Vejce a maso

Pro svůj obsah všech látek potřebných pro výživu a růst zárodku mají vajíčka vysokou biologickou hodnotu. Vajíčka obsahují 11 až 13% bílkovin a 10 až 12% tuku. Tuk je tvořen ze 70% nasycenými mastnými kyselinami a svou kvalitou převyšuje všechny ostatní živočišné tuky. Obsahuje však také velké množství cholesterolu. Vejce obsahují s výjimkou vitaminu C všechny známé vitaminy, především ty rozpustné v tucích. Můžeme v nich nalézt významné a často nedostatkové minerály, které jsou velmi dobře využitelné: vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, železo, zinek, měď, mangan, fluor, jod a brom.

Úprava vajec

Nejlépe stravitelná jsou vejce naměkko, ta opouštějí žaludek za 1 až 2 hodiny. Hůře stravitelná jsou vejce natvrdo, ta mohou v žaludku zůstat až tři hodiny. Nejhorší jsou vejce smažená (ať už jako volská oka, hemenex nebo omelety). Ta zůstávají v žaludku až 6 hodin. Podporují rozvoj arteriosklerózy a s ní spojených cévních komplikací.

Uschování vajec

Vajíčka patří do lednice, ale vzhledem k tomu, že od okamžiku snesení stárnou a postupně ztrácejí na výživové hodnotě, nejvhodnější je sníst je co nejčerstvější. Čerstvá vejce se poznají podle toho, že zůstávají ležet na dně hrnce, když je ponoříme do vody. Starší vejce se stavějí na špičku a stará plavou na hladině. Měli bychom dát také pozor na barvu žloutku, protože podle něj poznáme kvalitu vejce. Nejméně prospěšná jsou vejce z velkochovů, kde jsou slepice chovány v klecích. Na trhu jsou k dostání vejce z podestýlky, což znamená, že slepice jsou chovány a krmeny jako kdysi, mají volnost pohybu na čerstvém vzduchu. Koupit můžeme i tzv. bio vejce od slepice krmených potravou bez chemických přísad.

Maso

Maso obsahuje bílkoviny (15až 20%), tuky (2 až 30% podle druhu), minerální látky, vitaminy, vodu. Také cholesterol, sacharidů pouze minimálně s výjimkou koňského a králičího masa. Složení bílkovin hovězího a vepřového masa je podobné, hovězí však obsahuje tuk s vyšším podílem nasycených mastných kyselin, který více podporuje ukládání cholesterolu v cévách, a tím vznik arteriosklerózy. Biologická hodnota vepřového masa je zhruba kolem 70% a hovězího kolem 80%. Vepřové maso je vzhledem k vyšší tučnosti hůře stravitelné, takže v žaludku zůstává 3 a ž 3,5 hodiny. Králičí maso má vysoký podíl bílkovin a málo tuku. Kromě prospěšných živin maso ovšem obsahuje některé látky, které jsou ve větším množství zdraví škodlivé. Kromě již zmíněných tuků a cholesterolu zde patří látky, které se do masa dostaly při jeho průmyslové výrobě. K nejhorším patří zbytky antibiotik, léků a růstových hormonů.

Přílišná konzumace masa

Každodenní konzumace masa, která je u nás stále obvyklá, způsobuje nadbytečný příjem živočišných bílkovin, který je pro náš organismus nepříznivý. Vede k postupnému poškozování zdraví a urychlenému stárnutí. U starších žen podporuje masitá strava odvápňování kostí. Maso vyvolává ve větším množství zakyselování tkání, vede ke zhoršení trávení a tvorbě  škodlivých látek ve střevě. K zácpě, degeneraci střeva a rakovině.

Úprava masa

Maso bychom měli připravovat vařením nebo dušením. Smažené, pečené a grilované maso je hůře stravitelné a vznikají v něm látky, které podporují vznik rakoviny tlustého střeva. Doporučuje se jíst maso se syrovou zeleninou (vzhledem k přítomnosti enzymů a nejlépe ve formě salátů). Z hlediska stravitelnosti a celkové prospěšnosti pro naše zdraví se jako optimální jeví maso mořských ryb a zejména tzv. mořské plody neboli krevety, mušle, chobotnice atd.

Živočišné bílkoviny

V našem zažívacím traktu jsou bílkoviny pomocí enzymů rozloženy na aminokyseliny, které přes střevní stěnu dostanou do krve. Z těchto aminokyselin si tělo samo tvoří nové, vlastní bílkoviny. Lidská bílkovina se skládá z 20 až 22 druhů aminokyselin, z nichž 8 až 9 si tělo neumí vyrobit, musí být přijímány potravou. Přívod bílkovin je nutný neustále, protože se ukládají do zásoby. Ty, které tělo právě nepotřebuje, přemění na amoniak a močovinu a vyloučí je  většinou močí a pouze 10% stolicí.

Nadbytek živočišných bílkovin

Byla prokázána souvislost mezi nadbytku živočišných bílkovin s urychlováním zhoršené funkce  již nemocných ledvin. Dále vyčerpá nadbytek živočišných bílkovin zásoby některých vitaminů ze skupiny B. Jejich nedostatek se může projevovat např. vznikem anémie a má negativní dopad na imunitu. Větší množství živočišné potravy, vede ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny, prsu, ledvin, prostaty a močového měchýře.