Bolest hlavy – civilizační nemoc

Bolest hlavy patří k nejčastějším důvodům návštěv u lékaře. Lékaře však navštíví pouze jedna třetina těch, kdo bolestmi hlavy trpí. Je to dáno tím, že bolest hlavy je natolik rozšířeným postižením, že ji většina lidí přijímá jako přirozenou součást života. Bolest hlavy zažil alespoň jedenkrát v životě každý z nás. Je to běžná lidská zkušenost, která často sama od sebe přejde a nezanechá následky. Pak nevadí. Problém nastane, pokud je bolest tenzní, provázena dalšími nepříjemnými příznaky a pokud se opakovaně vrací nebo trvá dlouho. Někteří nenavštíví lékaře proto, že nemají dobrou zkušenost. Nebo se domnívají, že s jejich problémem  se stejně nedá nic dělat. Není to pravda, u většiny pacientů, trpících opakujícími se bolestmi hlavy, se pomoci dá, alespoň částečně nebo postupně.

Podle některých pramenů lze rozpoznat až 360 typů bolestí hlavy. Při bolestech hlavy nás nebolí samotný mozek, jak by se často mohlo zdát, ale jsou více či méně podrážděné nervy provázející cévy dovnitř lebky. Dalo by se tedy říci, že příčina bolesti může být jak uvnitř hlavy, tak i jinde v těle, odkud ji nervy mohou přenést až do naší hlavy.

V západních zemích světa okolo 65 % mužů a 80 % žen trpí různými druhy bolesti hlavy, které se dostavují s určitou pravidelností. Pouze 2-5 % populace uvádí, že se u nich bolest hlavy nikdy neprojevila. Před dosažením 15. roku života se až u 75 % dětí vyskytnou případy bolesti hlavy. Ve skupině dětí ve věku 5 až 7 let se až u 30 % vyskytoval případ migrény. Mezi dospívajícími mladšími 15 let se bolest hlavy vyskytuje v 38 až 46 % případů.

Bolest hlavy se nejčastěji vyskytuje u žen. Sedm z deseti lidí trpících migrénou jsou ženy. Navíc šest z deseti lidí trpících bolestí hlavy je mladších 45 let. Bolest hlavy, která se objevuje u dětí, většinou přetrvá až do dospělosti. Existují však případy, a to zejména u migrény, kdy bolest hlavy po dosažení dospělosti zmizela. Je velmi důležité, aby rodiče tento problém nezanedbali, protože zdravotní stav dítěte pak může ovlivnit jeho prospěch ve škole.

Důležité je rozlišit typ bolesti

Jakákoli bolest hlavy bez ohledu na příčinu vzniku se označuje bolest hlavy (cefalea). Rozlišujeme dvě základní kategorie bolesti hlavy:

• Primární bolesti hlavy - migréna, tenzní bolest hlavy, tzv. cluster headache, jsou primárními bolestmi hlavy. Jedná se o skupinu bolestí hlavy bez prokázaného poškození struktury mozku s normálními nálezy na CT. Nejsou nebezpečné - jsou nepříjemné, obtěžují, ale většinou jsou ovlivnitelné léčbou.
• Mnoho lidí, kteří trpí migrénou, se snaží bolest vydržet nebo si předepsat léčbu, která však bývá neefektivní. přitom se ukazuje, že migrénu, ačkoli ji většinou nelze zcela odstranit, lze až v 90 % případů zmírnit s pomocí jednoduchých prostředků přírodní léčby nebo s pomocí léků, které předepíše specialista.
• Sekundární bolesti hlavy - v těchto případech se jedná o průvodní znak jiného onemocnění, jako např. nachlazení, zánětu dutin. V těchto případech patří bolest hlavy do skupiny příznaků, které jsou pro konkrétní onemocnění typické. Způsob léčby bude vždy záležet na typu onemocnění, které bolest hlavy vyvolává. Příčinou bolesti hlavy však může být mnohem vážnější onemocnění - zánět mozkových blan, poranění mozku, nádory na mozku.
• Jak rozpoznáme nebezpečí? Bolest hlavy se v těchto případech silně zhoršuje, přidává se zvracení, dochází ke změnám vědomí. Vznikne-li bolest po silné tělesné námaze a máte pocit, že takovou bolest jste ještě „nezažili", vyhledejte lékaře!

