Migréna

Migréna trápí zhruba 12% středoevropanů, a to jak muže, tak i ženy. Její dopad na tělesnou i psychickou výkonnost je dost velký. Tento zdravotní problém znali již staří Řekové.

U každého desátého pacienta, který trpí migrénou, dochází ještě před samotnými bolestmi hlavy k tzv. „fázím aury“. Střed zorného pole zčerná a okolo něj problikává lesklý ostroúhlý obrazec, který se pohybuje po kružnici, či ho může postižený vidět dvojitě. Za migrénou se neskrývá pouze bolest hlavy, ale stav je doprovázen také nevolnostmi a poruchami vnímání. Potíže jsou vždy u každého pacienta individuální a existuje mezinárodní organizace pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Ženy

Migrénou jsou ve větší míře postiženy ženy, protože u nich dochází vlivem poklesu hladiny estrogenů po menstruaci a to může být spouštěcím impulzem. Existuje však celá řada dalších faktorů, které migrénu spouští. Jedná se například o: prášky, hroznové víno, určitý druh sýra, přípravky k dochucování jídel, konzervační látky nebo diety. Za vznikem migrén mohou být také horečnaté infekce, chřipka, vysoký krevní tlak, zánět, rakovina, zhoršující se zrak, ztuhlá šíje nebo stres.

Migréna a tenzní napětí

Musíme rozlišovat migrénu a tenzní typ bolesti hlavy, kdy se jedná o druh bolesti, který je doprovázený hučením a tlakem v hlavě nebo velkou otupělostí. Příčinou této bolesti může být vrozená nebo získaná dysfunkce transportních látek v mozku.

Lze migréně předejít?

Migréně lze předejít díky včasnému rozpoznání a vyvarování se situacím, které působí jako spouštěcí faktory a současně také pomocí vhodných vytrvalostních sportů, mezi které patří např. plavání, běh nebo cyklistika. Pozitivní účinky může mít také akupunktura, uvolňující cviky nebo psychoterapie. Bohužel univerzální účinný lék proti migréně neexistuje. Některé léky mohou dokonce působit opačně, to znamená, že bolesti hlavy vyvolávají. Z těchto důvodů je vždy nutné informovat lékaře o všech lécích, které užíváme.

Vznik migrény

Celkově informací o vzniku migrény máme dost málo. Migréna se ve velkém množství případů vyskytuje v rámci rodinných vazeb, a proto existují názory, že velký vliv mají genetické predispozice. Mezi další možné příčiny, které stojí za vznikem migrény patří neustále se měnící životní podmínky a styl, stravovací návyky a stále se zvyšující psychická zátěž.

Velmi dlouhou dobu byla migréna považována za psychosomatické onemocnění. Migréna má však svůj původ v mozkovém kmeni. Jedna z odborných teorií uvádí, že za příčinou migrény stojí zánět cévních stěn v hlavě. Měření během záchvatu migrény poukázala na oblasti se zvýšeným prokrvením. Toto centrum migrény je aktivováno podrážděním a vyvolá záchvat.

Jaké jsou fáze migrény?

Záchvaty migrény můžeme rozdělit do několika fází. Neexistuje pravidlo, že u každého záchvatu probíhají všechny fáze. Některé z nich mohou dokonce chybět. Pokud jdou záchvaty po sobě, jsou odděleny tzv. migrénovým intervalem, což je doba, kdy se žádný záchvat neprojevuje. Zhruba u jedné třetiny pacientů přichází jeden nebo dva dny (popř. hodiny) před záchvatem migrény varovné příznaky, které ohlašují příchod migrény. Tyto varovné příznaky mohou být u každého odlišné: únava, roztěkanost, podrážděnost, snížení výkonnosti. Před příchodem bolesti hlavy dochází k poruchám centrálního nervového systému a k zánikovému jevu (symptom vyvolaný výpadkem funkce orgánů), což je označováno jako aura. Tyto neurologické jevy se projevují před bolestmi hlavy jako záře podobná východu slunce. U 90% postižených se vyskytuje vizuální aura. K poruchám zraku patří takzvané cik-cak obrazce, světelné záblesky nebo hvězdy.

Další poruchy

Aura se nemůže projevit náhle a nárazovitě, ale v určitém časovém intervalu zhruba 5 až 20 minut. Symptomy zpravidla netrvají déle než 10 a 30 minut, v některých případech hodinu. V případě, že aura trvá déle než hodinu, měla by být provedena dodatečná vyšetření, zda se nejedná o jiné poruchy prokrvování mozku. Bezprostředně po odeznění aury přicházejí bolesti hlavy a další průvodní jevy jako nevolnost, zvracení, přecitlivělost na hluk a světlo. Záchvat migrény může trvat 4 až 72 hodin.

Migréna s aurou

• V případě migrény s aurou se projevují tyto symptomy:
• Symptomy aury trvají od 5 do 60 minut
• Bolest hlavy trvá od 4 do 72 hodin
• Bolest je většinou jednostranná
• Bolest má intenzivní až střední charakter a je pulzující
• Bolesti hlavy jsou po námaze daleko intenzivnější
• Mezi průvodní symptomy patří: nevolnost, zvracení, světloplachost a potřeba klidu

Prostá migréna

Mezi symptomy prosté migrény patří:

• Jednostranné bolesti hlavy
• Pulzující až tepající bolest
• Nevolnost, zvracení, zácpa, nucení na močení, hypotenze, bledost, studené a nedokrvené koncové části těla
• Potřeba klidu a přecitlivělost na hluk, světlo a pachy

Menstruační migréna

Menstruací podmíněná migréna má svou příčinu v kolísání hladiny hormonů, především v době menstruace. Menstruační migréna přichází pouze s menstruací, nebo v krátké časové souvislosti. Tento časový interval začíná většinou jeden až dva dny před, nebo tři dny po menstruaci. Pouze v ojedinělých případech se migréna objevuje během menstruace. Mnozí lidé bojují s trýznivými záchvaty migrén po celý život, zatímco jiných se to netýká.

