Vláknina pro zdraví i štíhlou linii
Vláknina patří mezi nestravitelné polysacharidy, které jsou součástí stěn rostlinných buněk. Protože vláknina jen prochází naším organismem, aniž by byla trávena a vstřebávána, dlouho se její význam hluboce podceňoval. Odstraněním vlákniny totiž roste energetická hodnota potravin, a také rychlost, s níž se jednotlivé živiny vstřebávají.
Vlákninu lze rozdělit do dvou základních skupin - na vlákninu ve vodě rozpustnou (např. pektin, hemicelulóza) a ve vodě nerozpustnou (např. celulóza, lignin).
Nerozpustná vláknina je hrubá hmota, která sice není rozpustná ve vodě, ale dobře ji dokáže absorbovat (přibližně čtyř až šestinásobek svého vlastního objemu). Tím vytvoří v žaludku a střevech měkkou houbovitou hmotu. Výsledkem je pocit sytosti, který se dostaví podstatně dříve než při konzumaci potravin s nízkým obsahem vlákniny. Vláknina tak představuje přirozenou obranu proti přejídání. Tento druh vlákniny udržuje obsah střev v pohybu, což vede k prevenci zácpy a divertikulárních nemocí. Nerozpustná vláknina také vyplavuje karcinogeny, žlučové kyseliny, cholesterol a odvádí je z těla ven.
Vláknina se ve střevě chová jako vodou nasáklá mycí houba. Místo aby zbytky potravy zůstávaly v tlustém střevě třeba i několik dnů, a to ve formě tvrdých boulí, jak se tomu děje u potravin s nízkým obsahem vlákniny, měkká houbovitá hmota projde celou délkou tlustého střeva za 24 až 36 hodin. Tímto způsobem je vláknina schopna vyléčit většinu případů zácpy a přispět k výraznému zlepšení u hemoroidů. Protože dochází ke zrychlení střevního pochodu, je také omezen hnilobný proces ve střevech. Nejrůznější škodlivé látky tak nemají šanci dráždit střevní stěnu. To vysvětluje, proč lidé konzumující hodně vlákniny jsou daleko méně ohroženi rakovinou tlustého střeva.
Rozpustná vláknina je mazlavá a viskózní, a tak na rozdíl od nerozpustné vlákniny pohyb zažívacím traktem zpomaluje, ale zároveň brání i vstřebávání některých substancí (brzdí vstřebávání sacharidů z tenkého střeva do krve, a tak zabraňuje kolísání hladiny krevního cukru). Zaručuje stálý zdroj energie v průběhu celého dne. Pomáhá při léčbě hypoglykémie (nízká hladina glukózy v krvi), ale také hyperglykémie (vysoká hladina glukózy v krvi), která vzniká při cukrovce. Rozpustná vláknina na sebe také nabaluje žlučové kyseliny a cholesterol, což má za následek snížení hladiny krevního cholesterolu. Tento druh vlákniny nalezneme v luštěninách, žitě, ječmeni, některých druzích ovoce (jablko, banán)a zeleniny (mrkev, brokolice).
Většina lidí je velice překvapena tím, že potraviny živočišného původu neobsahují žádnou vlákninu. Protože maso, ryby, mléčné produkty a vejce tvoří více než třicet procent energie získané ze stravy a zbytek pak pochází z cukru, je jasné, že lidé u nás konzumují pouze jednu třetinu doporučeného množství vlákniny. Zdravý člověk by měl přijmout asi 25-30 g vlákniny denně. Bohužel většina lidí v dnešní době konzumuje jen 10-15 gramů. Denní potřeba vlákniny u dětí je podmíněna jejich věkem. Nezapomeňte, že při užívání vlákniny, je důležité dodržovat správný pitný režim.
Vláknina nám obecně pomáhá při hubnutí, dokáže dokonce snížit riziko infarktu nebo mrtvice až o třetinu. Při hubnutí bývá prospěšná proto, že dokáže zvětšit svůj objem, a tím snižuje chuť k jídlu. V žaludku zároveň prodlužuje trávení potravy, a tak zvyšuje pocit sytosti.
Jak již bylo uvedeno, rozpustná vláknina pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi tím, že váže cholesterol obsažený ve žluči a odvádí ho z těla ven. Nerozpustná vláknina zpomaluje proces vstřebávání energie z potravy, jemně otírá střevní stěny, a tím přispívá k jejich čištění.
