Hlídejte si ledviny

Podle odborníků trpí některou formou onemocnění ledvin každý desátý člověk. Až devadesát procent těchto lidí přitom o těchto potížích neví. Nemocné ledviny totiž nebolí, a proto je těžké jejich poškození včas odhalit.

V lidském těle proudí přibližně pět litrů krve. Ledviny toto množství až čtyřicetkrát denně přefiltrují a vyčistí. Když to však nezvládají nebo nás zlobí močový měchýř, kterým odcházejí z těla ven zplodiny, máme problém.

Ledviny a jejich úkol

Ledviny odstraňují z krve škodlivé odpadní látky a přebytečnou vodu. Obojí pak vylučují ve formě moči. Podílejí se tak na regulování krevního tlaku, řídí rovnováhu kyselých a zásaditých látek v krvi a vylučují hormon erytropoetin, který v kostní dřeni vyvolává tvorbu červených krvinek. Ledviny také produkují vitamin D, který umožňuje vstřebávání vápníku v těle. Pokud ledviny selhávají, hromadí se v krvi odpadní látky a voda, naopak jiné látky mohou chybět. Již mírný pokles ledvinných funkcí výrazně zvyšuje riziko infarktu myokardu, srdečního selhání i mozkové příhody. Naopak ledviny jsou ohroženy tradičními rizikovými faktory kardio-vaskulárních chorob, jako jsou vysoký krevní tlak, cukrovka nebo porucha metabolismu tuků.

Příznaky onemocnění ledvin

Příznaky ledvinových poruch jsou dlouho slabé a tzv. nespecifické, to znamená, že je může vyvolat i řada jiných onemocnění. Mohou se projevovat zhoršováním celkového zdravotního stavu, nevolností, zvracením i poruchami spánku. Nemocné ledviny tvoří méně moči a tekutina nashromážděná v těle způsobuje otoky tkání. Časté to bývá u dolních končetin, zpočátku zejména v oblasti kotníků, později mohou otékat celé nohy. U pacientů se objevuje dušnost a přibývání na váze. Tělo není schopno produkovat v dostatečné míře červené krvinky, což vede k anémii. Pacient je unavený a celkově slabý, někdy ho svědí kůže. Neléčené ledvinové problémy mohou skončit až kómatem. Některá, zejména akutní onemocnění způsobí dočasné selhání ledvin, jiná, jako například cukrovka, špatně léčený krevní tlak, opakované či těžké záněty ledvin a močových cest či jejich dědičná onemocnění mohou způsobit nevratné poškození tkáně ledvin a jejich nevratné selhání. Zhruba dvě procenta ze všech onkologických onemocnění v ČR postihují právě ledviny a jde o nádory ledvin.

Ledvinové kameny

I „banální“ bolest při močení může být příznakem zánětu ledvin, nebo dokonce ledvinových kamenů. Ledvinové kamínky se vytvářejí z mnoha důvodů – dochází k nim při přesycení moči kamenotvornými látkami. Za to může buď snížená tvorba moči (málo pijete, jste ve velkém horku), nebo zvýšené vylučování kamenotvorných látek, jako je např. kalcium či uráty. Chybí-li vám magnézium či kyselina citronová, usnadní to také vytváření ledvinových kamenů. A také za ně mohou časté infekce močových cest. Nejlepším receptem na to, jak zabránit jejich vzniku, je hodně pít. Voda moč ředí, a tím se snižuje koncentrace minerálních solí, které v močových cestách krystalizují. Ideální množství jsou zhruba dva litry tekutin denně. Lidé, kteří už někdy ledvinové kameny měli, jsou tímto onemocněním ohroženi více než ostatní. Opětovný návrat kamenů však mívá těžší průběh.

