Vyšetřovací metody
Aby mohl lékař určit správnou diagnózu, je nutné, aby se pacient podrobil celé řadě vyšetření. Mezi nejčastější vyšetřovací metody patří rentgen (RTG), CT- výpočetní tomografie a vyšetření pomocí magnetické rezonance (MRI). Co se při daných vyšetřeních zkoumá a jak se provádí si popíšeme blíže.
Vyšetření pomocí rentgenu (RTG)
Pomocí této metody se pracuje s rentgenovým zářením, které má schopnost proniknout hmotou. Tento typ záření se vytváří ve speciální lampě, tzv. rentgence. Záření, které projde lze zachytit a zviditelnit a výsledkem je takzvaný rentgenový obraz. Rentgenové záření je záření ionizující a při dlouhodobém působení poškozuje tkáně. Mezi nevýhody rentgenového vyšetření patří, že veškeré orgány, které jsou na snímku se spojí do sebe, protože jejich stíny se překrývají a někdy je velmi obtížné nebo nemožné je od sebe odlišit.
CT- výpočetní tomografie
Tato metoda je založena na stejném principu jako klasický rentgen, vyhodnocuje rentgenové záření, které prochází tělem. Výsledkem vyšetření jsou obrazy několika vrstev (skenů) z vyšetřované oblasti o šířce 1-10 mm. Tyto skeny dále lékař prohlíží a zpracovává pomocí počítače. Při CT vyšetření je nutná větší dávka rentgenového záření než u běžného rentgenu. CT se provádí např. u vyšetření hlavy, hrudníku a břicha. Při vyšetření trávicí trubice dostane vyšetřovaný zhruba litr kontrastní látky rozmíchané ve vodě, kterou bude muset postupně během hodiny před vyšetřením vypít. U alergických jedinců se musí aplikovat tabletky prednisonu dle doporučení lékaře. Dětští pacienti a mladé ženy se tomuto vyšetření podrobují dle zvážení odborného lékaře. Při samotném vyšetření leží vyšetřovaný na vyšetřovacím stole a celková doba vyšetření trvá zhruba 20 minut. Po vyšetření není nutné dodržovat nějaký zvláštní režim.
Magnetická rezonance
Pomocí této moderní metody, které se také laicky říká „tunelová" dochází k přesnému zobrazení požadované oblasti těla. Používá se především ke zobrazení mozku a míchy a také k vyšetření pohybového aparátu. Přístroj je schopen vyvolat silné magnetické pole a ovlivňuje vlastnost jader vodíkových atomů, které jsou součástí každé tkáně. Nejvíce vodíku je v molekule vody. Každá tkáň má jiný obsah vody a podle toho se také zobrazuje na výstupu z rezonance. Předností této metody je možnost zvýraznit některé struktury pomocí zvláštní kontrastní látky.