tolik jistoty kolik to jen lze. Stáváme se mnohem vážnější a naše lehkovážnost, nezralost, nezodpovědnost a ledabylost se rázem dostává do pozadí.
Pohodlíčko versus jiskření
Rodinný život má rád atmosféru pohodlí a důslednosti. Jenže erotika kvete při spontánnosti a riziku. Erós je síla, která nechce být spoutaná. Když sexu přisoudíme pouze zvyk a pravidlo, začne se měnit v nudu, a někdy dokonce v odpor. Sex je zosobněním nejistoty a zranitelnosti a jakmile se v našem životě objeví děti, naše tolerance k nevyrovnaným emocím klesne na bod mrazu. Některé ženy se ponoří do své mateřské role natolik, že se z ní nedokáží vymanit ani, když by mohly. Někdy se zdá, že domácí povinnosti (účty, pes, třídní schůzky, porady, pracovní stres) vyhrávají na celé čáře a v takovém kolotoči nějaká intimní chvilka snad nemá ani šanci. Psychologové by nám možná vysvětlili, že nadměrným pořádkem ve skříních, zásobou jídla ve spíži, pečením bábovek si ženy dodávají pocit, že svět kolem sebe mají pod kontrolou a jsou výkonné.
Co je jistota?
Děti jsou radost, požehnání, ale také znamenají i menší pohromu. Tyto naše milované bytosti nás naplňují pocitem hluboké zranitelnosti a teprve s nimi zjišťujeme, že jistota je jen pouhé slovo. Máme hrozný strach jen z pomyšlení, že by se jim mohlo něco stát, nebo bychom je mohli ztratit. Milujeme je svým srdcem tolik, že se někdy snažíme je chránit za každou cenu.
Role matky
Od přírody je dáno, že pouto matky k dítěti je silnou fyziologickou reakcí, která dítěti zajišťuje přežití. V tělesnosti mezi matkou a dítětem je velké množství smyslových počitků. Matka své dítě hladí, objímá, dotýká se jeho tváře atd. Ne, že by se otcové tělesnému kontaktu s dětmi zcela vyhýbali, ale přece jen zpravidla ten větší díl leží na matce. Stává se, že hry s dětmi, neustálé vymýšlení programů pro děti, chození na dětské oslavy může ženu vyčerpat natolik, že svoji veškerou energii věnuje dětem a erotická energie se dostává na zcela jinou kolej.
Problémy nikdy nekončí
Se změnou ekonomických poměrů v zemi, nastávají také změny společenské. V mnohých západních zemích se stává vzdělání, jesle, školka nedosažitelná i pro rodiny ze střední třídy. Některé páry trpí zoufalým nedostatkem času, prostoru i peněz. Tíha výchovy, která je spojená s nedostatkem financí padá především na bedra matek. V naší kultuře považujeme nedostatek sociálního zabezpečení za osobní selhání. Maximální soustředění a péče o děti se děje na úkor milostného vztahu páru. Jestliže chceme být dokonalými rodiči, kteří poskytnou dětem vše potřebné a zároveň chceme, aby nás manželský život naplňoval, ocitáme se mnohdy v konkurenčním boji s rodičovstvím na plný úvazek a milostným vztahem. Neměli bychom se však nechat smést tíhou reality a nikdy nekončících problémů, ale věnujme alespoň kousek pozornosti a péče sami sobě, určitě se to vyplatí.