Fenomén doby

Migréna není žádný fenomén dnešní doby, protože je známá více než 4 000 let. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi rozšířené onemocnění, je zájem odborníků o tuto problematiku velký. Nad vznikem této choroby bádali dokonce slavní antičtí lékaři. Označení „vymyšlené „ nebo dokonce vsugerované nemoci bylo však migréně připisováno neustále.

Spouštěcí faktory

Je nutné oddělit příčiny, které způsobují vznik migrény a podněty, které mohou migrénový záchvat vyvolat. Tyto podněty jsou označovány jako „spouštěcí faktory“. Jejich přítomnost může u senzitivních jedinců vyvolat vznik migrenózních záchvatů. Spouštěcí faktory mohou mít různý charakter. Může se jednat jak o biologické faktory, tak o vlivy vnějšího prostředí. Většina postižených udává, že k záchvatům dochází za zcela specifických situací. V některých případech přicházejí záchvaty zcela spontánně, aniž by byl přítomen některý ze spouštěcích faktorů.

Stres

Stres se stal v současné době všudypřítomným strašákem, který významně ovlivňuje náš zdravotní stav. Stres dává lidem energii, která je potřebná pro boj nebo útěk. Rozlišujeme dva druhy stresu: hovoříme o pozitivním a negativním stresu. Pozitivní stres je označován jako eustres a má pro člověka posilující vliv, naproti tomu negativní stres působí často demotivujícím způsobem.

Většina lidí přichází každodenně do styku s negativním stresem, a to jak v soukromí, tak i v pracovním životě. Mezi nejčastější příčiny patří časový tlak, strach z prohry, ze selhání.

Stres a migréna

Nejen akutní stresové situace mohou vést k záchvatům migrény. Záchvaty se často objevují i v případě, když je stres již pryč. K propuknutí migrény a zhoršování bolestí hlavy často nevede stresová situace samotná, ale náhlé změny stresového zatížení. Často se záchvaty objeví i ve fázi uvolnění a postižení hovoří o tzv. „víkendové migréně“, kdy mají volno a mohou si konečně odpočinout.

Spánková disharmonie

Jedním z možných spouštěcích faktorů jsou rovněž změny nebo poruchy v zažitém spánkovém rytmu. Patří zde časové posuny během dlouhých cest, stejně jako nepravidelnosti způsobené nočními směnami, pozdním vstáváním, dlouhým ponocováním nebo dlouhým vyspáváním o víkendu. V praxi to znamená, že nejen nedostatek spánku, ale i nadbytek spánku může vyvolat záchvat migrény.

Strava

Vznik migrenózních stavů může ovlivnit konzultace určitých konkrétních potravin. K nim patří obzvlášť potraviny bohaté na tyramin a histamin, jako např. červené víno, sýr, slanečci, hrozny, fíky, kapusta, čokoláda, ořechy, banány, citrusové plody, konzervované potraviny. Především červené víno uvolňuje z krevních destiček serotonin, na což lidé s migrénou reagují velmi citlivě. Bílé víno nebo tvrdý alkohol mají na vznik migrény daleko menší vliv. Někteří lidé nejsou citliví pouze na jeden druh potraviny, ale často reagují na více různých potravin. Migrény může vyvolat dlouhodobé hladovění, půst spojený s kolísáním hladiny cukru v krvi, deficit tekutin nebo nadměrná konzumace určitých potravin.

Hormonální kolísání

Hormony patří k nejdůležitějším spouštěcím faktorům migrenózních stavů. Nejčastěji pozorují záchvaty migrény nejčastěji v průběhu menstruace a ovulace, méně častěji pak během gravidity. Nejčastěji dochází k záchvatům migrény krátce před menstruací, kdy dojde k poklesu estrogenu, stejně tak během vysazení antikoncepčních prášků nebo po porodu.

Jak si můžeme pomoci?

Neustále se opakující se bolesti hlavy jsou potíže, které bychom neměli podceňovat. Ovlivňují totiž naši výkonnost, pracovní i společenský život a mohou člověka dohnat až k depresím.

Prevence migrény je základem léčby. Nutno však podotknout, že to, co působí na jednoho postiženého, nemusí působit u někoho jiného. Migréna je individuální záležitost, avšak díky aktivnímu přístupu si může každý postižený vypozorovat sám na sobě příznaky, projevy a prostředky uklidnění zdravotního stavu. K tomu může přispět vedení podrobných záznamů o bolestech hlavy. Tyto záznamy mohou být užitečným pomocníkem pro stanovení diagnózy nebo pro vyhodnocení úspěšnosti léčby. Dále je důležité najít vhodný životní styl, což znamená dbát na zdravou stravu, dostatek spánku a přiměřený pohyb.

V případě nutnosti je důležité zodpovědné užívání předepsaných léků. Samozřejmě, že životní styl nelze změnit ze dne na den, ale v případě dostatečné sebedisciplíny se výsledky dostaví velmi brzy.