Myslete na své oči
Ještě donedávna se odborníci domnívali, že za kvalitu zraku mohou hlavně geny.. Rozhoduje však i to, jak o své oči pečujeme. Problémy se zhoršeným zrakem má téměř polovina Čechů. Je samozřejmé, že čím jsme starší, tím je náš zrak slabší. My můžeme ovlivnit to, jak rychle bude tento proces postupovat.
Oftalmologové doporučují nebrat na lehkou váhu ani vcelku běžné slzení nebo řezání očí. Trvají-li delší dobu, mohou i ony vyústit ve vážné potíže.
Nejběžnější potíže
Zdravé, správně fungující oko nám umožňuje ostré a kvalitní vidění na blízko i do dálky. Pokud tomu tak není, pak zřejmě něco není v pořádku. Nejčastěji vidíme špatně na blízko či do dálky, trpíme astigmatismem nebo nás trápí vetchozrakost. Vetchozrakost souvisí s věkem. Kdysi jí lékaři říkali stařecká, ale oční lékaři ji stále častěji odhalují u pacientů kolem třicítky.Tyto oční vady nelze vyléčit, ale jen upravovat neboli korigovat.
Korekce očních vad pomocí dioptrických brýlí je ještě stále nejčastěji používaná metoda, která zajišťuje očím správné vidění. Lidé trpící krátkozrakostí vidí výrazně jen předměty nacházející se nejdále pět metrů od nich. Pokud jsou dále, vidí je rozmazaně. Pokud vada není velká (do minus 0,75 dioptrie), často si jí člověk ani nevšimne.. Krátkozrakost se koriguje rozptylkami - čočkami vyráběnými ze skel nebo plastů, které jsou ve středu tenčí a naopak po stranách silnější. Pokud nemáte jiné onemocnění očí, cukrovku nebo silnou alergii, můžete podstoupit laserovou korekci zraku. Dalekozrakost se naopak koriguje spojkami - čočkami, které jsou ve středu silnější a po stranách slabší, taktéž platí, že čím vyšší dioptrie, tím silnější skla ve středu.
Vidíme-li rozmazaně nebo jako přes mlhu, může to být příznak vážných očních onemocnění, jako je šedý nebo zelený zákal či degenerace žluté skvrny. Tato onemocnění vyžadují odbornou léčbu a nejlepší prognózy jsou tehdy, pokud jsou onemocnění včas zachycena a léčena.
I pokud nemá člověk vůbec žádné potíže se zrakem, měl by navštívit očního lékaře nejpozději ve 40. roce věku. Oční lékař by měl změřit nitrooční tlak a prohlédnout oční pozadí. Jedná se o preventivní vyšetření, které slouží k včasnému zjištění zeleného zákalu.
Brýle nebo kontaktní čočky
Většina z nás raději sáhne po brýlích. Klasiku mezi brýlovými čočkami představují minerální (skleněné) čočky, ale stále častěji se doporučují plastové. Skla jsou totiž příliš těžká, nejsou bezpečná a také na ně nelze nanést tolik povrchových úprav jako na plast. Dnešní plastové čočky mají na povrchu tvrdý elastický lak, který brání poškrábání, a tak při běžné manipulaci nehrozí jejich poškození. Máte-li vyšší počet dioptrií, můžete žádat čočky s vyššími indexy lomu nebo asférické. Tyto dioptrické čočky jsou tenčí a plošší a mají lepší zobrazovací vlastnosti.
Pokud vám brýle nevyhovují nebo vám vadí v práci a při sportu, můžete s pomocí lékaře vybrat odpovídající kontaktní čočky. Záleží na tom, jakým způsobem budete kontaktní čočky používat. Zda jako každodenní náhradu brýlí nebo jen příležitostně. Nejrozšířenější je v současnosti typ kontaktních čoček časté výměny, které se používají tři měsíce, měsíc nebo dva týdny. Kontaktní čočky nepoužívejte, jste-li nachlazení nebo máte chřipku. Oči během nemoci fungují jinak. Tvorba slz je změněna a oči mají tendenci vysychat. Lidé pak mohou mít podrážděné a zarudlé oči. To vše kontaktní čočky ještě zhoršují.
Kontaktní čočky by také neměly přijít do styku s vodou. Je zde riziko zanesení kontaktní čočky bakteriemi nebo prvoky z vody. V případě nutnosti použití čoček na plavání použijte ochranné plavecké brýle nebo jednodenní kontaktní čočky. Do sauny je nepoužívejte nikdy.
Co můžeme udělat sami
Oči můžeme chránit i správnou skladbou jídelníčku. Vědci se domnívají, že strava může ovlivnit stav našich očí, a to především metabolismus sítnice. Proto se doporučuje pestrá strava bohatá na mořské ryby, zeleninu a ovoce. Vitamin A a beta-karoten chrání oči a zlepšuje vidění ve tmě. Očím prospívá i vitamin C, který snižuje riziko očních zánětů a infekcí. Očím naopak škodí strava bohatá na tuky a cukry. Spolu s nedostatkem pohybové aktivity je hlavní příčinou cévních onemocnění. Jestliže máte zarudlé, unavené oči, zkuste do svého jídelníčku zařadit co nejčastěji špenát. Je zdrojem vitaminu C a pomáhá tělu tvořit vitamin A. Dávku beta-karotenu zvýšíte pojídáním červených druhů ovoce a zeleniny.
