Dvojčata
Narození dvojčat není v České republice žádnou výjimkou. V současnosti přicházejí na svět při každém 50. porodu a rodí se jednovaječná nebo dvojvaječná dvojčata. Tato problematika vždy přitahovala pozornost jak laické, tak i odborné veřejnosti.
Jednovaječná dvojčata
Rodí se samovolným rozdělením zárodečné buňky během jejího raného vývoje, při kterém vznikají dva jedinci s totožnou genetickou výbavou, stejného pohlaví a téměř k nerozeznání podobní. Důležitým okamžikem při početí dvojčat je přesný moment dělení. V případě, že se vajíčko rozdělí do tří dnů po oplození, každý zárodek má vlastní placentu. V takovém případě se vytváří dvě plodové blány, jak to bývá u dvojvaječných dvojčat. Jestliže se vajíčko dělí mezi třetím a sedmým dnem, což je doba, kdy se uhnízdí v děložní sliznici, vzniká jedna placenta pro oba zárodky jeden vnější plodový obal, ovšem dvě vnitřní plodové blány. Tímto způsobem vzniká většina jednovaječných dvojčat. Ve vzácných případech dojde k rozdělení vajíčka mezi osmým a dvanáctým dnem, kdy se vyvíjí společná placenta, a dvojčata nejsou oddělena plodovou blánou.
Siamská dvojčata
Pokud dojde k rozdělení po třináctém dni od početí, k úplnému rozdělení již dojít nemůže a vznikají dvě částečně srostlé bytosti, zvané siamská dvojčata, které bývají spojeny nejčastěji v oblasti hrudníku, v malém počtu případů v oblasti hlavy. S touto anomálií se rodí převážně dívky.
Dvojvaječná dvojčata
Narodí se oplodněním dvou zralých vajíček dvěma různými spermiemi. Při ovulaci se obvykle uvolňuje pouze jedno zralé vajíčko, ale může dojít k uvolnění dvou najednou. Dvojvaječná dvojčata mohou být počata také při tzv. dodatečném oplodnění. Poté, co se již jedno oplodněné vajíčko uhnízdilo, dojde k další ovulaci a je oplodněno druhé zralé vajíčko. Dochází tím k početí dvou jedinců v různých fázích menstruačního cyklu, nebo se to může stát také během dvou cyklů. Přesto se však dvojčata narodí v jeden den, i když je jedno mladší. Projeví se to zpravidla nižší porodní hmotností. Při dodatečném oplodnění může dojít k oplodnění dvou zralých vajíček dvěma různými otci. U dvojvaječných dvojčat má každé dítě svou vlastní placentu a plodovou blánu. Pohlaví se může lišit a nejdůležitější je, že každý jedinec nese jiné genetické vybavení. Ultrazvukem je lze rozpoznat od šestého týdne těhotenství.
Výskyt dvojvaječných dvojčat
Výskyt dvojvaječných dvojčat se u různých ras liší.Nejčastěji se rodí v Africe a nejméně v Asii a jejich narození je také dvakrát častější než u jednovaječných. Výzkumy uvádějí, že mezi faktory, které ovlivňují výskyt dvojvaječných dvojčat patří věk maminky, počet porodů, dědičnost, fyzická zdatnost a oplodnění in vitro.
Syndrom mizejícího dvojčete
V současné době je zhruba každé desáté těhotenství vícečetné. Z množství vzniklých zárodků přežívá nejsilnější a nejrychlejší. V boji o přežití se může stát, že se slabší zárodek nebo jeho buňky ocitnou uvnitř silnějšího, který jakoby pohlcuje svého dvojníka, jehož embryonální buňky dále živí. Ty žijí na úkor na úkor hostitele, dokud neodumřou, což může trvat velmi dlouho a mohou se vyvinout do určitého stupně.
Genetické vybavení
Jedinci s podobným genetickým vybavením si jsou podobni a mají shodné kladné i záporné vlastnosti. Pokud se jednovaječná dvojčata, těsně po narození od sebe odloučí, žijí nezávisle jedno na druhém, a navíc o sobě vůbec nevědí, nakonec se po létech zjistí, že obě měla také i identické prožitky a řešila stejné problémy podobným způsobem.
Výskyt dvojčat v minulosti
V dávné minulosti bylo narození dvojčat považováno za zcela neobvyklý jev a vysvětlovalo se zásahem nadpřirozených sil. Pohled na narození dvojčat se liší podle jednotlivých kultur. Ještě v současné době je v některých exotických západoafrických kulturách těsně po porodu jedno z dvojčat usmrceno pod záminkou, že než přišla na svět, oddávala se incestu v mateřském lůně.
Sourozenecké napojení
Jedním z největších problémů, kterým dvojčata v životě čelí, je individualizace, uvědomování si sebe sama jako jedinečné bytosti. I když každé dvojče žije svůj relativně samostatný život, zakládá rodinu, pracuje atd., ani v dospělosti mezi nimi vztahy neztrácejí na intenzitě. Podle průzkumů jednovaječná dvojčata, především ženy mají mezi sebou patrně nejsilnější pouto. U některých dochází k jistému mimosmyslovému vnímání. Velmi často si jednovaječná dvojčata vybírají stejná povolání a jako životní partnery si také volí dvojčata nebo sourozence.