Když nás bolí klouby

V současnosti má výskyt artrózy charakter epidemie a už dávno neplatí, že se jedná výhradně o nemoc související se stářím. Mladší nemocní nejsou výjimkou především kvůli přetěžování kloubů při sportování a vrozeným vadám. S nemocí  se budou zřejmě potýkat pacienti s vrozenou vadou kyčelního kloubu, lidé po některých chirurgických operacích nebo ti, kteří mají k nemoci genetické vlohy. Podle statistik trpí v Česku artrózou asi pětina obyvatelstva,ve věkové kategorii nad sedmdesát let až devadesát procent. Vzhledem k tomu, že se lidé dožívají stále vyššího věku a zároveň vedou v mnohém stále nezdravější život, počet nemocných vytrvale roste. Nevíme přesně, jak se stane, že někomu klouby vydrží dlouho  a někdo se začne s potížemi potýkat už třeba po dvacátém roce věku.

Důvodem k návštěvě lékaře může být otok jednoho nebo více kloubů, náhle vzniklá nová či akutně zhoršená bolest nebo pocit ranní ztuhlosti delší než jednu hodinu.

Pomalý nástup

Lidský kloub má několik hlavních částí: hlavici a jamku, obě pokryté chrupavkou a oddělené vazkou synoviální tekutinou, to vše uzavřené v kloubním pouzdru. Chrupavka i tekutina slouží tomu, aby hlavice a jamka po sobě dobře klouzaly. Už po 40. roce věku odolnost chrupavek prudce klesá, chrupavčitá vrstva v namáhaném kloubu se ztenčuje. Klouby začínají vrzat, pohyby jsou bolestivé, po ránu a delší nehybnosti je těžké koleno nebo třeba i jednotlivé prsty rozhýbat. K těmto potížím se mohou přidat otoky, záněty kloubů a vznik výrůstků, které postupem času mohou kloub znehybnit docela.

V nejpokročilejších stadiích problémů pomůže už jen operace - výměna kloubu za nový. K tomuto řešení je však třeba přistoupit až v okamžiku, kdy ostatní léčebné metody selžou, mnohem lepší je vzniku onemocnění aktivně předcházet. V České republice se ročně provede 10 000 - 12 000 operací endoprotéz velkých kloubů, tj. kyčelních, kolenních a ramenních. Je to velmi drahé a pro pacienty značně zatěžující. Někteří nemocní nemohou operaci z jiných závažných zdravotních důvodů podstoupit. V žádném případě se nejedná o lehké operace. Dobrou zprávou je, že dnes je možné nahradit i malé klouby, například na prstech. Existují také náhrady ramenního, loketního a zápěstního kloubu. Nejčastěji se však stále vyměňují velké kyčelní nebo kolenní klouby. Na náhradu kloubu se bohužel většinou čeká, a to minimálně několik měsíců. V mnoha zařízeních připravují pacienty často až na tři a více let čekání. Jen v akutních případech, kdy pacientovi nezabírají žádné léky a je opravdu ve vážném stavu, je možné pořadník předběhnout.

Nemoc poznáte snadno

Artróza je dlouhotrvající, pomalu se vyvíjející onemocnění jednoho nebo více kloubů na základě opotřebení kloubní chrupavky. Typickým projevem je bolest, přičemž někdo je dlouho bez bolestí, jiný má naopak rychle silné bolesti a přestává se hýbat. Bolí především kolena, kyčle, dále páteř, drobné klouby rukou a zápěstí. Bolesti se nejprve objevují po větší námaze, později sužují nemocné i v klidu. Typická je pro artrózu ztuhlost - klouby jsou po chvíli nečinnosti zatuhlé, je třeba je rozhýbávat cvičením, což je stále obtížnější. Postupně otékají a deformují se a klesá jejich hybnost.