Kdy vyhledat lékaře?

• Bolest hlavy se dostaví jako obvykle, ale její průběh je netypický.
• Silně vás rozbolela hlava a pociťujete další příznaky, např. závrať, poruchy vidění, necitlivost nebo slabost v končetinách.
• Máte horečku a ztuhlou šíji.
• Bolest se objeví v důsledku změny postoje či fyzické námahy.
• Bolest se objevila po poranění hlavy.
• Užíváte analgetika ke zmírnění bolesti více než dvakrát týdně.
• Bolest hlavy trvá nepřetržitě několik dní.
• Bolesti hlavy se dostavují nejméně jednou za týden nebo trvají déle než 24 hodin.

Umíte popsat svou bolest hlavy?

Prvním krokem ke zdárnému průběhu léčby je včasné a správné stanovení diagnózy. Nepožadujte hned po lékaři vyšetření  na CT, při první návštěvě lékaře je mnohem důležitější detailní rozhovor, popsání vašich potíží. Teprve na základě těchto informací lékař doporučí další postup.

Veďte si záznam o záchvatech bolesti hlavy. Poznamenávejte si datum, čas a příznaky každé bolesti. Uveďte, co jste jedli, pili a dělali v průběhu šesti až osmi hodin předtím, než se bolest objevila. Snažte se zjistit, co může vaši bolest vyvolávat.

Lékař  bude chtít znát odpovědi na tyto otázky:

• Odkdy máte bolesti hlavy? - Od dětství, puberty, začaly až v dospělosti...
• Jak vaše bolest vypadá? - Je záchvatovitá nebo stálá, pulzuje. Je tupá nebo narůstá? Je stejně silná již od začátku?
• Kde cítíte bolest? - Ve spáncích, v oblasti čela, temene, v týlu a v oblasti šíje, v celé hlavě...?
• Jak dlouho trvá záchvat bolesti? Přejde bolest po vyspání?
• Jak je bolest silná? Stupeň bolesti udáváme na pomyslné stupnici 1 - 10.
• Jsou přítomné doprovodné příznaky? - Přecitlivělost na hluk, přecitlivělost na světlo, nevolnost...
• Který lék nebo léčebný postup vám od bolesti pomůže?
• U žen jsou taktéž důležité informace o menstruaci (pravidelnost cyklu, vazba záchvatu bolesti na určité fáze cyklu, užívání hormonální antikoncepce).

Většina specializovaných poraden pro léčbu bolestí hlavy má dotazník, který pacient buď vyplňuje sám, nebo přímo v ordinaci zaznamenává odpovědi do otazníku lékař. Pacient si během léčby svůj stav zaznamenává do speciálního diáře, kde sleduje frekvenci a typy bolesti hlavy, užité léky apod.

Tenzní bolest hlavy

Tato bolest je nejrozšířenějším druhem bolesti hlavy. Vzniká v důsledku ztuhlosti svalů šíje a zakusila ji většina z nás. Většinou je dávána do souvislosti s životním stylem - je pravdou, že nevíme, jestli a v jaké míře tento typ bolesti sužoval lidi v dřívějších dobách.

Rozlišujeme dva druhy tenzní bolesti hlavy, které se od sebe liší především četností výskytu:

• Chronická bolest hlavy - tato bolest sužuje člověka více než 15 dní v měsíci nejméně šest měsíců v roce.
• Občasná bolest hlavy - obtěžuje nás méně než 15 dní v měsíci, nejméně šest měsíců v roce. Nevyskytne-li se více než desetkrát za rok, jedná se o vzácný výskyt.

