Astma

Astma je chronický zánět dýchacích cest se zvýšenou reakcí na řadu podnětů, vedoucí k výraznému zúžení průdušek, tzv. obstrukci. Ta může být buď dočasná, nebo trvalá. Astmatické záchvaty se dostavují tehdy, když zánět nebo svalová křeč vyvolá stažení průdušinek v plicích. Postiženému se obtížně dýchá a výdech tudíž provází sípání. Dalšími příznaky astmatu mohou být kašel, zrychlený pulz - až 90 tepů za minutu - a při těžkých záchvatech modrání v obličeji. I když většina záchvatů trvá jen pár minut, vážné záchvaty se mohou táhnout celé hodiny a musí být ošetřeny lékařem, jinak existuje riziko kolapsu či smrti udušením, přepětím nebo vyčerpáním.

Astma u nás postihuje asi 8 % dětí. Výskyt u dospělých činí 5 - 10 %. Počet astmatických osob na celém světě stoupá. Vzrůstá zejména počet nutných hospitalizací dětských astmatiků. Mezi hlavní příznaky astmatu patří typické hvízdavé dýchání, výraznější při výdechu, kašel, většinou neproduktivní - tedy s minimem hlenu, tíseň na hrudníku, krátký dech, někdy strach a úzkost.

Astma obvykle vyvolává několik navzájem na sebe působících faktorů vrozených i obsažených v životním prostředí, např. alergie (na pyl, prach, domácí zvířata, peří nebo plísně), podnebí a teplota nebo infekce, stres, úzkost nebo tělesná námaha. Mezi hlavní příčiny astmatu patří kromě alergenů  chemické látky, virové infekce a škodliviny v prostředí.

Astma lze podle původu rozdělit na tři typy. Alergické astma začíná už v dětství, může přetrvávat do dospělosti, někdy ustupuje v době dospívání.Vzniknout však může v kterémkoli věku. Často je provázeno alergickou rýmou a atopickým ekzémem. Nealergické astma začíná většinou v dospělosti, trpí jím asi 10 % dospělých astmatiků. Často se váže na celoroční nealergickou rýmu. Profesní astma je způsobeno chemickými sloučeninami přítomnými na pracovišti.

Dědičné astma propuká obvykle v dětství nebo pubertě, často přejde po roce či dvou. U dospělých se někdy astma rozvine po opakovaných infekcích postihujících plíce, bývá také důsledkem srdečních obtíží. Vlastní důvody vzniku astmatu nejsou úplně známé. Riziko zvyšují negativní vlivy, jako jsou kuřáctví matky, a to nejen v průběhu těhotenství, ale i v kojeneckém a batolecím věku. Také kojenecké virové infekce, způsobené zejména tzv. RS virem, a znečištění ovzduší, např. ozonem, oxidem siřičitým a dusičitým, mají na jeho vzniku velký podíl.

Lékaři zjistili, že na vypuknutí astmatu se mohou podílet i alergie, a lékař proto může pacientovi navrhnout, aby absolvoval testy na alergii. Spouštěčem astmatu mohou být tedy různé alergeny, např. roztoči v domácím prachu, různé pyly - jarní, letní či podzimní, zvířecí srst (nejčastěji kočičí), plísně všeho druhu (vlhkost v bytech), tabákový kouř a znečištěný vzduch, silné vůně a pachy, léky a přídavky do potravin. Dále to jsou fyzikální faktory, jako je tělesná zátěž, studený vzduch, zrychlené dýchání, smích a křik, ale i virové infekce horních cest dýchacích. Nelze pominout ani endokrinní vlivy - menstruační cyklus, těhotenství, onemocnění štítné žlázy, výrazné emoce nebo stresové situace.

Při lékařském vyšetření lze zachytit poslechem pískoty a vrzoty, ekzém v ohybech zápěstí, loktů a podkolení, výjimečně také deformity hrudníku. Vyšetření plicní funkce určuje závažnost astmatu (např. spirometrie je u malých dětí těžko proveditelná). Ambulantně je u větších dětí možné monitorování astmatu pomocí výdechoměru.

Diagnostikování astmatu u malých dětí přináší těžkosti. Navíc se jejich klinické obtíže na rozdíl od starších dětí a dospělých často liší. Typické je právě opakované ztížené dýchání s kašlem, zhoršující se v noci a střídající se s obdobím zcela bez obtíží. Na základě zhodnocení informací o obtížích za posledních 12 měsíců lze rozdělit astma na lehké, středně těžké celoroční, těžké celoroční, sezonní astma a námahou vyvolané astma.

Někteří odborníci zabývající se správnou výživou doporučují osobám s chronickými dýchacími problémy, aby se vyhýbali potravinám, které podporují tvorbu hlenu. Patří k nim mléčné výrobky, cukr a výrobky obsahující bílou mouku. Vhodné je velké množství čerstvého ovoce a zeleniny - zvlášť česneku a cibule, které údajně zabraňují tvorbě hlenu - a šťávy ze syrové mrkve, celeru, špenátu a grapefruitu. Pomoci mohou i jedna či dvě lžičky jablečného octa s trochou medu, přidané do sklenice vody.

Terapeut poradí se vším, co se týče vhodné diety a také relaxace a dýchání a snížení stresu. Na uvolnění svalových křečí a vykašlávání se doporučují nálevy z pryšce a tymiánu. Heřmánek působí protizánětlivě a může zmírňovat astma stresového původu.

Úlevu při potížích vyvolaných astmatem přinese působení na dva akupresurní doby známé jako Močový měchýř 13 a ledviny 27. Tento bod zjistíte tak, že si položíte ruce zaťaté v pěst na hruď, palce směřují nahoru, a těsně pod klíční kostí nahmatáte citlivé místo vedle hrudní kosti. Vyvíjejte na ně silný tlak po dobu 2 minut.

Doporučuje se masáž míst reflexně spojených s plícemi a průduškami a míst spojených se solární pletení, bránicí, nadledvinkami, srdcem, trávicím ústrojím, páteří a podvěskem mozkovým. Má se za to, že masáže pomáhají zvlášť při těch záchvatech, které jsou vyvolány napětím či stresem. Při masáži by měl pacient ležet tváří dolů, hlavu níže než prsa, aby se mohl zbavovat hlenu. Záda se masírují dlouhými, plynulými tahy a ramena se hnětou. Pak se střední a horní partie zad masírují pootevřenými dlaněmi, zvláště plicní body mezi rameny.

Cílem léčby astmatu je odstranit příznaky a snížit riziko těžkých záchvatů dušnosti. Dle stupně astmatu je odpovídající antiastmatická terapie, kterou rozdělujeme na trvalou a přechodnou - akutní, kdy je nutná úprava medikace. Formu podání léku zvažujeme podle věku pacienta. Obavy rodičů z nežádoucích účinků léčby mohou někdy vést k nedostatečné léčbě a zbytečnému omezování aktivit dítěte.