Zapomněli jsme chodit
Chůze je pro nás nejpřirozenějším druhem pohybu. V poslední době ale dáváme přednost pohodlí auta, proto se nedostatek pohybu začal podepisovat i na zdraví populace. Snižuje se naše kondice, přibývají civilizační choroby, roste počet lidí s nadváhou a obézních. Přitom by stačil prostý návrat k chůzi, abychom se pomalu dostali „do formy".
Při svižné chůzi se do akce zapojí srdeční sval a další svaly, které zpevní a pomohou vylepšit i kondici připojených kostí.
Počítáme kroky
Člověk by měl denně udělat asi 10 000 kroků - většina z nás jich udělá kolem 4 000. Méně aktivní lidé ale nachodí jen desetinu doporučené vzdálenosti.
Pro organismus je nejdůležitější chůze svižná, při které tělo jede v aerobním režimu. Pro lidi, kteří nejsou trénovaní, ovšem může být náhlé zahájení této pohybové aktivity rizikové. Kardiaci, lidé s respiračním onemocněním, pacienti s chronickou nemocí vnitřních orgánů by se měli poradit s lékařem, zda je pro ně svižná chůze vhodná. Dalším omezujícím faktorem je pocit únavy po chůzi nebo vyvolaná nepříjemná bolest, která přetrvává do dalšího dne. Proto by lidé s nadváhou a lidé s nemocnými klouby měli nejprve chodit na cvičení do bazénu a až poté, co něco shodí, mohou začít s chůzí.
Dáváme pozor na to, abychom v počátku nepřehnali tréninkové dávky, volíme vhodný terén, zátěž postupně zvyšujeme. Důležitá je i psychická stránka věci - dá se chodit ve dvojicích nebo skupinkách, což může motivovat k lepším výkonům. Musíme být důslední, nevynechávat a čas na trénink si udělat každý den.
Chcete-li chůzí redukovat hmotnost, budete muset „přidat". Ujdete-li 10 000 kroků, spálíte asi 400 kilokalorií, abyste hubli, museli byste denně vydat pohybem asi o 600 kilokalorií víc, než kolik do sebe dostanete v potravě. Kolik shodíte, je velmi individuální. Tělo začíná spalovat tuky po čtyřiceti minutách pohybu v pásmu aerobní aktivity (60-80 procent maximální tepové frekvence).
Přidejte hůlky
Chcete-li kromě svých nohou posílit i horní část těla, je pro vás vhodná disciplína nordic walking. Procházky s holemi v rukou doporučují i odborníci. Kladnou odezvu na pravidelnou chůzi pozorujeme u srdečních onemocnění, diabetu II. typu, osteoporózy, artritidy. Cvičení působí antidepresivně, zlepšuje schopnost učení, zejména krátkodobé paměti, má vliv na kvalitní spánek. Ze všech těchto důvodů lze nordic walking jako pohybovou aktivitu jen doporučit.
Nordic walking (severská chůze) vznikla opravdu na severu, v Norsku. V době, kdy měl být sníh, prostě nebyl, a někoho napadlo využít pohybu „na běžkách", i když jsou pláně bez sněhu. Jedná se tedy o chůzi obohacenou hůlkami, která při správném provedení zapojí až 90-95 procent všech svalů v těle. Správnému pohybu je však třeba se naučit. Když jde dopředu levá noha, jde dopředu pravá ruka a naopak. Je třeba dělat dlouhé kroky - nejdříve našlápne pata, pak se překulí do špičky a zároveň se zhoupneme v kolenou. Ruka v pravém úhlu drží hůlky, které se zapichují do země v úrovni paty. Krok je plynulý, bez přískoků. Vhodný je lehký předklon horní poloviny těla.
Před samotnou chůzí nesmíme zapomenout na rozcvičku, protažení svalů a rozcvičení kloubů. Rychlost chůze se vždy přizpůsobuje dané skupince zúčastněných, nemusíte se bát, že budete ostatní brzdit nebo že nebudete stačit. Závěr chůze je svižnější, pak následuje vydýchání a závěrečný strečink.
Hůlky musejí být lehké, pevné a pružné. Rozhodně nekupujte první, které uvidíte, zvláště pokud budou někde „ v akci". Výška hůlek je nastavitelná dle individuální potřeby, dole mají snímatelné „zátky", které slouží proti skluzu na hladkém povrchu. Nepleťte si hole trekové (do kopců a do hor) s walkingovými, liší se v úchopu a ve výsledku pak zapojováním svalů.
Tento sport je využíván jako rehabilitační cvičení po úrazech, operacích kloubů a svalů, podporuje správné držení těla, přispívá k lepšímu okysličování mozku a tím má vliv na paměť, uvolňuje svalové napětí v oblasti zádových a ramenních svalů, zvyšuje pohyblivost páteře.