Tenzní bolest hlavy má od migrény odlišný charakter, bolest není tak silná, neomezí běžnou denní aktivitu, ale trápí tím, že trvá déle, vyskytuje se častěji a obtěžuje svým opakováním.

Odpověď na otázku, proč tenzní bolest vzniká, není jednoduchá. Za jeden z důležitých faktorů při vzniku bolesti se považuje zvýšené svalové napětí ve svalech podél krční páteře a svalech, které mají úpony na lebce. Přímá souvislost mezi napětím či tuhostí svalu a intenzitou bolesti hlavy však není. Na vzniku bolesti se podílí i únava z přemíry práce či tělesného cvičení, stres, deprese, úzkost. V odborné literatuře se řeší otázka, zda je deprese spíše reakcí na opakující se bolest hlavy nebo zda se jedná o současný výskyt obou nemocí - deprese a tenzního typu bolesti hlavy. Neopomenutelná je i únava očí - například v důsledku mnoha hodin strávených prací na počítači. U lidí, u nichž došlo k vážnému poškození hlavy (poranění lebky, mozková mrtvice), je nejen větší pravděpodobnost výskytu bolesti hlavy v důsledku poúrazových podmínek, ale i výskytu tenzní bolesti hlavy vlivem zvýšené úrovně stresu ze vzniklé situace.

Bolest je popisována jako tlaková, oboustranná, nemá charakter bolesti jedné poloviny hlavy. Bolest má maximum v oblasti temene, s propagací za oči. Nástup je na rozdíl od migrény pozvolný. Délka trvání této bolesti se pohybuje od 30 minut do 7 dní s tím, že v průměru trvá přibližně 12 hodin. Provází ji pocit sevření či bodání, nikoli však pulzování. Tělesná námaha bolest nezvětší, naopak někdy může i ulevit.

Cluster headache neboli salva bolesti

Tento typ bolesti se vyskytuje mnohem řidčeji než tenzní bolest hlavy nebo migréna. Jedná se o záchvaty sériových bolestí neboli kumulovaných bolestí hlavy. Cluster headache bývá často zapříčiněn sinusitidou (zánět vedlejších nosních dutin) nebo duševní poruchou. Tato bolest hlavy patří do kategorie primárních bolestí hlavy, jejíž ataky se objevují opakovaně na stejném místě a mizí až po několika týdnech. Sériovými bolestmi trpí více muži než ženy. Bolest hlavy se většinou dostavuje ve stejnou denní dobu, většinou v nočních hodinách, takže naruší spánek. Bolest pacienti popisují jako velmi intenzivní, téměř nesnesitelnou. Zmírnit cluster headache lze odpočinkem v temné místnosti, ale ne vleže, to by mohlo bolest ještě zhoršit.

Cluster headache je často provázen následujícími příznaky, které postižený pociťuje ve stejné části hlavy jako samotnou bolest:

• Překrvení spojivek (zčervenání), slzení zornice, ochabnutí očního víčka nebo otok víčka.
• Zduření nosní sliznice.
• Pot na čele i obličeji.

Tyto záchvaty bolesti propukají náhle a dostavují se v sériích trvajících týdny nebo měsíce. Příčiny jejich vzniku nejsou dosud známé. Následující uvedené faktory mohou vyvolat bolestivou fázi:

• Chlad.
• Nadměrná fyzická zátěž.
• Stres, deprese, úzkost.
• Napětí v důsledku strnulosti zádových svalů a šíje.

Rozlišujeme dva druhy cluster headache:

• Občasný cluster headache - bolestivá fáze může trvat dva týdny až tři měsíce. Bezbolestná nastupuje po bolestivé fázi a většinou trvá několik měsíců, nejméně však jeden měsíc. Pak opět nastává bolestivá fáze.
• Chronický cluster headache - bolestivá fáze trvá rok a více. Toto dlouhé období většinou nebývá přerušeno bezbolestnou fází. Když se bezbolestná fáze dostaví, trvá méně než měsíc.
• Asi u devadesáti procent lidí, kteří trpí cluster headache, se vyskytuje občasná forma a jen u deseti procent forma chronická.