V počátečních stadiích nemoci se občasné bolesti  nebo otoky objevují po nezvyklé zátěži, přetížení nebo drobných úrazech. Časem se ale bolesti stupňují, běžné je zhoršení při změnách počasí. V případě postižení nohou pacient kulhá. V konečných stadiích pociťuje člověk bolesti v klidu a v noci. Stupeň artrózy lze určit z rentgenového snímku. První stupeň je počínající , čtvrtý už těžká artróza. Artrózu není zatím možné úplně vyléčit. Lékaři se pokoušejí dlouhodobě potlačovat bolesti se snahou o zachování funkce kloubů. Moderním trendem je pak zpomalovat úbytek kloubní chrupavky, což je pro rozvoj onemocnění klíčové.

Na bolest v první fázi může pomoci odpočinek. Od krátkodobé bolesti způsobené nezvyklými pohyby nejlépe uleví léky s paracetamolem, bolesti trvající několik dní potlačí ibuprofen. Tyto léky můžete užít i jako prevenci ve chvíli, kdy bolest očekáváte. Chyba je užívat léků příliš ( pravidelně by se analgetika bez porady s lékařem brát neměla), ale také příliš málo - dlouhodobá bolest svědčí o tom, že váš kloub může potřebovat léčbu.

Léky a potravinové doplňky

Symptomatické léky (analgetika, nesteroidní antirevmatika - NSA, kortikoidy) zmírňují bolest, zánět, ztuhlost a mohou zlepšovat i funkci kloubu. Jejich účinek je ale krátkodobý, trvá pouze po dobu podávání, a mají řadu různě závažných negativních účinků - hlavně vzniku žaludečních vředů a onemocnění srdce a tepen. Nesteroidní antirevmatika jsou tedy poměrně toxická a některá  z nich nesplnila obrovské naděje, které do nich revmatologové vkládali. Přinesla sice dílčí úspěchy, ale mají nežádoucí účinky. V poslední době se mluví i o zvýšeném výskytu infarktu při užívání těchto léků. Zvýšené riziko je u starších lidí, zejména nad 65 let. Pokud lékař zjistí, že antirevmatika nedělají pacientovi dobře, může mu předepsat opioidy, léky, které dokáží potlačit i silnou bolest. Problémem je to, že při nesprávném používání mohou opioidy vyvolat závislost. Na druhé straně nemají tyto léky tolik vedlejších účinků, a když se s nimi správně zachází, pacienta nijak nepoškodí.

Ke zpomalení či zastavení úbytku kloubní chrupavky - a tak ke zpomalení postupu onemocnění - přispívají přípravky ze skupiny tzv. pomalu působících léků určených k terapii artrózy, kde je jednou z účinných látek chondroitin 4 a 6 sulfát. Jeho struktura se neliší od základní součásti kloubní chrupavky, která váže vodu a zajišťuje její pružnost. Lék je protizánětlivý a působí aktivně i proti látkám, které chrupavku poškozují. Nejnovější studie prokazují, že při dlouhodobém užívání zpomaluje degeneraci kloubů a zároveň ulevuje od bolesti. Nedochází díky němu k ubývání chrupavky, přičemž účinek léčby se postupem času dokonce zvyšuje.

Někteří z nás řeší problémy s klouby zakoupením kloubní výživy. Chondroprotektiva obsahují látky, které mají vyživovat a regenerovat kloubní chrupavku a zlepšují tak stav onemocnění. Je sice pravdou, že některé produkty mohou částečně pomoci, ale u volně dostupných preparátů platí, že nejde o lék, ale doplněk výživy. Mezi účinné složky těchto preparátů patří látky, které se většinou vyskytují v chrupavce, jako je již zmíněný chondroitin sulfát anebo kyselina hyaluronová. Bohužel účinnost látek není v různých přípravcích stejná, přestože mají stejný chemický vzorec. Záleží na čistotě látky, způsobu výroby a původu základních surovin. Chondroprotektiva jsou vhodná jako prevence pro sportovce nebo lidi, kteří tvrdě pracují a riziko artrózy je u nich zvýšené. Nemá smysl je užívat u pokročilého stupně artrózy.