Kameny se mohou tvořit v ledvinách, ale i jinde v močovém ústrojí. Když se takový kámen dostane z ledvin do močových cest, může se projevit velmi intenzivní bolestí v boku, většinou na jedné straně. Jedná se o ledvinovou koliku. Vyzařuje do třísla. Je obvykle přerušovaná s intervaly bolestivosti od dvaceti do šedesáti minut. Pokud ji dostanete, určitě vyhledejte lékaře.

Tvorbě ledvinových kamenů může zamezit pohyb, dostatečný přísun tekutin a normalizace váhy. Dodržování těchto zásad je důležité, pokud jsme ledvinové kameny již měli. O dietě bychom se měli poradit s lékařem, neboť ne všichni pacienti mají dodržovat shodná dietní opatření.
Při základním vyšetření lékař odebere vzorky moči a krve k laboratornímu vyšetření. Kromě toho se rentgenologicky určí, jak je kámen veliký a ve které partii močových cest se nachází. Lékař tak posoudí, zda by nebyla šance, aby kámen mohl být samovolně vymočen. Kameny o průměru větším než 5 mm procházejí močovodem jen obtížně a bolestivě.

Infekce močového ústrojí

Hned po respiračních chorobách patří tento typ infekce k těm nejrozšířenějším. Infekce močového ústrojí se dělí na infekce dolních cest močových (zánět močového měchýře) a horních močových cest (zánět ledvin).
Zánět ledvin je většinou bakteriálního původu. Může být akutní, tedy rychle nastupující – probíhá s výraznějšími příznaky, nebo chronický – trvá dlouho a vyskytují se u něj méně specifické příznaky, dokonce je někdy i bez příznaků. Obvykle k němu dojde tak, že se infekce dostane do ledviny z močových cest.

Záněty močových cest

Nejčastějším důvodem opakujících se infekcí močových cest je narušení ochranného povlaku na sliznici močových cest. Ten totiž obsahuje kromě jiného i protilátky, které normálně likvidují všechny bakterie, které se do močových cest dostanou. Ve většině případů jde o bakterie Escherichia coli, v 5-15 procentech o Staphylococcusepidermidis a Enterococcusfaecalis. Tyto bakterie patří do střevní mikroflóry. Některé dokonce hrají důležitou roli při trávení. Jakmile se však dostanou do močové trubice a dále do močového měchýře, mohou způsobit problém.

Náchylnější ženy

Infekcemi močových cest trpí převážně ženy. Je to proto, že ženy mají jinou anatomii než muži a močová trubice má k pochvě a konečníku blíže. Z tohoto důvodu jsou u žen významně častější infekce způsobené bakteriemi. Na pasivní obraně proti uroinfekci se podílí i celková délka močové trubice (ženská močová trubice je zhruba 3,5 cm dlouhá, naproti tomu močová trubice u mužů měří asi 15-20 cm). Kratší močová trubice pak usnadňuje přestup bakterie do močového měchýře. Kromě toho trápí infekce močových cest obvykle mladé sexuálně aktivní ženy, ale k infekcím jsou náchylní i lidé s oslabenou imunitou nebo nemocní s cukrovkou.

Obranyschopnost sliznice močových cest i měchýře může být z mnoha důvodů snížena. Patří k nim prochladnutí, vyčerpání, a dokonce i pohlavní styk. Vlastnosti povrchu močových cest ovlivňuje i hormonální léčba, zejména kortikoidy.

Projevy infekce

Příznaky zánětu močových cest zpočátku připomínají prochlazení – častěji chodíte na záchod. Pokaždé se ale vyprázdníte jen trochu. Při močení můžete pociťovat pálení a ženy mohou trpět tupými bolestmi za stydkou sponou. Moč může být krvavá, kalná a páchnoucí.
Trpíte-li infekcí dolních močových cest opakovaně a naučili jste se hodně pít, může být moč vodnatá a v barvě slámy.