Bolesti hlavy z napětí

U tohoto typu bolestí hlavy jsou příčiny známé - může za ně stres, deprese, zhoršené mezilidské vztahy doma i v zaměstnání, sedavé zaměstnání a špatné držení těla. To vše může vyvolat poruchu ve změně napětí a prokrvení šíjových, obličejových a krčních svalů. To utiskuje a dráždí nervy a cévy směřující k mozku. pak vzniká tupá, vytrvalá a silná bolest hlavy, která se soustřeďuje do temene, spánků a týla. Přidat se může též strnulost a ztuhlost šíje a ramen.

Bolesti hlavy nebo bolesti v oblasti šíje, spojené s onemocněním krční páteře, jsou velice časté. Málo se pohybujeme, nevěnujeme více času relaxaci a aktivnímu odpočinku. Velmi často zaujímáme nefyziologickou, vynucenou polohu (např. v práci), nespíme na odpovídajícím lůžku. Pak se objeví bolesti hlavy, které jako by vystřelují z oblasti krční páteře do hlavy - do čela, za oči. Mohou být spojeny s nevolností, přecitlivělostí na podněty, zvýšenou dráždivostí, mohou se objevit i závratě. Obtíže se často objeví již ráno a trvají pak celý den. Bolest je často asymetrická - bývá postižena jedna polovina hlavy, strany se během jedné ataky bolesti nestřídají. Bolest je provokována nebo se zhoršuje určitými pohyby šíje nebo zátěží šíje vynucenou polohou. Provede-li lékař rtg vyšetření, často v něm najde strukturální změny oblasti krční páteře jak na obratlech, tak i na meziobratlových ploténkách.

Bolest hlavy může být způsobena také poruchou pohybového aparátu, zejména horních zad. Bolesti hlavy spojené s poruchami páteře jsou způsobeny poruchou funkce různých struktur. První variantou je porucha vazů - např. u dětí s dlouhodobým sedem s předklonem hlavy. Další možností je porucha svalů - přetěžování určitých svalových skupin a oslabování jiných při práci. Poruchy kloubů a blokády páteře bývají často spojeny s centrální poruchou řízení pohybu z oblasti mozku.

Proklínaná migréna

Migréna je chronické onemocnění cévního původu, které se projevuje tehdy, když se cévy v hlavě a krku zúží a následně rozšíří. Jedná se o velmi rozšířené onemocnění, projevující se záchvatovitou bolestí, které se dostavuje v různých intervalech a může přetrvávat až tři dny.

Na blížící se migrénu může ty šťastnější z nás upozornit několik příznaků. Objevit se mohou pár dnů až hodin před nástupem záchvatu. Jde většinou o přecitlivělost na okolní podněty, neklid, podráždění, špatné sny, ztuhlý krk a velmi časté poruchy vidění. Někdo zase pociťuje chuť na určitý druh potravin či mu nechutná vůbec. Prvním náporům bolesti někdy předchází i aura. Při ní lze vidět pár minut zrakový vjem v některé části zorného pole, který se pohybuje v závislosti na pohybu vašich očí a může se i zvětšovat. Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit se nebo třpytit. Jde o výpadek zorného pole. Když pak zmizí, současně či v několika minutách se objeví bolest. Tyto tělesné příznaky (aura) obvykle přetrvávají 5-60 minut. Většinou krátce před záchvatem zmizí, ale někdy přetrvávají i po nástupu bolesti. V 15 až 30 % případů bolest hlavy předcházejí varovné příznaky.

