Tajemství lidské kůže
Kůže tvoří ochrannou bariéru a odděluje lidské tělo od vnějšího prostředí. Z vnějšku dopadají na kůži mnohé příznivé i nepříznivé vlivy. Jedinec se v nich dokáže orientovat pomocí svých smyslů, zrakem, sluchem, čichem, chutí a hmatem. Hmatová čidla nejsou jediným měřítkem kožního vnímání. Kromě dotyků, tlaků a napětí registruje lidská kůže také změny teploty, pálení, bolestivé počitky a svědění jako výstražné signály nějakého ohrožení.
Kožní receptory
Kožní receptory jsou umístěny v různých vrstvách kůže. V základní zárodečné vrstvě pokožky se nacházejí volná nervová zakončení a Merkelovy hmatové buňky, ve škáře tělíska Meissnerova a Krauseho, hlouběji v podkoží pak tělíska Vaterova – Paciniho, Ruffiniho a Golgiho – Mazzoniho. Funkci čidel také doplňují vlasy a chlupy. Kožní recepci vnímáme v šedé kůře mozkové nebo zachycujeme v podvědomí v nižších centrech, protože z kožních čidel vedou dostředivé nervové dráhy do mozku. Podle situace reagujeme na podněty vědomě nebo podvědomě, například ucuknutím, zarudnutím apod.
Psychodermatózy
Jedná se o soubor kožních chorob, které souvisí s lidskou psychikou. Jedinec je většinou zcela normální, ale často psychicky labilní. Nemocní si často psychosomatické potíže neuvědomují. Proces probíhá zcela podvědomě, nechtěně. V některých případech se může jednat o vědomé podněty, které souvisí se sebepoškozováním. Psychodermatózy jsou onemocnění, které se léčí dost obtížně, protože psychické stavy jsou vleklé a často recidivující a těžce zvládnutelné.
Psychický stres
Na kůži se může podvědomě odrazit také psychický stres a úlek. Jedná se například o opar na rtu, zarudnutí kůže nebo kopřivku. Zcela vědomě se lidé tetují. Může se jednat o snahu zvýraznit svou krásu, hrdinství, vyjádření příslušnosti apod. Po čase se však tetování může omrzet a jeho odstranění nebývá zcela jednoduché, záleží na hloubce tetování, rozsahu, barevnosti podobně. Osobnost člověka a jeho psychika se může odrazit také na kůži. Psychickou zátěží jsou zhoršeny nemoci, jakými jsou například lupénka nebo plochý lišej.
Vliv stravy na kůži
Kvalita příjmu potravy ovlivňuje celý organismus, tedy nejen stav naší kůže. Není tedy nutné vymýšlet nějakou speciální „kožní stravu“ pokud máme na mysli zdravou pokožku. Zcela postačí, pokud konzumujeme racionální, smíšené, obecné potraviny, které jsou bohaté na vitaminy, minerálie, energetické zdroje podle pracovního výkonu, uhlovodany, tuky v podobném složení a na dostatečné množství bílkovin. Co se týká kůže, ta potřebuje zejména dostatek vitaminu A, B, D, E, zinku a hořčíku. Nadbytek alkoholu a kávy pleti škodí. Také konzumace vysokokalorických jídel působí na pokožku negativně, protože zvyšuje její potivost a tím podporuje vznik kožních plísní.
Proč šetřící dietní opatření?
Veškeré svědivé dermatózy, jako jsou ekzémy, akutní výsevy lupénky nebo kopřivky, vyžadují zavedení obecně nedráždivé, šetřící diety, bez ostrých, kyselých, kořeněných složek, bez konzervačních a barvících aditiv a bez alkoholu. Takový typ diety se prakticky shoduje se žlučníkovou, jaterní nebo žaludeční dietou. Při alergické kopřivce z potravin se to týká individuálně nekonečného výčtu jídel. Nejčastěji se jedná o aromatické ovoce, ovocné šťávy, bonbony, ze zeleniny o cibuli, česnek, petržel, křen, pažitku apod. U dětí v některých případech vyvolává kopřivku mléko, čokoláda, vajíčko apod.
Slunce ano nebo ne?
Lidé jsou v současné době zmateni rozporuplnými pohledy na užitečnost slunce. Na jedné straně slyšíme, že slunce působí blahodárně, na druhé straně stále více pronikají názory o tom, že slunce škodí lidské kůži. Pravda leží někde uprostřed. Bez slunce by nebyl možný život na naší Zemi a ani by dál nemohl pokračovat. Slunce podmiňuje růst rostlin, posiluje lidský organismus tělesně i duševně a v kůži formuje z ergosterolu vitamin D, který je nutný pro správný růst kostí a pro funkci některých tělesných orgánů. Může však také poškodit lidskou kůži, jednak při přehnaném jednorázovém opalování, nebo při dlouhodobém vystavování se slunci.
