Pevné kosti

Osteoporóza je snad nejčastěji se vyskytujícím onemocněním kostí, které je způsobeno pomalým a nenápadným úbytkem kostní hmoty. Tím dochází k poklesu hustoty kostí.  Důsledkem je snížená kvalita kostí a zvýšené riziko zlomenin. Tento stav se někdy lidově nazývá „řídnutí kostí". V ČR trpí osteoporózou asi 3 milionu obyvatel. Nejvíce jsou postiženy ženy v přechodu. Onemocnění u nás postihuje 15 procent mužů a 33 procent žen starších 50 let. U populace starší 70 let  je počet nemocných ještě vyšší. Osteoporóza probíhá nenápadně, prvním varováním většinou bývá zlomenina.

Samotný proces „řídnutí kostí" nebolí, bolestivé jsou až jeho komplikace. Staří lidé si v souvislosti s touto nemocí velmi často stěžují na bolesti, které vyzařují z oblasti páteře do krajiny hrudníku a břicha a imitují bolesti orgánů uložených v těchto dutinách. Ve vyšším věku také přibývá nemocí podněcujících rozvoj osteoporózy. Jde například o cukrovku, nemoci štítné žlázy, ledvin, revmatoidní artritidu, onemocnění svalů nebo chronické choroby žaludku a střev, při nichž je narušeno vstřebávání vápníku a vitaminu D z potravy. Náchylní k nemoci mohou být i lidé užívající kortikoidy, léky potlačující záchvaty a některá antacida. Sklony k onemocnění mají lidé s genetickou zátěží nebo ženy, u nichž se během života vyskytly nepravidelnosti menstruačního cyklu či poruchy příjmu potravy. Paradoxně jsou častěji postiženi lidé štíhlí s body mass indexem nižším než 20 než lidé obézní.

Tvorba kostní hmoty

Název nemoci vychází ze dvou řeckých slov (osteo=kost, poros=otvor). Každá kost v těle se celý život přestavuje, remodeluje. Buňky zvané osteoklasty odbourávají staré složky kosti a buňky nazývané osteoblasty staví novou kostní hmotu, která tu starou nahradí. Nadměrné odbourávání, nedostatečná novotvorba nebo vzájemná nerovnováha obou procesů vedou k úbytku kostní tkáně a vzniku osteoporózy.

Kost je tedy živá tkáň, ve které dochází k neustálé obměně kostní hmoty. Je tvořena měkkou bílkovinnou tkání, která je zpevněna minerální látkou - fosforečnanem vápenatým. Na povrchu kosti je část, která se nazývá korová - má hustší strukturu a uvnitř je tzv. trámčina, připomínající plástve medu. V dětství a dospívání se nová kostní hmota tvoří rychleji a kostní hmoty přibývá. Zhruba po 35. roce věku se poměr mezi odbouráváním staré kostní hmoty a růstem nové tkáně mění. Odbourávání probíhá rychleji a kostní hmota pomalu a nenápadně ubývá. Asi 30% kostní hmoty se vytvoří od narození do tří let, od tří let do puberty je to dalších 20%, v pubertě 30-40% a zbývajících  15-20% se doplní do věku třiceti let.

Situace se může zkomplikovat  ženám v období menopauzy. Estrogeny mají receptory na povrchu osteoblastů tvořících novou kostní hmotu. Podporují vznik těchto buněk a redukují jejich zánik. Zároveň tlumí aktivitu osteoklastů a příznivě ovlivňují kostní metabolismus. U mužů podobně funguje hormon testosteron. Jeho produkce sice po 50. roce života také klesá, ale úbytek není tak razantní jako v případě estrogenu. Ubývání kostní hmoty se nejvíce projevuje během prvních 5-10 let trvání nedostatku hormonů, proto osteoporózou trpí až třetina šedesátnic.

Kosti a vápník

Pro prevenci onemocnění kloubů je důležitý dostatek bílkovin, kosti a klouby zužitkují hlavně vápník. V populaci je rozšířen názor, že zdravé kosti má na svědomí vápník obsažený v mléčných výrobcích. To je do určité míry pravda. Avšak v případě osteoporózy mléčné výrobky samy o sobě nepomohou. Jsou sice důležitou součástí jídelníčku, je ale nutné podávat vápník spolu s dalšími podpůrnými faktory, které zabezpečí jeho využití v kostní hmotě. K podpůrným faktorům zpracování vápníku v těle patří vitamin D a sluneční světlo, dále pak hořčík, jod, fosfor a další stopové prvky a vitaminy.

