Reflux jícnu

Uvádí se, že až 14 % populace trpí refluxem žaludečních šťáv do jícnu. Příčinou může být brániční kýla, postupné vytlačování horní části žaludku skrze bránici. Tím se postupně ničí všechny antirefluxní zábrany. Refluxní choroba je civilizační chorobou, protože žijeme v období zvýšeného stresu a ten má velký vliv na produkci žaludečních kyselin.

Typickými pacienty s refluxem jsou lidé citliví, zodpovědní, úspěšní. Mají rádi věci udělané včas a vždy mají dobrý pocit, když všechno stihnou. Ale v časovém presu se u nich projeví podráždění periferního systému. Odcházíme-li do práce bez snídaně, škodíme si, tvorba žaludečních kyselin právě ráno stoupne a je třeba je spotřebovat. To se stane, když se nasnídáme – kyselina chlorovodíková, pepsin a další látky obsažené v žaludku se s jídlem promíchají a postupují dál do tenkého střeva. Dáme-li si ráno jen kávu, tělu ještě více uškodíme, protože káva tělo ještě více nabudí a produkci kyselin ještě zvýší. K večeři bychom si měli dát něco, co alkalizuje, tedy mléčné výrobky, sýry a zapít čajem nebo troškou piva.

Hrozí mi reflux?

Toto onemocnění často poznáme podle toho, že nás pálí žáha. Je-li to dlouhodobý problém, hrozí, že žaludeční kyseliny poškodí sliznici jícnu, na rozdíl od té žaludeční totiž není chráněná. Pacienti také často říhají, mívají nepříjemné tlaky v břichu, pocit zápachu z úst. Reflux se mnohdy tváří jako astma. Kyseliny ze žaludku tvoří areosol, a když ho člověk vdechne, začne kašlat.

S refluxem se často pojí kýla, problémy mívají sportovci, zejména lidé, kteří hodně posilují. Nebo když ženy v těhotenství naberou hodně kilogramů a po porodu rychle zhubnou, jejich jícnové svěrače povolí. Někdy je reflux také způsoben léky, ty, které snižují krevní tlak, snižují i napětí jícnového svěrače.

Brániční kýla

Celý život jde tlak směrem do třísel, pupku a do bránice – při práci, sportu, kašli. Na všech místech se může vyvinout kýla. Kýly tříselné a pupeční vadí, bolí. Kýla brániční spíše nebolí, ale umožňuje únik žaludečních šťáv do jícnu. Pokud máme šťávy kyselé, cítíme pálení žáhy. Pokud jsou šťávy nekyselé, pak jsou příznaky netypické, závislé na velikosti a výši zátoku do jícnu. Můžeme mít ranní nevolnosti nebo kašel, chrapot, říhání, netypické bolesti v nadbřišku.

Nejprve míváme potíže jen někdy, pak stále častěji, nakonec trvalé. To souvisí s postupným rozvojem velikosti brániční kýly. Možnosti úlevy zpočátku vypozoruje každý sám. Máme-li potíže po víně, tak je vynecháme. Je-li nám špatně po námaze, omezíme danou činnost. V lékárně si zakoupíme nějaký lék. Pakliže ale už nic nepomáhá, musíme k lékaři. Základem léčby je tlumení žaludeční sekrece.

Vyšetření

Problémy s refluxem odhalí endoskopie a biopsie. Na endoskopii lékař někdy vidí, že sliznice v jícnu vypadá dobře, je neporušená, maximálně tam zatéká trocha žaludečních kyselin. Až na biopsii histolog potvrdí, že ve vzorku jsou již typické známky pro reflux. Endoskopii spousta lidí odmítá, protože se jedná o nepříjemné vyšetření. Dnes jsou už ale dostupné šetrnější metody – např. transnazální endoskopy, které se zavádějí nosem.

Je-li reflux spojen s mechanickými vlivy a pojí se s kýlou, může se operovat. Lékaři zmenší prostor, ve kterém se pohybuje jícen.

Zatímco léky uleví, vyhojí zánět žaludku a jícnu, množství unikajících šťáv ani kýlu neovlivní. Když už léčba nestačí, zvláště, je-li prokázána brániční kýla, je třeba myslet na operaci. Vytvořená kýla se sama neztratí a bude se jen zvětšovat. Sliznice se může jizvit, může se měnit i do předrakovinných forem. Operace jsou prováděny laparoskopicky v režimu jednodenní chirurgie, kýla se zašije, vytvoří se antirefluxní manžeta, která zabrzdí únik žaludečních šťáv.