Očkování proti rakovině děložního čípku

V Česku je diagnostikováno stále mnoho případů nádorů děložního čípku: každým rokem přibývá asi tisíc nových pacientek a každoročně u nás na toto onemocnění zemře 450 až 500 žen. Výskyt tohoto zhoubného onemocnění je u nás dvojnásobný v porovnání s některými vyspělými zeměmi. Bohužel na pravidelné preventivní gynekologické kontroly zaměřené hlavně na prevenci karcinomu hrdla děložního chodí jen padesát procent žen. Screeningové cytologické vyšetření dokáže odhalit vysoké procento rizikových nálezů na čípku děložním.

Rakovina děložního čípku se dlouhou dobu nijak neprojevuje. Ale když se projeví, je ve většině případů pozdě. Zatímco v počátečních fázích postačuje minimální operace v podobě plastiky čípku děložního, později zbývá jen chemoterapie a ozařování.

Vakcíny

Od dubna 2012 je možno nechat naočkovat dívky ve věku 13-14 let proti lidským papilomavirům zdarma - očkování je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Právě HP viry působí změny na děložním čípku. Ty mohou vyústit do přenádorových a následně i nádorových změn a způsobit karcinom děložního hrdla. Očkování také velmi podstatně snižuje riziko  dalších nádorových onemocnění. Konkrétně se jedná o nádorová onemocnění poševních stěn, zevního genitálu a řitního otvoru. U vakcíny Silgard je i vysoká ochrana proti genitálním bradavicím a velmi podstatné snížení rizika respirační papilomatózy. To je onemocnění, při kterém se tvoří výrůstky v průsvitu průdušek a výrazným způsobem mohou ovlivnit dýchání. Při postižení hlasivek mohou způsobit i poruchu mluvení. Přenašečem HP virů jsou muži. Pokud by se podařilo vakcinovat všechny muže před začátkem sexuálního života, výskyt karcinomu děložního hrdla by se dramaticky snížil. Někteří rodiče nechávají očkovat i své syny - pro vakcinaci chlapců má indikaci pouze Silgard.

Rozdíl mezi očkovacími látkami

Už více než pět let je u nás k dispozici Silgard - chrání proti subtypům 16 a 18, ale také proti HPB 6 a 11, které způsobují bradavčité výrůstky neboli kondylomata na pohlavních orgánech.
Cevarix chrání jen proti rakovině děložního čípku - proti subtypům lidského papilomaviru (HPV) číslo 16 a 18, ale některé studie naznačují, že je v tomto směru ve srovnání s druhou vakcínou účinnější.

I když je nejvýhodnější vakcinovat dívky před začátkem sexuálního života, byla účinnost vakcinace prokázána i u žen, které již sexuálně žijí. Doporučené věkové rozmezí pro vakcínu Silgard je 9-45 let, pro Cevarix 9-25 let. Očkování se doporučuje i ženám, které byly operovány pro nálezy na čípku způsobené papilomaviry a byla jim provedena kónizace - plastika hrdla děložního.

Průběh očkování

Očkovací schéma není u této vakcíny příliš pevně dané. Pokud například dostane mladá žena dvě dávky vakcíny a pak otěhotní, není problém dát třetí až v šestinedělí.
Tvorba protilátek po vakcinaci je velmi rychlá. Protilátkový vrchol následuje po druhé dávce vakcíny (po dvou měsících od prvního očkování). Třetí dávka je zajišťovací. Protože se jedná o poměrně nový druh vakcinace, dnes ještě nevíme, zda a kdy bude nutné přeočkování.

Bouřlivé reakce

Má-li vaše dcera před očkováním, připravte se na bouřlivější  reakce, které tato vakcinace vyvolává. Kromě mdlob dívky zažívají třeba i dočasné trnutí rukou či nohou a v médiích se někdy objeví  i zpráva, že nějaká dívka po očkování  proti HP virům dokonce zemřela. Zatím se však nikdy nepotvrdila přímá souvislost s vakcinacemi, ale vždy šlo i o jiný zdravotní problém. Všechny tyto případy se odehrály v zahraničí. Ale nežádoucí reakce hlásí i naši lékaři. Jak už bylo zmíněno, nejčastěji jde o případy neurologických reakcí, jako jsou právě mdloby, pocit slabosti nebo bolesti hlavy. Nebo případy alergických reakcí různých forem, které se mohou projevit nevolnostmi, otoky víček a obličeje či obtížným dýcháním. Pokud u své dcery zaznamenáte netypickou reakci, nahlaste to lékaři a ten by ji měl zase hlásit dále (tak aby informace došla do Státního ústavu pro kontrolu léčiv). Máte-li před očkováním a dcera trpí virózou, z očkování ji omluvte, protože přesně tohle by riziko nežádoucích účinků jen zvýšilo.

I přes svá pozitiva má tato vakcinace zaryté odpůrce. Vakcíny nejsou infekční a neexistuje ani teoretická možnost vzniku onemocnění, proti němuž je vakcinace zaměřena. Účinnou složkou vakcín jsou synteticky vyrobené částice, které pro imunitní systém člověka pouze napodobují HP viry. Nejsou schopny člověka infikovat. Vakcína se nesmí dát těhotným ženám.