Vajíček se nemusíme bát

Vejce obsahuje všechny potřebné výživné a účinné látky nutné pro zdravý vývoj organismu: kromě cenných bílkovin také vitaminy, minerální látky, tuk a lecitin (látka nutná pro vývoj nervů a mozku). Bílkovina obsažená ve vejcích má v poměru k ostatním potravinám nejvyšší biologickou hodnotu, protože je pro organismus nejlépe upotřebitelná.

Donedávna jsme si mysleli, že se vajíčkům musíme vyhýbat, protože nám lékaři říkali, že jejich konzumace způsobuje „vysoký" cholesterol a kardiovaskulární onemocnění.

Podle statistik každý Čech spotřebuje za rok až 250 vajíček. Vejce obsahují vitaminy A, B1, B2, B3, B6, z minerálních látek pak vápník, fosfor či hořčík. Žloutek je zdrojem nenasycených mastných kyselin, fosfolipidů a vitaminů rozpustných v tuku.

Jak je to tedy z cholesterolem? Žloutky jsou cholesterolem skutečně „nabité", ale zároveň obsahují látky, které vstřebávání cholesterolu brání. Takže i nemocní s vysokou hladinou cholesterolu si mohou tento pokrm dopřát. Je to proto, že není tak důležité množství této tukové látky, které přijímáme, ale poměr mezi hodným a zlým cholesterolem. A ve vajíčkách je díky omega-3 kyselinám ten hodný. Ve spojení s rostlinnými tuky, ovocem, zeleninou nebo rybami by nám vejce neměla způsobovat zdravotní obtíže.

Pozor si musí dávat diabetici. Pokud si je hodlají dopřávat, nejspíše jim stoupnou krevní tuky.

V létě jsou někdy infikovaná, tepelně nezpracovaná vejce zodpovědná za vznik průjmového onemocnění - salmonelózy. Proto vejce používaná do mražených výrobků by měla být častěji kontrolována a nesmějí být nikdy kachní.

Pod slovem vejce se běžně rozumí vejce slepičí. Na stůl se nám dostávají i vejce kachní a husí. Kachní vejce jsou větší než slepičí a mají pronikavější chuť. Vzhledem k tomu, že mohou obsahovat nebezpečné bakterie, musí být před jakýmkoli zpracováním vařena nejméně deset minut.. Husí vejce dosahují váhy až 200 gramů.