Vsaďte na intuici

Výraz intuice pochází z latiny a doslova znamená vzhled, vnitřní pohled čí vědomí. Definuje se jako schopnost rychlého chápání, odhadu a rozhodování, které není podloženo žádnými racionálními důvody, přestože bývá provázeno pocity jasnosti a jistoty.

Intuici vnímáme jako zvláštní pocit, že něco visí ve vzduchu, něco je špatně nebo dobře. Někdo ji vnímá jako „hlas v hlavě“, někdo ji cítí v oblasti břicha, v místě srdce nebo v dlaních. Jiní mají pocit, že už „to“ někde slyšeli nebo viděli. Intuici má v sobě každý z nás – ne však stejnou měrou. Funguje jako „šestý smysl“, jako doplněk pěti našich smyslů.

Intuice nemá objektivní platnost a nelze ji logicky vysvětlit a zdůvodnit, přesto ji nepovažujeme za „nadpřirozeno“, zabývá se jí například psychologie.

Existuje několik možných vysvětlení, proč se tušení někdy vyplní. Jedním z nich je činnost podvědomí, které neustále pracuje a při tom dochází k nějakým závěrům pro naše rozhodování, které však vědomí vnímá jen jako předtuchu. Na rozdíl od racia má intuitivní mysl přístup k bezpočtu informací, včetně těch, které jsme nezískali přímo osobním prožitkem nebo se ještě nestaly. Souboru těchto informací se říká univerzální neboli společné povědomí, což je pojem, se kterým pracují psychologové i celostní medicína. Intuice tyto informace třídí a nám pak předává ty, které právě potřebujeme, a tehdy, kdy je potřebujeme.
Pak je zde skutečnost, že podněty vnímáme z řeči těla, podprahových zvuků či periferního vidění, aniž bychom si to uvědomovali. Každou správnou „předtuchu“ si dobře pamatujeme, zatímco na desítky dalších tušení, která se nevyplnila, zapomeneme. Známý je také fakt, že naše vzpomínky časem pozměňujeme tak, aby byly zajímavější, a vytváříme možná spojení tam, kde žádná nenastala.

Zpracování informací, podprahové vnímání, nonverbální komunikace a kreativita – to vše odhaluje naše intuitivní schopnosti. Přemýšlení, paměť a chování fungují současně na dvou úrovních: vědomé a nevědomé. Víme víc, než si myslíme, že víme. Ale přijmout skutečnost, že velká část našeho každodenního chování, rozhodování a pocitů není založena na rozumových základech, je dost obtížné.

Intuice nám pomáhá vybrat to nejlepší možné rozhodnutí. Často dokážeme z mnoha různých řešení vybrat to nejvhodnější, aniž bychom k tomu měli jakékoli podklady nebo rozumové zdůvodnění. Jsme-li ve stresu nebo jde-li o něco důležitého, vše porovnáváme s podobnými situacemi, které jsme už zažili, nebo jsme se o nich doslechli. A podle toho, co by fungovalo tam, intuitivně zvolíme nejvhodnější řešení. Intuice je tedy částečně založena na logické analýze a má rozumové opodstatnění. Při rozhodování bychom tedy neměli hledat jen logická zdůvodnění, ale dát i na signály, které nám vysílá právě podvědomí.

Použití intuice

Intuice nejlépe funguje, když si položíme otázky typu „Co je právě teď naléhavé?“, „Na co nemám zapomínat?“. Nejlépe se odpověď dostaví, když je člověk v klidu, uvolněný a plně soustředěný na sebe. Avšak i během uspěchaného dne bychom si měli udělat čas, zastavit se a zamyslet se nad tím, co se v nás děje. Zvláště ve chvíli, kdy máme z něčeho špatný pocit.

Intuici „zaplašíme“, když potlačujeme emoce. I když to není totéž, intuice s emocemi úzce souvisí. Pomocí magnetické rezonance bylo zjištěno, že když se lidé mají intuitivně rozhodnout, vykazují zvýšenou aktivitu v oblastech mozku souvisejících právě s emocemi. Právě proto jsou intuitivnější ženy, které si emoce tolik nehlídají.