Problém s alkoholem

Alkohol má psychotropní vlastnosti a někteří lidé ho berou jako lék, aby zahnali úzkost. Alkohol je sice stimulant  a má účinky antidepresiv, ale takový typ konzumace se dříve nebo později vyvine ve skutečný problém. Jedinec, který tvrdí, že se po alkoholu cítí lépe, se bude snažit pít opakovaně, aby „vyhrál" nad úzkostným symptomem. Účinek alkoholu také spočívá také v odbourávání zábran.

Iluze klidu a pohody

Zpočátku lidé pijí proto, aby se dobře bavili, jenže potřeba opakovaného pití později narůstá a člověk za alkoholem schovává skutečné problémy. Alkohol hraje po celá tisíciletí roli společenskou. Nedovedeme si bez něj představit žádnou oslavu, radost a je také symbolem pohostinnosti. Působení alkoholu se projevuje na úrovni mozku změnou vědomí a nálady. Tyto vlastnosti také povzbuzují chuť k pití. Když se z pití stane návyk, mozek zaznamenává a pamatuje si pouze příjemné stránky účinků alkoholu,a především situace u kterých je alkohol podáván - oslavy, jako aperitiv apod.

Kde je norma?

Těžko lze na takovou otázku odpovědět. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je rozumné nepřekračovat hranici u žen - dvě skleničky denně dva až třikrát týdně a u muže - tři skleničky denně tři až čtyřikrát týdně. V žádném případě nelze určit přesné množství alkoholu, které způsobuje opilost a její míru. Vždy také záleží na osobnosti jedince a genetických dispozicích.

Alkohol sám o sobě neškodí

Alkohol sám o sobě neškodí, škodí však tehdy, jestliže ho pijeme větší množství než je zdrávo, pijeme nekvalitní produkty nebo nerespektujeme svůj momentální zdravotní stav. Jestliže se  někteří lidé chovají nezodpovědně mohou si za své chování sami.

Masivní pití

Lidé se ničí těmi nejrůznějšími způsoby  a někteří také kvanty vypitého alkoholu. Ve vyspělých a ekonomicky bohatých státech , kde lidé nebojují o holé přežití se stává hlavním smyslem života usilování o nejrůznější prožitky. Vzhledem k tomu, že konzumace alkoholických nápojů je jedním z nich, nelze předpokládat, že by lidí přestali pít alkohol.

Kde jsou příčiny alkoholismu?

Příčin alkoholismu je celá řada. Nadměrné pití alkoholu je zapříčiněno mnoha okolnostmi: typologií jedince a jeho tělesnou  konstitucí, psychoaktivními vlastnostmi alkoholického nápoje a také prostředí v něm se jedinec nachází. Každý člověk může mít nějaké predispozice k pití, které pak mohou být spuštěny nějakou zátěžovou životní situací.

Rizikové signály

Každý jedinec sice reaguje na pití alkoholu jinak, ale určité rysy chování jsou pro alkoholiky společné. Patří mezi ně např.: nespolehlivost, v počátku snaha vše zakrývat a problémy s alkoholem bagatelizovat, zanedbaný vzhled, emoční i pracovní labilita, nedostatečná péče o domácnost, ztráta zájmu o své záliby a koníčky, „divné chování" - náhlé změny v reakcích .

Otázka vůle

Je potřeba si uvědomit, že alkoholik se stal obětí své závislosti, která se mu naprosto vymkla kontrole a hlavní věc, která alkoholikovi chybí je motivace. Vnitřní motivace však není otázka jednoho dne a trvá delší dobu (někdy i mnoho let) než se alkoholik rozhodne se svým démonem poprat. Je to období,kdy dotyčný bojuje s celou řadou emocí a hlavně s pocitem vlastní bezmoci.