Nejsou-li projevy onemocnění příliš silné, můžete se pokusit vyléčit se sami. Zůstaňte v klidu a teple doma, dodržujte sexuální abstinenci a vypijte asi tři litry tekutin denně. Žádná samoléčba neumí zázraky. Pokud příznaky infekce dolních močových cest během dvou až tří dnů nezačnou ustupovat, je třeba zajít k lékaři.

Infekce obvykle začíná dyskomfortem při močení, pálením, řezáním, bolestí v podbřišku, k tomu se může přidat teplota, bolesti zad a celková únava organismu. Nicméně zánět ledvin lze například získat i krevní cestou, například při abscesu zubu či nahromadění hnisu v jiném orgánu. Mezi další příčiny zánětu močových cest patří nachlazení, špatná životospráva, alergie na potraviny či poševní kandidóza.

Urémie

Nejedná se vlastně o onemocnění, ale je to výsledný soubor příznaků selhání ledvin, které může mít nejrůznější příčiny. Chronická urémie se vyvíjí, když na základě nedostatečného vylučování v moči dojde v organismu k nahromadění škodlivin většinou na podkladě různých poruch látkové výměny.
Normálně totiž odcházejí již nepotřebné výměšky různých tkání močí z těla ven. Při selhání ledvin zůstávají tyto škodliviny v organismu. To vede ke hromadění přebytečného množství í tekutin v podkoží, kde vznikají edémy. Množství škodlivin v krvi se zvyšuje. Dochází k poruše rovnováhy mezi zásaditými a kyselými látkami v těle a obsah kyselin v tělesné tekutině se stává nepřiměřeně vysokým. Následkem toho vzniká urémie. Aby bylo opět dosaženo rovnováhy zásaditých a kyselých látek v organismu, musí být nasazen dialyzační přístroj, ve kterém se provede vyčištění krve.

Příčinou urémie může být nedostatečné prokrvení ledvin nebo porušení jejich tkáně jedy, případně záněty. Urémie může být vyvolána také neprůchodností močovodů, většinou vznikající zaklíněním ledvinového kamene, nebo stlačením stěny nádorem. Selhání ledvin může způsobit i šok, větší operace nebo i úraz s velkou ztrátou krve.

Prevence onemocnění ledvin

Léčba močových nebo ledvinových kamenů dnes už není složitá, problém je spíše v tom, že se onemocnění až polovině pacientů vrací. Co tedy dělat, abychom ledviny co nejlépe ochránili? Nejjednodušší prevencí ledvinových chorob je dodržování zdravého životního stylu. Důležité je předcházet nachlazení, které může způsobit zánět ledvin.

Pravidelně doplňujte tekutiny. Jejich složení by mělo být pestré. Nejlepší je samozřejmě stolní voda. Doporučují se i ovocné šťávy, čaje a minerální voda. V průběhu celého dne by měl dospělý člověk vypít alespoň dva litry tekutin. Při zvýšených teplotách a zátěži tekutiny z těla odcházejí nejen močí, ale i pocením a dýcháním. Nedostatek tekutin v organismu se projeví malátností, závratěmi, únavou. Člověk může v takovém stavu například velmi snadno upadnout a zranit se. V některých případech zareaguje tělo na dehydrataci poklesem krevního tlaku. Nedostatečný pitný režim je vidět také na pokožce, která je málo pružná, suchá a vrásčitá. Snížení množství tekutin v těle se projeví i poklesem tělesné hmotnosti, což může být jedním z varovných signálů blížících se problémů.

Ani „obyčejný“ zánět močového měchýře bychom podle lékaře neměli podceňovat. Špatně léčený zánět se totiž může z močového měchýře přenést na horní močové cesty, tedy ledviny. A opakované záněty ledvin někdy vedou až k jejich selhání. Základním problémem je, že nemocné ledviny nebolí. Podle lékařů však přesto existují určité varovné signály: například symetrické otoky nohou, malé množství krve v moči, zažívací a dechové potíže, bolesti v bedrech nebo únava.