O migrénu bez aury se jedná tehdy, pokud se před záchvatem nedostavují příznaky. Abychom mohl říct, že se jedná o migrénu bez aury, musí být splněny tyto podmínky:

• Nejméně pět záchvatů migrény.
• Délka trvání záchvatu migrény bez užití léku se pohybuje mezi 4 až 72 hodinami.
• Dostaví se silná pulzující bolest, často pouze na jedné straně hlavy, nejvíce v oblasti čela, oka, či na jednom nebo druhém spánku.
• Vše může doprovázet nevolnost a zvracení, vadit vám budou i světlo a zvuky.

Po zhruba 4 až 72 hodinách následuje konečná fáze, při které postižený cítí celkovou únavu, bolí ho všechny svaly a postupně se mu bude vracet normální nálada. V rozvinutém záchvatu pacienti již většinou popisují, že je bolí hlava celá. Pacient s migrénou většinu vyžaduje klid vsedě nebo vleže, v temné místnosti. Každá tělesná námaha stav při migréně zhoršuje.

Vznik migrenózního záchvatu není dosud plně objasněn. Předpokládá se, že u nemoci existuje genetický podklad - jedná se o vrozenou dispozici pro zvýšenou citlivost center v oblasti mozkového kmene, které mohou reagovat přecitlivěle na změny ve vnějším nebo vnitřním prostředí. Z vnějšího prostředí to může být změny počasí, požití některého jídla či nápoje, působení chladu, z vnitřního prostředí pak hormonální změny během menstruačního cyklu, hlad, žízeň, nízká hladina krevního cukru. Kolísání hormonů souvisí s ovulací a menstruací, s užíváním perorální antikoncepce či s hormonální léčbou během menopauzy. U klasických migrén je zakázána klasická hormonální antikoncepce vzhledem k možnosti vzniku cévní mozkové příhody.

Tento podnět pak způsobí aktivaci migrénového centra v oblasti mozkového kmene, které aktivuje dále cestou trojklanného nervu nervová zakončení ve stěně drobných mozkových tepen. Zde dojde k uvolnění specifických látek, mediátorů, které způsobí prosáknutí cévních stěn, jejich rozšíření a zpětné podráždění vláken trojklanného nervu, která vedou informaci o poškození tkáně a o bolesti opačným směrem zpět do oblasti mozkového kmene, a dále do podkorových center bolesti a do center v oblasti mozkové kůry.

Potraviny a migréna

Potrava s vysokým obsahem tyraminu či fenyletylaminu a dále s vysokým obsahem ochucovadel a konzervačních látek může migrénu vyvolat. Látky, které mohou zapříčinit bolest hlavy, se nacházejí v těchto potravinách:

• Tyramin - vyzrále sýry
• Dusitany - slanina, klobásky, párky, salámy
• Fenyletylamin - čokoláda
• Aspartam - náhražka cukru v konzervovaných potravinách a slazených nápojích
• Alkoholické nápoje - zvláště červené víno, neboť obsahuje tanin
• Kolísání hladiny kofeinu - u lidí, kteří pijí pravidelně kávu, se může při vynechání obvyklé dávky dostavit migréna.

Vysoké dávky léků mohou uškodit

Trpíme-li chronickými bolestmi hlavy, užíváme mnoho léků. Lék nám zpočátku přinese úlevu, ale pokud se lék užívá příliš často, snižuje se jeho efekt a spotřeba léků proti bolesti stoupá. Lék proti bolesti, pokud je nadužíván, může sám o sobě bolest vyvolat. Nadužívání léků proti bolesti se nejčastěji týká kombinovaných přípravků s kofeinem, kodeinem nebo barbituráty. Návyk na opiáty se v našich podmínkách naštěstí pacientů s bolestmi hlavy tolik netýká.

Bolesti z nadužívání se objevují po denním užívání medikace po dobu tří měsíců a déle. Bolest hlavy se objevuje denně - často je provázena zvýšeným neklidem, podrážděností, problémy s pamětí nebo poruchami spánku. Bolest má charakter tupé bolesti v celé hlavě, může mít i charakter tlakové bolesti v čele, nad očima. Bolest nepulzuje, jedna strana hlavy není postižena více než druhá.