Helioterapie
Helioterapie je přírodní léčení pomocí slunění. Spektrum solární radiace se mění podle zeměpisné polohy, roční sezóny a také denní doby. Výkyvy se týkají nejvíce UVB, méně UVA. UVB má větší sklon k rozptýlení a UVB je méně ráno, v pozdním odpoledni, v zimě a za mrazů. Talasoterapie spojuje vzájemně účinek slunce s koupáním v moři. Dávný poznatek, že sluneční paprsky působí blahodárně na mnohé kožní choroby, vedl ke snaze nahradit nepravidelnost slunečního záření pomocí umělých zdrojů.
Terapie UV paprsky
Terapie pomocí UV paprsků je u řady onemocnění nezbytná forma terapie. Odborný lékař určí expoziční dávky, celkovou dobu ozařování a nutné režimové opatření podle charakteru choroby, jejího stadia a rozsahu. Jisté varování zasluhuje nekontrolovatelné opalování ve fit centrech nebo v přírodě. Především u moře jsme ohroženi následným stařeckým vzhledem kůže, ale také po čase vznikem kožního typu rakoviny.
Přehnaná péče o kůži
Kulturní člověk je čistotný, pečuje o svou hygienu a pěkný vzhled své kůže. Často si však neuvědomujeme, že všeho je příliš. Lidé se domnívají, že časté mytí, koupání a sprchování pomáhá kůži vyléčit. Opak je však pravdou. Pokožce také škodí časté používání mýdla. Především agresivní mýdla přesušují pokožku, odmašťují ji a mění kyselou reakci kožního povrchu na alkalickou stranu. Citliví jsou především starší lidé, jejichž mazové žlázy v kůži ztrácejí přirozenou aktivitu a dochází pak k nepříjemnému svědění kůže. Používání mýdla a koupelové pěny vadí také jedincům, kteří trpí od narození suchou pokožkou. Suchost pokožky se kompenzuje přidáním rostlinných olejů do koupelí a potíráním mastnými krémy. Mýdlo vadí také nemocným s některou kožní chorobou, například zhoršuje kontaktní alergický ekzém. Mytí a alkalizace pokožky napomáhá šíření infekčních kožních chorob.
Mastné vlasy
Podléháme klamu, že své „přemaštěné vlasy“ zachráníme častým mytím pomocí různých šampónů. Ve skutečnosti však soustavné odmašťování provokuje ještě intenzivnější tvorbu kožního mazu. Odlišné nároky vyžaduje koupání malých dětí. Koupel je denní, večerní, s použitím přetučněného mýdla s kyselejším pH. Po osušení potíráme místa s tendencí se zapařením dětským krémem nebo zapudrujeme.
Stárnutí lidské kůže
Změny kůže od zrodu lidského jedince označujeme jako postupné stárnutí. Z obecného hlediska samozřejmě platí, že stárnutí nastupuje až ve vyšším věku, podle individuálních dispozic jedince. Proč k tomu dochází? Je to z toho důvodu, že pozvolna stárne celý organismus. Vnitřní změny, ke kterým v organismu dochází, nevidíme. Jedná se o změny jako zapomínání, úbytek svalové síly, změny zraku nebo sluchu apod. Oproti těmto změnám jsou projevy stáří n a kůži zcela jasně patrné.
Bylinky
Rostliny nám poskytují od pradávna výživu a jsou zdrojem mnoha léků i jedů. Pračlověk léčil své neduhy instinktivně za pomocí rostlin, protože jinou možnost neměl. Zkušenosti se předávaly z pokolení na pokolení. Moderní fytoterapie se probudila nejen u nás dnes v stále se rozšiřující se alternativní medicíně, ale také v klasické, školní, lékařské medicíně. Zcela jistě je vhodným doplňkem a součástí celého systému léčby kožních chorob.
Kožní lékařství a bylinky
V kožním lékařství převládají léky rostlinného původu. Často se používají například odvary z dubové kůry, šalvěj, přeslička rolní na krvácející rány, kostivalový kořen na modřiny a popáleniny, podběl, na otoky, vlaštovičník na bradavice, kopřiva pro růst vlasů, nebo olej z třezalky tečkované na ekzémy.
Diagnostika vnitřních onemocnění
Změny, které vidíme na kůži, nesouvisí pouze s naší pokožkou, ale týkají se takénašich vnitřních orgánů. Změny ve vnitřních orgánech mohou být metabolické, hormonální, infekční, nádorové, nervové i psychické. V některých případech jsou vzájemné vztahy na první pohled zcela jasné, někdy je však nutno podezření na interní onemocnění ověřit celkovým klinickým vyšetřením nebo laboratorně.