Tvrdý sýr je schopen pokrýt denní potřebu vápníku při konzumaci v množství, které je člověk schopen běžně sníst. Pozor si dávejte na tavené sýry a energetické nápoje - obsahují větší množství fosfátů, které brání vstřebávání vápníku ve střevě. Vápník naleznete v zelenině (pór, květák, brokolice, kapusta, fazolky, chřest), dále v jahodách, malinách, rybízu, olivách. Sušené ovoce je z hlediska příjmu vápníku výhodnější než čerstvé. Vstřebávání vápníku se nejlépe daří v noci a z potravin, které zároveň obsahují vitamin D. Kostem svědčí i vitaminy B6, C a K. Všechny je získáte z čerstvé zeleniny.

Kvalita kostí tedy úzce souvisí se zásobením těla vápníkem a vitaminem D, bez jehož přítomnosti se vápník nemůže vstřebat. Vitamin D se přirozeně tvoří v kůži vlivem slunečního záření. Ve stáří však dochází k výraznému útlumu tohoto mechanismu a vitamin D musí být dodáván hlavně potravou. Osteoporóza proto často postihuje seniory, kteří jedí málo mléčných výrobků a ryb. Nedostatek pohybu včetně zcela běžných aktivit typu chůze a lehkých domácích prací u nich představuje další riziko.

Nezapomeňte na pohyb

Nepostradatelný je také dostatek pohybových aktivit. Cvičení a pohyb prospívají ke zpevňování kostí, uvolňují se zkrácené svaly, zlepšuje se svalová síla a držení celého těla. Samozřejmě je výhodou, pokud člověk sportuje a cvičí od mládí. Je důležité, aby se pohybové aktivity prováděly pravidelně. Pacientům vyšších věkových skupin a ženám po menopauze se doporučuje svižná chůze, turistika a jízda na kole v nenáročném terénu, prospěšné je plavání a cvičení zaměřené na jemné posilování svalů. Rozhodně nejsou vhodné jednostranné sporty s extrémní fyzickou zátěží a cvičení se švihy nebo prudkými doskoky. U těžších forem onemocnění nejsou doporučovány masáže, neboť při velkém tlaku maséra může dojít až k prolomení obratle.

Léčba

Osteoporóza je léčena ve speciálních osteologických ambulancích. Důležitým předpokladem léčby však je, aby pacient přišel k lékaři včas, dokud nejsou změny na kostech a obratlích tak rozsáhlé. Pacienti, jimž hrozí určité riziko vzniku onemocnění, by proto měli v pravidelných ročních intervalech podstupovat vyšetření zaměřená na stanovení úrovně kostní hmoty. Provádí se tzv. osteometrické vyšetření, které informuje o rozsahu postižení kostí. Jako doplňkové vyšetření se provádí rozbor moči, aby lékař zjistil, zda je osteoporóza v klidové, či aktivní fázi. Pravidelné sledování stavu kostí by měly vyžadovat ženy, u nichž proběhla předčasná menopauza, například po gynekologické operaci. Zvýšenému riziku jsou vystaveny také ženy, které nerodily, nesportovaly a mají nízkou tělesnou hmotnost nebo u nichž se v rodině vyskytují tzv. ohnutá záda či zlomeniny. Úbytek kostní hmoty často postihuje i pacienty, kteří se nemohou pohybovat a jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko. Onemocnění může vyvolat i užívání některých léků. Situaci všech těchto rizikových skupin pacientů ještě více komplikuje nadměrné kouření, pití kávy a alkoholických nápojů.

Ve farmakologické léčbě se používají léky, které buď tlumí odbourávání kostní tkáně, nebo přispívají k tvorbě nové. Nejrozšířenější jsou bisfosfonáty, které snižují aktivitu buněk odbourávajících kost. Můžeme je aplikovat v režimu jednou týdně, měsíčně nebo ročně, a to nitrožilně nebo ústy. Pacienti tuto terapii snášejí většinou dobře.

Podávání estrogenů omezuje odbourávání kostní tkáně a podporuje její novotvorbu. Ženské pohlavní hormony jsou však kvůli řadě vedlejších možných účinků užitečné jen určitému spektru pacientů (nevhodné pro starší ženy). Podobně jako ženské pohlavní hormony působí na kostní tkáň látka raloxifen, která také snižuje riziko rakoviny prsu a dělohy.

Mužům s osteoporózou způsobenou nedostatečnou tvorbou pohlavních hormonů může pomoci podávání testosteronu. Mužský pohlavní hormon však stimuluje růst prostaty, a může dokonce vyvolat její rakovinu. I pro muže jsou proto stále hlavním lékem bisfosfonáty.