Homeopatie známá i neznámá
V současné krizi moderního zdravotnictví lidé hledají stále jiné alternativní způsoby léčení. Přáním mnohých nemocných je najít pro sebe takovou léčebnou metodu, která jim umožní převzít zodpovědnost za své zdraví do svých rukou. Mnohé komplexní způsoby léčení jsou známy již tisíce let. Homeopatie je jednou z nich a stala se součástí staré evropské duchovní tradice, která se zásadně liší od mechanického myšlení moderních přírodních věd.
Pohled historie
Homeopatie se zrodila zhruba před dvěma sty lety, když ještě přírodní moderní vědy byly v plenkách. Jejím zakladatelem byl Samuel Hahnemann a se svým novým systémem se obrátil ke starým duchovním tradicím západních zemí, ale pokoušel se své objevy formulovat pomocí nových pojmů. Homeopatie je postavena na principu, že „podobné se lečí podobným".
Působení homeopatie
Homeopatický lék, který je předepsaný přesně podle příznaků konkrétního pacienta působí ve směru vlastní obranyschopnosti organismu a učí ho, jak příště reagovat lépe. V medicíně by neměl být zkoumán pouze jednotlivý orgán, ale člověk jako celek. Tato kritéria splňuje klinická homeopatie, protože je založena na hlubším pochopení patofyziologických souvislostí a zohlednění psychických faktorů, které ovlivňují veškeré pochody v organismu.
Účel
Od klasické medicíny se homeopatie odlišuje tím, že nevnímá chorobu nebo nemoc jako jasně určený stav, který má stejné vlastnosti u různých lidí, ale vychází z toho, že každý nemocný reaguje na nemoc zcela individuálním způsobem. Vnímá tělesnou stavbu, osobnost, emoce a okolnosti, které panují v jeho okolí. Homeopatické předpisy na léky jsou velice propracované a jejich složení se může lišit podle toho, zda máme či nemáme bolesti v krku, snášenlivost chladu nebo tepla, apod.
Jak se připravují homeopatické léky?
Homeopatické léky se připravují složitým způsobem z rostlin, živočichů a jiných biologických zdrojů. Při zkoušení původních homeopatických léčiv bylo Hahnemannem zjištěno, že léčebný účinek látky stoupal s klesajícím množstvím
v léku. Na tomto poznatku spočívá příprava léků s různou silou - při procesu, který se nazývá potenciace - potencování. Může se provádět takřka donekonečna, přičemž každá následující potence obsahuje méně původního množství účinné látky. Účinek je vysvětlován tím, že alkohol nebo laktózový prášek, kterými je účinná látka ředěna, v sobě uchovají její energii a ještě ji zesílí do mnohem účinnější podoby. Tato informace je velmi důležitá, protože mnohé účinné substance jsou ve větších dávkách velmi jedovaté. Vzhledem k tomu, že ve výsledném ředění nemůže látka působit toxicky, nejsou při užívání těchto léků ani nežádoucí vedlejší účinky. Z tohoto důvodu také platí, že homeopatie ať už je účinná nebo není, je léčbou zcela bezpečnou.
Druhy homeopatických léků
Velká část homeopatických léků je založena na přírodních solích a výtažcích z minerálů a rostlin. Některé léky jsou vyrobeny z výtažků z nemocných tkání nebo bakterií. Připravují se jako tinktury, granule nebo v práškové formě. Příprava homeopatického léku začíná tím, že se lékárník nebo výrobce snaží získat originální substanci v co nejčistší podobě. V případě, že je rozpustná, lze ji připravit jako tinkturu. Lékárník substanci rozpustí v deseti dílech 40% alkoholu a následně odebere jednu desetinu roztoku a ředí ji opět devíti díly alkoholu. V desetinásobném ředění se pokračuje tak dlouho, dokud se nedosáhne požadované síly léků. Výsledkem série šesti ředění 1:10 je přípravek s potencí označován jako „6D". Často se léčivo ředí 1:100 a potom se výsledná potence léku označuje písmenem C.
Způsob léčení u homeopata
Lékař homeopat se nemocného nejprve důsledně dotazuje na průběh jeho onemocnění. Může při tom klást dotazy, které s nemocí vůbec nesouvisí, například na reakce na okolní prostředí: jak snáší teplo, chlad, zda dává přednost ostrým nebo sladkým jídlům atd. Tímto rozhovorem se homeopat snaží získat ucelený obraz o nemocném a snaží se porovnat příznaky a reakce pacienta, aby mohl podat konkrétní homeopatický přípravek. Potence léku závisí na věku a zdraví nemocného, typu onemocnění a příznacích onemocnění.
Užívání homeopatických přípravků
Homeopatické léky se nechávají rozpustit na jazyku, zpravidla se nepolykají celé. Při jejich užívání je potřeba se vyvarovat různých povzbuzujících prostředků, jako je alkohol, káva nebo cigarety, protože mohou účinek léků snížit. Dále nesmí přijít do kontaktu s mátou a fluorem. Homeopatika především ta s nízkou potencí, jsou zcela bezpečná a ani z jejich ne zcela správného použití neplynou žádné nežádoucí vedlejší účinky. Často však mohou pomoci při nachlazeních a bolestech v krku.
