Co dělat se smutkem?

Určitě každý z nás má čas od času špatnou náladu, ale ta také většinou dokáže poměrně rychle odeznít. U opravdové deprese se jedná o něco zcela jiného. Slovo deprese je v dnešní  době více než nadužívané a zneužívané. Deprese je duševní stav a je charakterizován smutnou náladou, ztrátou zájmu až apatií, poruchou spánku, sníženou sebedůvěrou, poruchou příjmu potravy.

Varovné signály

Častým signálem, že s dotyčným není něco v pořádku bývá právě ztráta zájmů, dlouhodobě špatná nálada a  častá emoční labilita. Změna nálady je většinou velice nápadná. Ztráta zájmu se týká jak práce, tak i domova, koníčků nebo potřeby sexu. Může dojít také k nechuti pečovat o svůj osobní vzhled a mohou se rozvinout psychosomatické potíže. Člověk trpící depresí prožívá obrovská psychická muka a zdravý člověk si vůbec nedokáže představit jak obtížné je s depresí bojovat.

Typy deprese

Ne v každém případě se u člověka postiženého depresí projeví všechny její známky. V některých případech se mohou postižení lidé chovat zcela rozdílně, ale přesto je u nich diagnóza deprese stanovena. Deprese může být také doprovázena spolu s akutní úzkostí  nebo s fobií. Někdy se deprese střídá také s obdobím mánie  - zvýšené aktivity, veselí a velké hovornosti. Při depresích může také nálada kolísat od lehkého smutku až po stav hlubokého zoufalství a pocit úplné bezcennosti. Tyto změny chování často vycházejí z poruchy myšlení. Postižení si často stěžují na problémy se soustředěním.

Vlivy dědičnosti

Tvrzení, že deprese mají své kořeny v rodině platí pouze do určité míry. Jedná se spíše o zvýšený sklon k onemocnění než o přímou dědičnost. Jestliže se v rodině žádné případy deprese nevyskytly, jsou prakticky v každém případě spouštěcím mechanismem vnější události , které na oběť deprese silným způsobem zapůsobí. 

Působení zármutku

Ztráta blízké osoby může být příčinou velmi hluboké, třeba i dočasné deprese. Zastírání a potlačování vnějších projevů zármutku může být spouštěčem dlouhodobé deprese a psychických problémů.

Cesta těla a emocí

Jestliže nejsme uvolněni, nemůžeme využít takovou strukturu mozku, kde sídlí naše logika a mentální funkce. Tato část mozku produkuje představy, kterými ovlivňujeme starou část mozku, v níž se odehrává veškerý náš stres. Podpora a rozvoj mentálního a duševního zdraví provází člověka od útlého dětství. Staré kultury velmi důmyslně přirovnávají psychiku k zažívacímu traktu. Pokud sníme něco špatného, leží to uvnitř nás a bobtná. Tělo pak musí vyvinout značné úsilí, aby se pozřeného jídla zbavilo a vyloučilo ho. Trpíme, máme bolesti a křeče. S psychikou je to v podstatě totéž. Pokud máme špatné myšlenky, musíme jim pomoci, aby se vyloučily. 

Psychoterapie

Při léčbě depresí se využívají různé psychologické metody, které mohou pacienta připravit lépe na to, aby se mohl vyrovnat se stresujícími situacemi , které mohou depresi ještě více zhoršovat. Velmi nápomocné jsou také různé výukové kurzy psychoanalýzy, autosugesce nebo meditační techniky, popřípadě techniky behaviorální terapie. V některých případech může i samotné absolvování psychologického vyšetření stav depresí výrazně zmírnit. Pro celkové zlepšení zdravotního stavu je důležitá také zdravá strava, koupele, masáže a byliny.

Farmakoterapie

K léčbě depresí se používají také léky. Nejhojněji užívané léky proti depresím patří do skupiny tricyklických antidepresiv. Do této skupiny patří více různých léčiv - imipramin, amitriptylin, nortriptylin, dosulepin, mianserin. Tyto léky působí na úrovni přenosu signálů v mozku. Všechny tyto léky pomáhají postiženému zlepšit náladu, zmírnit depresi a umožňují mu zabývat se vlastními problémy, které depresivní stav původně vyvolaly. Pacienti s maniodepresivní někdy reagují na léčbu lithiem. Tato léčba musí být prováděna pod dohledem lékaře.

Ústavní léčba

U těžkých depresí je domácí léčba zcela vyloučena a je nutné přistoupit k ústavní léčbě. V takových případech je nezbytné, aby postižený strávil určitou dobu v nemocnici, kde je mu věnována trvalá péče. Často se současně s psychoterapií podávají antidepresiva a jejich účinek je pečlivě sledován. V některých případech se provádí elektrokonvulzivní terapie. Při této terapii se uspanému pacientovi pouští do určitých oblastí mozku elektrický výboj. Tento výboj vyvolá krátkodobou poruchu vedení vzruchů v mozku, což se navenek projeví křečemi.