Oči mají vlastní ochranné mechanismy (jako je mrkací reflex, zužování zornic), které oko v běžném životě samy dostatečně chrání. Proto většinou nejsou nutné ochranné pomůcky. Oči nejvíce ohrožujeme sami úrazy při nesprávné manipulaci s žíravinami, při práci s kovy a při sportu. Zde jsou potom ochranné brýle na místě. Kromě nadměrné námahy očím neprospívá ani nadměrný pobyt v přetopených nebo klimatizovaných místnostech, vadí jim cigaretový dým a smog. Výrazně je poškozuje práce v prašném prostředí, provozování vodních a zimních sportů bez sluneční ochrany a příliš redukční dieta. Všechny tyto faktory mohou způsobit selhání přirozených mechanismů vlhčení a čistění oka. Pokud trpíte takzvaným suchým okem, používejte kvalitní oční kapky, případně masti, které zakoupíte v lékárnách. Sluneční paprsky představují pro oči obrovskou zátěž. Nejlepší barva pro sluneční brýle je některý odstín šedé, protože ten nejlépe zachovává kontrast a ostrost vidění.
Brýle a sport
Brýle pro sport jsou samostatnou kategorií. Liší se podle účelu a druhu sportu. Vždy by měly být lehké, dobře sedět na obličeji a plnit ochrannou funkci, vždyť až k deseti procentům úrazů oka dochází právě při sportu. Nejrůznější sportovní aktivity jsou každým rokem viníkem až 30 000 úrazů očí, z nichž skoro třetina má trvalé následky. Dle odborníků jsou mnohá zranění naprosto zbytečná, stačilo by jen, aby sportovci používali ochranné brýle.
Mezi nejčastější úrazy patří lehčí povrchové úrazy, kdy dojde k drobné odřenině rohovky či spojivky způsobené například větvičkami stromů. Postižené oko je červené, slzí, máte pocit cizího tělíska v oku. Podrážděné oko je citlivé na světlo, dostavuje se nepříjemné svědění a pálení. Pomohou oční kapky a za pár dnů je po potížích. Pokud dojde k proniknutí cizího tělesa do oční bulvy, zásadně jej nevyjímejte ani se o to nepokoušejte. Takové poranění patří do rukou lékaře.
K vážným úrazům dochází při střetu klasických dioptrických brýlí s letícím předmětem. Dojde-li při nehodě k rozbití dioptrických skel, dochází až v 75 % případů k perforačnímu poranění oka. Kromě odřenin rohovky a pohmoždění víček mohou zranění při sportu znamenat například odchlípnutí sítnice či vnitřní krvácení. Nejvážnějšími riziky jsou trvalá ztráta zraku společně s infekcí. Navíc u pacientů, kteří prodělali zranění oka, pak existuje větší riziko vzniku zeleného zákalu.
Kontaktní čočky mají u sportu několik zásadních výhod. Neomezují zorné pole, což je u sportu celkem zásadní věc. Další výhodou je bezpečnost - nehrozí poranění oka při rozbití skla nebo brýlových obrub. Ovšem nesmíme zapomenout na sporty, při kterých je nutné použít ještě ochranné brýle, které zabraňují úderu do oka - např. při squashi, golfu, tenisu.
Nevíte, jaké čočky pro daný sport vybrat? Většina sportovních aktivit klade na tyto dioptrické pomůcky specifické nároky. Vše závisí na tom, jak často sportujete. Sportujete-li každý den, budou vhodnější kontaktní čočky na plánovanou výměnu (dvoutýdenní, měsíční). Co se týče materiálu, ze kterého jsou čočky vyrobeny, doporučuje se silikon-hydrogel. Výhodou tohoto materiálu je dokonalá propustnost pro kyslík, čímž se zabraňuje vzniku hypoxie rohovky. Sportujete-li méně často, doporučují se spíše kontaktní čočky jednodenní. Odpadá tak starost s péčí o ně a navíc je to nejbezpečnější způsob nošení kontaktních čoček.
Při míčových sportech oceníte dobře padnoucí plastové brýle s polstrovanou ochranou nosu. Brýle na cyklistiku nás chrání nejen před nepříznivými povětrnostními vlivy (při rychlostech nad 10 km/hod vám bez nich začnou slzet oči) a UV zářením, ale i před vniknutím drobných nečistot. Vysokohorští sportovci by měli dbát na vysoký UV filtr. Ve vyšších nadmořských výškách oceníte polarizační filtr. Brýle na sníh a ledovec musí mít kryty i po stranách.