Plísně mohou být problém

Plísně můžeme nalézt téměř všude, protože obývají planetu stejně jako viry, bakterie atd. Hlavní funkcí plísní je rozkládat živočišné nebo rostlinné látky. V současné době můžeme pozorovat velký nárůst plísní především u pacientů, kteří jsou léčeni širokospektrálními antibiotiky, cytostatiky, hormonální antikoncepcí. Také se mohou častěji objevit ve tkáních, které jsou zatížené kovy (např. zinek, zlato, stříbro, nikl atd.). Kovy se do našeho organismu vnikají ze vzduchu, amalgámových plomb, kosmetiky nebo šperků.

Náchylnost k plísním

Zaplísněním organismu jsou ohroženi především lidé s diabetem nebo  s poruchami funkce žláz s vnitřní sekrecí. Plísně mohou být také příčinou různých zdravotních potíží jakými jsou cysty na gynekologických orgánech, nedovyvinutí prsů u dívek, problémy s plodností u žen i mužů.

Přenos plísní

Plísně se mohou do našeho organy dostat tzv. alimentární cestou, a to v praxi znamená skrz přijímané potraviny. Mezi nejvíce zaplísněné potraviny patří ořechy, různé cereálie, kontaminovaná zelenina, celozrnné pečivo. V žádném případě bychom neměli jíst potraviny napadené plísní, i když si myslíme, že kousek s plísní odkrojíme a jíme dál. Musíme vzít v úvahu, že toxinem  není kontaminovaný jen kousek potraviny, ale již celá potravina. Pro organismus je ohrožující příjem alergizujících potravin, protože jejich požití vede k chronickému zánětu střevní sliznice, což vytváří ideální podmínky pro plísně.

Mohou být plísně užitečné?

V některých případech mohou být plísně pro člověka užitečné. Jsou nám nápomocné při výrobě antibiotik, sójových omáček, plísňových sýrů, trvanlivých salámů, dochucovadel, piva atd. Plísně likvidují slizniční obranné látky imunoglobuliny třídy A a tím dochází ke snižování obranyschopnosti organismu. Plísně potřebují pro svůj život cukry a většinou lidé, kteří trpí velkým zaplísněním organismu mají  značnou chuť na sladkosti. V případě, že je trávicí trakt  po dlouhou dobu zatížen zaplísněním organismu a zánětem,dochází  ke špatnému vstřebávání minerálních látek. Jedná se zejména o zinek, hořčík, vitamin B, C atd.

Čím mohou plísně ohrožovat?

Plísně produkují pro náš organismus toxické látky  jakými jsou :formaldehyd, alkohol, kysličník uhličitý a acetaldehyd. Tyto látky zatěžují lidský organismus a jeho organy- játra, ledviny a centrální nervový systém. Následně se může objevit celá řada příznaků, mezi které patří např. únava, onemocnění kloubů, záněty vedlejších nosních dutin, potíže s trávením. Plísně mohou být také příčinou depresí, chronických kašlů, gynekologických a močových potíží. Jedná se především o různé výtoky, svědění, pálení, záněty vaječníků, prostaty, ledvin, atd. V dutině ústní se často projevují bílé povlaky, zvýšená kazivost zubů.

Funkce střev

K tomu, aby naše střeva dobře fungovala, je potřeba v nich udržovat  přirozenou střevní mikroflóru. Patogenní mikroby, které  jsou přítomny v našem střevě podporuje  imunitní systém, který je stimulován a udržuje funkci patogenních mikrobů. V případě narušení střevní mikroflóry vlivem alergenů v potravě, nadbytkem cukrů, zatížením těžkých kovů, dochází  k  přemnožení patogenů ve střevech a pomnožením plísní.

Patogenní mikroflóra

V důsledku rozmnožení patogenní mikroflóry dochází k oslabení imunity postiženého jedince. Mnohé z mikrobů , především plísně vedou k oslabení imunity postiženého jedince. Toxiny a plísně, ale především jejich toxiny mají rakovinotvorné účinky. Krevní cestou se dostávají do celého organismu, a to zejména  do jater, která  jsou tímto výrazně zatěžována a ohrožena. Plísně v organismu mohou vyvolat alergické reakce na sebe samé.

Imunita

Při odstraňování plísní z organismu hraje podstatnou roli naše imunita,  a proto musíme nejprve upravit imunitu  a pak následně detoxikovat tkáně od zjištěných zátěží, upravit stravu z které bychom měli vyloučit alergeny a  cukry a to u každého jedince zcela individuálně.