Chondroprotektiva začínají účinkovat až po delší době, někdy až po měsíci. Působí ještě dva až tři měsíce po skončení kúry. Kloubní výživa nejčastěji obsahuje tyto preparáty:

• Glukosamin sulfát - povzbuzuje buňky kloubní chrupavky k tvorbě kolagenu. Ten udržuje chrupavku pružnou a pevnou.
• Chondroitin sulfát - váže vodu v tkáních a zabezpečuje tak chrupavce elasticitu.
• MSM - působí proti zánětům, posiluje tvorbu kolagenu.
• Kyselina hyaluronová - působí preventivně proti degeneraci kloubní chrupavky, má protizánětlivé účinky.
• Diacerein - jedná se o výtažek z rebarbory. Tyto účinné látky se sice v chrupavce nevyskytují, ale mají schopnost ji regenerovat.

Jako podpora léčby se uplatňuje fyzikální terapie (vodoléčba, elektroléčba, studené obklady, případně protizánětlivá dávka rtg záření). Pomáhá utlumit projevy zánětu kloubu a tím předcházet závažnějším škodám uvnitř kloubu. Pokud své klouby příliš často namáháte, ulevte jim pomocí hojivých zábalů či koupelí. Velmi dobré jsou Priessnitzovy obklady. Na postižený kloub přiložte chladný, dobře vyždímaný obklad, ten překryjte mikrotenovou fólií, obalte suchým ručníkem a nechte asi půl hodiny až hodinu působit. Dalšími možnostmi jsou bahenní zábaly nebo masáže pod vodou.

Vhodná strava a cvičení

Důležitá je vhodná strava bohatá na látky potřebné pro výživu kloubů. Měly by v ní být především vitaminy C a E, selen, zinek, křemík a omega-3 mastné kyseliny. Pro výživu kloubů jsou vhodné především tučnější ryby - losos, makrela, platýs, kapr nebo tresčí játra. Dopřejte si ořechy a slunečnicová semínka. Přirozeným zdrojem želatiny pro chrupavky je huspenina. Nepřejídejte se a hlídejte si váhu. Dobré je vyhnout se větší konzumaci vepřového masa a uzenin.Vědci zjistili, že pokles hmotnosti o jeden kilogram snižuje tlak na kyčelní kloub při chůzi až o tři kilogramy.

Pro zdraví kloubů je nejdůležitější přiměřený pohyb. Rychlá chůze, turistika nebo plavání kloubům neublíží, naopak je posilují. Cyklický pravidelný pohyb zvláště s odlehčením dolních končetin, jako je např. jízda na kole nebo rotopedu, působí příznivě na kosti, klouby i svaly.Vyhněte se sportovním aktivitám na vrcholové úrovni, ty klouby jednostranně přetěžují. Nevhodné jsou tenis (jednostranná zátěž skupin svalů např. při podání), aerobik a volejbal (doskoky a tvrdé nárazy kloubů), squash, fotbal nebo běh na tvrdém povrchu. Užitečné je také zdravotní cvičení, které pomůže tělo rovnoměrně posílit a srovnat. Kloubům prospěje pilates nebo jóga. Výhodou je, že všechny tyto pohyby jsou fyziologické, a proto je mohou provozovat i starší lidé.

Léčba pomocí krve?

Metody využívající vlastní krev pacienta se u nás začaly využívat teprve nedávno, a to v nemocnicích ve Znojmě a v Ostravě. Jde však o odlišné metody. V Ostravě využívají německý postup orthokine. Cílem je zbavit organismus zánětu, což umí sérum vyrobené z krve pacienta a obohacené protizánětlivými látkami - obsahuje jich asi 140x více než běžná krev. Pacienti doplácejí cca 35 000 Kč, protože zdravotní pojišťovny tuto léčbu nehradí. Metoda používaná ve Znojmě využívá neobohacenou krev pacientů, konkrétně stimuluje chrupavčité buňky aplikací krevních destiček injekcí přímo do postiženého kloubu. Léčba trvá rok a pacienti prakticky nic nedoplácejí. Metoda je ale účinná pouze v prvních třech fázích nemoci, kdy je kloubní konec aspoň trochu krytý chrupavkou.