Sladký život se sladkostmi

Cukry (sacharidy) se řadí mezi organické sloučeniny. Nejjednodušší cukry nazýváme monosacharidy a patří zde například ribóza, glukóza nebo fruktóza. Spojením monosacharidů pomocí chemické vazby vznikají disacharidy. Mezi disacharidy patří například sacharóza nebo laktóza. V případě, že se spojí několik set až tisíc monosacharidů do dlouhého řetězce, hovoříme o polysacharidech. K polysacharidům řadíme například škrob, celulózu, nebo pektin.

Sladké chutě

Sladkou chuť mají také některé deriváty cukrů, například tzv. cukerné alkoholy nebo celá škála přírodních a syntetických látek, které s cukry nemají nic společného. Vzhledem k tomu, že se neúčastní biochemických pochodů v organismu jako cukry, jejich sladivost je mnohem vyšší než u sacharózy, organismus z nich nedostane žádnou nebo jen velmi nízkou hladinu energie. Jedná se o tzv. nízkokalorická sladidla, která jsou vhodná pro jedince postižené s diabetem.

Doporučená „cukerná dávka“

Vědci doporučují ženám, aby nekonzumovaly více než 100 kalorií z dodaného cukru, u mužů by doporučená dávka neměla přesahovat 150 kalorií. Takovou dávku si lze představit jako šest čajových lžiček cukru pro ženy a devět čajových lžiček pro muže. Cukr je v podobě glukózy základním palivem pro energii lidského těla. Cukr také potřebujeme pro činnost mozku. Tzv. diety bez sacharidů vlastně neexistují, protože cukry jsou součástí zeleniny, ovoce, luštěnin i masa.

Přemíra cukru

Ve vyspělých zemích lidé přijímají daleko více cukru než tělo je pro tělo potřebné. Nadbytečné množství cukrů je přeměňováno na tuky a ty se ukládají do míst, kam nepatří. V důsledku přemíry cukru vzniká obezita a dochází k narušení samotného metabolismu cukrů, což může znamenat vznik cukrovky. Průměrná spotřeba cukru v České republice se pohybuje v rozmezí 36 až 40 kg na osobu za rok.

Porucha regulace metabolismu

Následkem zvýšení hladiny glukózy v krvi ve střevech dochází k uvolnění hormonu inzulinu, který umožní vstup glukózy do buněk a její další zpracování. V současné době bohužel došlo ke zvýšení cukrovky 1. typu u mladých jedinců. Při tomto typu diabetu dochází k nedostatečnému vylučování inzulinu. To je zapříčiněno autoimunitním poškozením buněk slinivky břišní, které jej produkují. Mezi typické příznaky patří zvýšená únava a časté močení. U cukrovky druhého typu tělo nedokáže na inzulin správně reagovat.

Fruktóza

Ovocný cukr neboli fruktóza je monosacharid, který najdeme v mnoha potravinách. Jedná se především o ovoce, některé druhy zeleniny nebo med. Fruktóza je sladší než cukr a je často používána k přislazování nápojů. Někteří jedinci mají vrozenou nesnášenlivost na fruktózu. Játra potřebují v rámci svého metabolismu zhruba 20% glukózy z potravy a zbylá část je krví distribuována do těla. Fruktózu spotřebovávají játra se 100% účinností. Zvýšení hladiny fruktózy v krvi je spojováno s mnoha projevy metabolického syndromu, kde patří například: zvýšený obvod pasu, porucha lipidů a hypertenze. Fruktóza zásadním způsobem ovlivňuje také metabolismus ostatních tkání (trávicí systém, tuková tkáň, mozek). Doporučení denní množství fruktózy je 25 gramů denně.

Umělá nekalorická sladidla

Synteticky připravené látky sladké chuti, které samy o sobě neobsahují téměř žádnou energii, nezvyšují hladinu krevního cukru a jejich jediným cílem je zpříjemnit chuť potraviny. Takové látky označujeme jako nekalorická sladidla a ty mají mnohonásobně vyšší sladivost než sacharóza a doporučují se zejména diabetikům a obézním jedincům. Od samého začátku však existuje mnoho pochybností o jejich zdravotní nezávadnosti.

Léky

Cukr se vyskytuje všude tam, kde ho vůbec nečekáme. Bohatým a nekontrolovaným zdrojem cukru jsou také léky, kam se pravidelně přidává glukóza a jiná sladidla.