Alkoholismus u žen

Problém s pitím alkoholu má každá pátá žena. S ohledem na konstituci žen, jsou ženy daleko více zranitelnější a křehčí než muži. Z těchto důvodů také reagují na alkohol mnohem citlivěji a rychleji než muži. K alkoholismu žen má společnost rozhodně velmi netolerantní postoj a reaguje velkým opovržením.  Většina žen pije alkohol tajně a jsou velmi rafinované. Svou závislost se jim daří dlouhodobě tajit.

Fetální alkoholový syndrom (FAS)

Bohužel se také vyskytuje množství žen, které nadměrně pijí v období těhotenství. Nadměrné užívání alkoholu však může mít pro ještě nenarozené dítě nebezpečné následky. Jedním z nich je fetální alkoholový syndrom, který se projevuje anomáliemi na úrovni tváře, opožděným růstem, problémy na úrovni mozku a později poruchami učení a chování.

Důsledky alkoholismu

Alkoholismus představuje pro organismus nadměrnou zátěž a také mnohá zdravotní rizika. Mezi ně patří například: cirhóza jater, rakovina, kardiovasculární onemocnění, rakovina trávicího ústrojí, deprese, sklon ke sebevražednému chování, předčasné stárnutí buněčné tkáně. Alkoholismus je také příčinou některých psychiatrických potíží, objevují se poruchy paměti a nedostatečná koordinace pohybů.

Alkoholismus u dětí

Konzumace alkoholu je symbolem vstupu do dospělého světa. V období dospívání alkohol plní funkci „posilovače" sebevědomí a také usnadňuje integraci do party. Bohužel se v poslední době stalo módou, že na konci týdne se mladiství musí pořádně odvázat" a statistiky poukazují také na to, že se opíjejí stále mladší děti. Přemíra pití v době růstu oslabuje celý proces utváření osobnosti.

Spoluzávislost

Mnoho blízkých osob alkoholika se trápí pocitem studu a viny, a proto se   začínají  od svého okolí izolovat. Odborníci tento stav nazývají spoluzávislost. Za spoluzávislého považujeme člověka, který se neustále přizpůsobuje obtížné situaci, kterou zavinil ten druhý, ale on sám ji přitom vůbec nemůže ovlivnit. Následky závislosti se nemusí týkat pouze alkoholu, ale také i drog, počítačů, léků a podobně.

Rodinná nemoc

Alkoholismus je rodinná nemoc, protože s alkoholikem onemocní také celá jeho rodina. Odborníci zabývající se alkoholismem upozorňují na to, že  pokud budeme přebírat zodpovědnost za alkoholika na sebe, ať už v zájmy lásky nebo čehokoli jiného a budeme alkoholika neustále omlouvat, budeme mít ve finále problémy my sami se sebou. Ptáte se proč? Protože jsme přestali myslet na sebe  a své vlastní potřeby. Nejvíc, co můžeme pro člověka závislého na alkoholu udělat, je to, že necháme, aby se sám vypořádal s následky svého počínání. Pokud se budeme snažit ho neustále omlouvat, vyzvedávat ho z vinárny a omlouvat u zaměstnavatele, tak paradoxně prodlužujeme období závislosti a dotyčnému prokazujeme medvědí službu.

Terapie

Alkoholismus byl odsuzován po celá desetiletí jako něco, co je nemorální. Ještě před dvaceti lety bylo na alkoholiky pohlíženo jako na jedince bez vůle a charakteru, ale s poznáním fyziologických mechanismů  závislosti již odborníci pohlížejí na alkoholiky jinak. Alkoholik je vnímán jako nemocná osoba, která podlehla závislosti. Závislé osoby procházejí několika etapami, které jsou nazývány jako stadia změny. Rozlišujeme čtyři stadia. V prvním stadiu, které může trvat celé roky je alkoholik uvězněn jako v pasti (popírání problémů, kritika okolí). Ve druhém stadiu si člověk již uvědomí svůj problém, ale jedná značně protichůdně. Ve třetím stadiu již přechází od slov k činům (stav euforie) a nejdůležitější je čtvrté stadium. Ve čtvrtém stadiu, které je nejobtížnější ze všech musí jedinec vydržet abstinovat.

