Kód pojišťovny

Závislost na pomoci druhých

Ilustrační obrázek

Bohužel  ne každý člověk se dožije  vysokého věku, aniž by nebyl odkázán na pomoc druhých. Péče o starého člověka kromě velké dávky empatie vyžaduje také znalosti různých praktických a režimových opatření, mezi něž patří např.: péče o osobní hygienu seniora, pomoc při udržování hybnosti jednotlivých kloubů, symptomy nejčastějších potíží seniora apod.

Hygienická péče

Hygiena patří mezi nejdůležitější hledisko, které ovlivňuje dobrý tělesný i psychická stav seniora. Pro větší psychickou podporu bychom měli nechat nemocného, aby si v rámci hygieny udělal maximum toho, čeho je sám schopen. Průběh a frekvence koupele se odvíjí od hmotnosti nemocného, na schopnosti spolupráce na možných potížích při přesunech, na četnosti vyprazdňování apod. Obecně se koupel doporučuje každých 2-5 dní. Vhodné je používat mýdla pH neutrální, která nevysušují pokožku a jemnou houbu a ručník. Musíme být velmi opatrní při osušení pokožky, abychom předešli mykózám. Zvlášť opatrní musíme být v případě, je dotyčný diabetik.

Kompenzační pomůcky

Pro staršího člověka jsou daleko vhodnější hole, které mají tři nebo čtyři opěrné body. Jejich výška by měla být nastavitelná. Vhodnou pomůckou jsou také chodítka. Na trhu také existují různá hydraulická zařízení, která pomáhají při přemisťování imobilních osob. Na záchodě nebo v koupelně je vhodné umístit madla nebo zábradlí, kterých se může starší osoba držet. Pro snazší provádění hygieny je vhodná plastová židle s otvorem.

Nepohyblivost a její důsledky

Z důvodu fyzických změn, které souvisí se stářím dochází k různým zdravotním potížím a komplikacím. Jedná se např. o tato onemocnění: Parkinsonova choroba, diabetes, artróza, cévní mozková příhoda, demence apod. Při nepohyblivosti vznikají velmi často proleženiny (dekubity), které jsou způsobeny stálým tlakem na určitá místa na těle v důsledku nedostatku pohybu. Proleženiny se nejprve objevují na kůži a odtud se dále šíří do tkání, které jsou pod ní. Začínají zarudnutím a poté se vytvoří puchýř. V případě rychlého vývoje se objeví tmavý strup. Po objevení strupů je tlak na tkáně daleko větší, což podporuje rozšíření proleženiny do hloubky. K tomu hrozí infekce bakteriemi nebo jinými choroboplodnými zárodky z okolních částí těla. Proleženiny velmi rychle poškodí svaly a kosti, které se pak špatně hojí. V konečné fázi infekce hrozí postiženému sepse a ta může být příčinou úmrtí pacienta.

Fáze vývoje proleženin

  1. fáze - barva kůže se mění, dochází k podráždění kůže a jejímu zčervenání. V této fázi proleženiny léčíme omezením tlaku na postiženou část, tzv. polohováním,
  2. fáze - horní část kůže  a spodnější část kůže jsou v ohrožení a mohou se již vyskytovat puchýřky,
  3. fáze- proleženina již poškozuje tukovou tkáň (třetí vrstvu kůže ) a je hluboká,
  4. fáze - zranění je velice hluboké a zasahuje kosti.

Prevence vzniku proleženin

Prevence vzniku proleženin je nesmírně důležitá. Imobilní pacienty bychom měli polohovat co 1-2 hodiny a můžeme využít různých kompenzačních pomůcek. Speciální polštáře a matrace zamezují vzniku tlaku a při zvedání starého člověka bychom ho neměli posouvat, abychom nepoškodili kůži. Prostěradlo na kterém pacient leží by nemělo být shrnuté.

Vznik proleženin

Proleženiny vznikají na částech těla, které jsou nejvíce zatížené hmotností těla, a v místech, kde je snadné nahmatat kost pod kůží. Místa s největším rizikem vzniku proleženin závisí na tom, zda člověk sedí nebo leží na boku, zádech nebo na břichu.

Lidé na vozíku

Pro sezení se doporučuje použít pěnové, vzduchové nebo gelové sedátko, aby se snížil tlak na sedací část. Vhodné je provádět časté změny pozice - každou hodinu. V případě, že se starý člověk může pohybovat , měl by přenášet svou tělesnou hmotnost zhruba každých patnáct minut. Vhodné cvičení napomáhá k prodění cirkulace krve.

Pomoc lidem na vozíku


V současné době existují kolečková křesla rozkládací pro pacienty kvadruplegiky (ochrnuté dolní a horní končetiny), s bezpečnostními pásy a dokonce i na závody. Také existují kolečková křesla s motorem, která umožňují pohybovat se samostatněji. Pokud jedeme s kolečkovým křeslem, dáváme pozor, aby dotyčný neměl lokty ven, protože by se mohl uhodit. Jestliže chceme projet dveřmi nebo přes schod, je vhodnější křeslo otočit a na místo tlačení jej přitáhnout. Pokud křeslo stoj, mělo by být zabržděno.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.