Poporodní deprese

Poporodní deprese bývají poměrně častou záležitostí. Intenzita deprese může kolísat od lehkých poruch nálad až po nejčernější myšlenky. Tento druh deprese může vypuknout po porodu kteréhokoli dítěte a nemusí se vůbec jednat o porod prvního dítěte. Depresivní ženy se zpravidla za svůj psychický stav stydí a odmítají odbornou pomoc. Poruchami nálady trpí až 80% čerstvých maminek. Přicházejí většinou tři až čtyři dny po porodu a projevují se zvýšenou podrážděností a déletrvající plačtivostí. Během jednoho dne až dvou týdnů tyto deprese ustupují  a pokud tomu tak není, jedná se o příznak hlubší deprese. Velice vážné psychotické deprese vyžadují zpravidla hospitalizaci a vyskytují se zhruba u jedné matky z 500.

Těžší poporodní deprese

Těžší poporodní deprese nemusí začínat nijak dlouho po porodu. Zpravidla nelze jednoznačně určit okamžik, kdy se pocity zvýšené únavy nebo špatné nálady a většího vytížení změnily v plně vyjádřenou depresi. Ve většině případů platí, že by měla žena vyhledat odbornou pomoc tehdy, pokud trvá zhoršená nálada déle než několik týdnů nebo začnou- li příznaky obtěžovat. Jednou z prvních známek deprese bývají obtíže se zvládáním péče o dítě.

Jaké jsou příznaky?

Jedním z hlavních příznaků deprese je ztráta sebeúcty. Při poklesu vážnosti ve vlastních očích se žena obviňuje téměř ze všeho. K dalším příznakům emoční poruchy patří plačtivost , pocit zbytečnosti a neschopnosti zvládat svou práci a péči o dítě. Mezi tělesné příznaky patří ztráta chuti k jídlu, porucha spánku, nervozita  a podrážděnost. Někdy je více než deprese vyjádřena úzkost, může mít různé podoby. Strach o zdraví, dítě nebo partnera.

Jaké mohou být příčiny?

Poporodní deprese je reakce na událost, která zásadně mění život ženy a uvádí ji do stresu. Nejedná se o jedinou příčinu, spíše se jedná o kombinaci více faktorů, s nimiž se žena obtížně vyrovnává. Patří zde: porod, mateřství, izolace, vyčerpání a hormonální změny.

Porod

Porod představuje pro ženu významnou životní zkušenost a negativní zážitky z porodu mohou mít na city negativní následky. Porodní komplikace mohou nastartovat depresi a matka může mít pocit, že „zklamala".

Mateřství

Matky se současně idealizují a podceňují. Neustále je jim zdůrazňováno, že jsou důležité, a přesto se s nimi nezachází tak, jak by si zasloužily.

Izolace

Společenská izolace je jedním z nejčastějších problémů, s nímž se žena musí  vyrovnat. Možnost pohovořit si o svých problémech s jinými dospělými, být v kontaktu s lidmi je pro ženu na mateřské dovolené velmi důležité.

Vyčerpání

Časté noční vstávání, celodenní péče o dítě je mnohdy vyčerpávající a maminky jsou fyzicky i psychicky unavené a někdy trvá delší dobu než se dítě i matka „sehraje" a vše se dostane do správného rytmu.

Hormonální změny

V průběhu těhotenství a šestinedělí probíhají v ženském organismu hluboké změny. Vlivem těchto změn jsou ženy více zranitelné a snadno podléhají pocitům viny a stresu.

Neuróza

Jestliže dlouhodobě trvají konfliktní situace a osobnost je dlouhodobě frustrována, může se vyvinout neuróza. U člověka trpící neurózou převládají pocity emoční tísně, stavy úzkosti. Příčiny neurózy můžeme hledat v silném otřesu nebo déletrvajícímu působení traumatických vlivů (špatná výchova, přehnané požadavky rodičů, nesoulad mezi rodiči apod.).  Neuróza se projevuje různými zlozvyky jakými jsou: okusování nehtů, stereotypní pohyby, různé tiky, bolesti hlavy. Rozeznáváme několik typů neuróz: úzkostné, emočně labilní, fobické neurózy, obsedantně kompulsivní poruchy, depresivní neurózy apod. Terapie vážnějších neuróz patří do péče odborníků. Zpravidla je nutná psychoterapie a léčba pomocí medikamentů.