Farmakologická léčba

Odvykání může po vysazení alkoholu být podporováno léky, které snižují chuť na alkohol. Předepisování takovýchto farmaceutických prostředků je v kompetenci odborného lékaře. Je také nutno podotknout, že speciální léky, které tlumí chuť na alkohol nepomáhají převzít za abstinenci odpovědnost.  U antidepresiv nebylo nikdy prokázáno, že by snižovaly chuť k alkoholu.

Ambulantní léčba

Pro jedince závislé na alkoholu existují různé způsoby odborné pomoci. Určitá výhoda této terapie je v tom, že léčba nevytrhne postiženého z domácího prostředí, ale vždy záleží na konkrétním příkladu. V každém případě, by rodina měla být předem informována o způsobu léčby a také o možných příznacích, které léčbu provázejí.

Hospitalizace

V případě, že pokus o ambulantní léčbu ztroskotal, je na řadě hospitalizace nemocného. Základní ústavní léčba trvá třináct týdnů. Po tuto dobu nemocný dostává příležitost zhodnotit celou situaci jak po stránce fyzické, tak i po stránce psychické. Nabízí se také  otázka pro koho je  vhodnější vystoupit z každodenního stereotypu a kolotoče a řádně se soustředit pouze na svůj problém. V každém případě je ústavní léčba nezbytná pro nemocné, které postihlo delirium tremens nebo epileptické záchvaty.

Náhlá abstinence

Vysazení alkoholu je první nejtěžší krok na cestě k uzdravení. K tomuto kroku je vhodné přistoupit pod odborným dohledem, protože náhlé přerušení návykové látky může být pro organismus šok. Tato prudká reakce organismu se může projevit nevolností, ztrátou energie, třesem, emoční labilitou, nespavostí apod. Mozek potřebuje delší čas, aby se postupně adaptoval na abstinenci. V nejtěžších případech může nevolnost dosáhnout až na delirium tremens, které je provázeno halucinacemi, mentální zmateností, zrychlením srdečního rytmu. Nepříjemné projevy náhlé abstinence trvají zhruba tři až pět dní, v některých případech jde o několik týdnů. S ohledem na skutečnost, že proces regenerace je dlouhodobý proces, může abstinující pociťovat nepříjemné pocity až do 1120 dne abstinence.

Recidiva

Recidiva znamená tvrdou zkoušku pro alkoholika a jeho blízké okolí. Mezi hlavní pilíř léčebného programu patří právě osvojení určitého vzorce chování, které může následně uplatnit v rizikových situacích. Důležité je rozpoznání určitých varovných signálů, které by mohly navodit opětovnou závislost. Může se jednat o běžnou hádku, stres v zaměstnání, slavnost, uštěpačná poznámka apod. Jestliže se nemocný naučí rozpoznat hrozbu recidivy, může mu to pomoct tento proces zastavit, dokud je ještě čas.

Varovné signály

Mezi varovné signály patří např.:

• Závislostí chování - takové označení se užívá např. u lhaní, krádeží, nespolehlivosti
• Eskalace citů - city a pocity jsou jako na houpačce (nuda, úzkost, popudlivos)
• Závislostní myšlenky - slouží především k omlouvání pití alkoholu.

Abstinence alkoholu

Abstinence může být životním rozhodnutím a stylem života, osobní volbou. V opačném případě se může jednat o výsledek racionálního nebo iracionálního rozhodnutí. Zde si můžeme uvést několik příkladů:

• nemoc, která vylučuje konzumaci alkoholu,
• kontraindikace léků,
• alkoholismus,
• náboženské důvody a etické důvody,
• psychický nebo fyzický odpor k alkoholu.