Průjmová onemocnění v dětském věku

Téměř každé dítě do 3 let věku onemocní virovým průjmem. Často i vícekrát. Nejčastějším původcem nákazy jsou rotaviry, adenoviry, enteroviry, koronaviry. Nákaza se šíří velmi snadno, přímým kontaktem mezi dětmi a dospělými. Časté jsou infekce v kolektivech dětí, v kojeneckých ústavech.

Chronický průjem je otázka podstatně složitější. Jedná se o závažný stav, který obvykle velmi výrazně ovlivňuje prospívání dítěte a vyžaduje komplexní vyšetření. Jednou z nejčastějších příčin chronického průjmu je trvalá nesnášenlivost lepku - celiakie. Dále pak deficit střevních enzymů štěpících cukry a nespecifické záněty střeva.

Počátek onemocnění

Průjmem rozumíme vyprazdňování vodnaté stolice v krátkých časových intervalech. U plně kojeného dítěte můžeme napočítat až deset stolic za den, o průjem se ale nejedná. Dvě vodnaté stolice u většího dítěte  však již můžeme považovat za projev onemocnění.

V letních měsících se jedná častěji o bakteriální infekci, která bývá na počátku spojena se zvracením, teplotami a vodnatými stolicemi. Ty získávají postupně zelenou barvu, někdy se objeví příměs krve. Řídké vodnaté stolice trvají několik dní, zelené zbarvení stolic i několik týdnů. V zimních měsících mají převahu průjmy způsobené viry. Méně časté jsou průjmy způsobené parazity nebo plísňovými infekcemi.

Onemocnění většinou začíná po 1-3 dnech od nákazy a projeví se nechutenstvím, vzestupem teploty a zmíněným zvracením trvajícím 1-3 dny. Děti jsou unavené, schvácené, odmítají pít a hrozí jim odvodnění. Čím je dítě mladší, s nižší hmotností, tím je pro ně každá ztráta závažnější. Největší nebezpečí hrozí malým kojencům a novorozencům. O stavu dehydratace a její závažnosti se i laik může přesvědčit jednoduchým způsobem - dítě zvážit - ubývá na váze, sledovat močení - nemočí déle než šest hodin. Podle toho můžeme usuzovat na dehydrataci lehkou, střední a těžkou. Většina průjmů má dobrý průběh, pokud včas zahájíme rehydrataci a remineralizaci solnými roztoky s glukózou nebo rýžovým odvarem.

Léčba

Léčba průjmu závisí na věku dítěte a závažnosti onemocnění. Lehké stavy dehydratace do úbytku 5 % hmotnosti můžeme řešit ambulantně. U nekojených dětí do jednoho roku a starších dětí na dobu 4 hodin vysadíme veškerou stravu a nahradíme ji rehydratačním roztokem, který podáváme chlazený na 4-8° po lžičkách každých 5-10 min 5-10 ml roztoku v celkovém množství 30-150 ml roztoku na kilogram hmotnosti. Po 4 hodinách začínáme podávat stravu.

U kojeného dítěte pokračujeme i v při průjmu v kojení. Mateřské mléko totiž obsahuje látky, které ochraňují střevní sliznici a pomáhají zbavit se původce průjmu. Uměle živené dítě dostane po 4 hodinách původní mléčnou formuli. Starším dětem podáváme jablečné, banánové či mrkvové pyré, rýži, kukuřici, lehce osolené brambory. Sladké nápoje jako jsou džusy, ovocné šťávy, nejsou pro svůj vysoký obsah cukrů k léčbě průjmu vhodné. Naopak průjem zhoršují a navíc obsahují jen velmi malé množství potřebných minerálů.

Druhý den přidáme starším kojencům a batolatům kousek vařeného kuřecího masa do rýže či brambor, také bílý jogurt s živou kulturou. Při léčbě není nutné podávat speciální léky, lze použít léky k úpravě střevní flóry. Antibiotika se podávají velmi zřídka.

V léčbě akutních průjmů došlo v posledních letech k velkým změnám. Opustily se dlouhodobé přísné, hladové diety, ustoupilo se od podávání řady léků. Dnes prakticky s výjimkou živočišného uhlí žádné léky nepodáváme. Trvá-li průjem déle než 14 dní nebo jestliže dítě neprospívá, je nutné zajistit komplexní gastroenterologické vyšetření.

Kromě infekce může být příčinou průjmových stolic řada dalších příčin. Řídké stolice poměrně často souvisí s užíváním antibiotik, kdy se za několik dnů po nasazení léčby dostavuje průjem. Po snížení dávky nebo vysazení antibiotik a s pomocí preparátů k normalizaci střevní flóry se stav obvykle upraví.

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Setkáváme se také se zažívacími alergiemi, kdy brzy po požití inkriminované potraviny dochází ke křečovitým bolestem břicha a vodnatým stolicím. Diagnózu nejlépe potvrdí důsledné sledování složení potravy, kdy po eliminaci sporného jídla obtíže ustoupí.

Alergická reakce na bílkovinu kravského mléka se může objevit do minuty po kontaktu (vyrážka, otok rtů) až po dny a týdny, jako v případě ekzému či kašle. Padesát procent alergií se manifestuje do týdne po kontaktu s kravským mlékem. Uvádí se však, že první reakce se může objevit až za dva měsíce po prvním kontaktu s mlékem. Alergii je snad možné vyloučit, když dítě toleruje mléko po dobu tří měsíců.

Nesnášenlivost kravského mléka je u kojenců nejčastějším typem potravinové alergie. Vzniká buď primárně v důsledku imunologické poruchy, a to zejména u dětí zatížených rodinným výskytem alergií, nebo druhotně v důsledku postižení střevní sliznice při průjmovém onemocnění. Častější výskyt alergie na kravské mléko v kojeneckém věku lze vysvětlit nezralostí trávicího ústrojí, větší zranitelností střevní sliznice, které je více propustná pro alergizující bílkoviny a s tím související nedostatečností systému obranyschopnosti. Nesnášenlivost kravského mléka u více než 80 % dětí vymizí mezi 2. a 4. rokem věku. U alergiků se ale v tomto věku mohou objevit jiné než potravinové projevy alergie (ekzém, astma).

Základním opatřením pro tyto děti jsou umělá mléka s vysokým stupněm štěpením bílkoviny (tzv. hypoantigenní přípravky pro léčebné použití). Úplné hydrolyzáty jsou chuťově odlišné (nahořklé) právě pro vysoký stupeň štěpení bílkoviny. Kojenci si však na chuť takového mléka zvyknou.