Potřeba energie
Lidský organismus ke své činnosti potřebuji určité množství energie přijaté z potravy, která kryje jeho energetický výdej při zachování velikosti těla, jeho složení, i zachování úrovně fyzické aktivity, která odpovídá dlouholetému dobrému zdraví při společensky žádoucí fyzické aktivitě. Děti a gravidní ženy mají potřebu energie, která se spojena s rozvojem tkání a u kojících žen je nutná energie pro sekreci mléka.
Co se děje při nedostatku energie?
Jestliže má organismus nedostatek energie, dochází k určité adaptaci organismu, snížení spotřeby a případně se začne odbourávat tuk z těla nebo dokonce i svalová tkáň. Naopak v případě nadbytečného příjmu energie,dochází k ukládání tuku. Jestliže je nerovnováha výdeje a příjmu energie příliš velká nebo trvá příliš dlouhou dobu, může být výsledná změna hmotnosti ohrozit zdraví organismu.
Faktory určující potřebu energie
Mezi hlavní určující faktory potřeby energie patří velikost těla, fyziologický růst, fyzická aktivita, pohlaví, věk, teplota okolního prostředí, těhotenství, nemoc. U každého jedince působí dále celá řada faktorů, kde patří např.: skladba konzumovaných potravin, přejídání, nadměrná konzumace bílkovin, atd. Energetický metabolismus je rovněž ovlivňován hormony, a to především thyroxinem štítné žlázy. Působením tohoto hormonu probíhá látková výměna u každého jednotlivce různě. U jedinců s rychlou látkovou přeměnou dochází k rychlé oxidaci, což znamená, že mohou jíst více, ale nepřibírají na hmotnosti. Naopak lidé s s pomalou látkovou přeměnou oxidují pomalu a mohou přibírat na váze, i když nejedí příliš mnoho. V případě malého energetického příjmu se využitelnost energie zvyšuje a v případě nadměrného příjmu se snižuje.
Výživové doporučení
Výživové doporučené dávky poskytují pouze orientační hodnoty potřeby energie, která platí pro průměr populace. Výpočet energetické potřeby by měl být vypočten individuálně a měl by zahrnovat individuální vlivy na energetickou potřebu nebo měření skutečného energetického výdaje. Při vážení si musíme být vědomi toho, že vlivem najezení a napití může váha kolísat v rozmezí zhruba 2 kg i během jednoho dne. Z toho důvodu je důležité vážit se vždy za stejných podmínek (ve stejnou dobu, s minimem oblečení, se stejným stupněm nasycení).
Význam potravy
Potrava má pro člověka význam nejen energetický, ale také i stavební. Především v období růstu a v době rekonvalescence je důležité uvážit, jak kvalitní potraviny člověk konzumuje. Musíme si však uvědomit, že nejen po skončení růstu probíhá neustálá obměna buněk, tkání a funkčních bílovinných molekul.
Faktory, které ovlivňují potřebu energie
Energie bazálního metabolismu (EBM) patří k nedůležitějším složkám vydané energie. Odvíjí se od hmoty metabolicky aktivní tkáně v organismu, podílu každé tkáně v těle na energetickém metabolismu a podílu jednotlivých tkání na hmotnosti těla. Změny složení těla s přibývajícím věkem do velké míry ovlivňují potřebu energie. Některé orgány těla jsou metabolicky mnohem aktivnější než jiné. U většiny populace tvoří největší složku celkového energetického výdeje energie bazálního metabolismu. Energie bazálního metabolismu může být za standartních podmínek přesně měřena z množství spotřebovaného kyslíku nebo vydýchaného kysličníku uhličitého. Energetickou potřebu všech ostatních složek celkové energetické potřeby lze vyjádřit násobkem EMB.
Individuální EBM
Individuální EBM je určována velikostí těla, složením těla a také věkem. Menší a hmotnostně lehčí jedinci mají vyšší EMB na kg hmotnosti než jedinci větší a těžší. EBM je vyšší u dětí a nižší ve stáří. Individuální EMB může být také určena ze skutečné tělesné hmotnosti jednotlivce nebo ze střední hmotnosti tabulkové podle věku, pohlaví a výšky. Základní denní energetická potřeba činní 1,27 EBM v kcal. Dovoluje minimální pohyb a není dostatečná pro dlouhodobé udržení zdraví. Nezahrnuje energii na přípravu stravy. S věkem se EMB snižuje, a to ve věku 3-10 roků o 5% za rok a u dospělých 20-60 roků o 1% za 10 let.
Těhotenství
V období těhotenství je potřeba většího množství energie pro růst plodu a některé další tkáně. Basální metabolismus vzrůstá zvýšením hmoty aktivní tkáně, zvýšením námahy matky (srdečně cévního systému, dýchání) i energie na tvorbu tkání. Optimální přírůstek na váze v průběhu těhotenství by se měl pohybovat okolo 12 kg. Celkově vypočtená potřebná energie je zhruba 80 000 kcal na 9 měsíců. Jedná se o však o velké rozdíly v závislosti na výšce a váze matky a změně intenzity fyzické aktivity v průběhu dne.
