Nepodceňujte štítnou žlázu

Štítná žláza je co do hmotnosti jednou z největších žláz s vnitřní sekrecí. Její cévní zásobení je bohaté. Štítná žláza má dva zásadně odlišné systémy hormonální sekrece. Choroby štítné žlázy vyžadující léčbu nebo pravidelné sledování odborného lékaře postihují asi pět procent naší populace. Častěji bývají postiženy ženy, u žen středního a vyššího věku je to 10-15 %.

Štítná žláza shromažďuje jod z krve a vyrábí z něj hormony, které regulují metabolismus, vývoj mozku, dech, fungování oběhového a nervového systému, tvorbu krvinek, teplotu těla, sílu svalstva, kvalitu kostí, vysychání pokožky, menstruační cyklus, tělesnou hmotnost a hadinu cholesterolu. Činnost žlázy řídí speciální hormon TSH z podvěsku mozkového.

Velikost štítné žlázy se liší v závislosti na věku a pohlaví. Jako struma se označuje štítná žláza, která je hmatná nebo viditelná. Přesnější informace o velikosti štítné žlázy získá lékař na základě vyšetření ultrazvukem a porovnání vypočítaného objemu štítné žlázy s tabulkovými hodnotami platnými pro naši populaci.

Naše populace je v současné době považována za populaci dobře zásobenou jodem. Přesto se mezi nemocnými s chorobami štítné žlázy můžeme stále setkat i s pacienty, kteří trpí jeho nedostatkem. Jsou to zejména diabetici, těhotné a kojící ženy, pacienti s poruchami vstřebávání potravy. Při nedostatku jodu se štítná žláza zvětšuje, aby udržela dostatečnou hladinu hormonů štítné žlázy v těle. Vzniku této strumy lze zabránit podáváním jodu nebo kombinace jodu a hormonů štítné žlázy ve formě tablet. Při trvalém neléčeném nedostatku hormonů štítné žlázy hrozí výrazný pokles její funkce, který má odezvu ve všech tkáních a orgánech.

Štítná žláza a srdce

Poruchy funkce štítné žlázy, které vedou k nedostatku nebo nadbytku hormonů štítné žlázy, působí na srdce. Srdce na jakoukoli takovou poruchu reaguje. Snížená činnost štítné žlázy zpomaluje metabolismus, což vede k tomu, že je srdeční frekvence příliš nízká či nepravidelná. Může vzniknout i tzv. flutter (chvění srdce) a chybějícími tepy nebo s tepy navíc. V důsledku toho se může vyvinout bradykardie (zpomalení srdeční frekvence), která způsobí nedostatečné zásobení orgánů a tkání kyslíkem a živinami. Závažná bradykardie může vést až k srdeční zástavě.

Dalším důsledkem snížené činnosti štítné žlázy a rizikovým faktorem srdečního záchvatu a cévní mozkové příhody je vysoký krevní tlak. Přičemž příznaky snížené činnosti jsou často přehlédnuty nebo chybně vysvětleny: jako že souvisí se stresem či věkem nebo že si je pacient jen namlouvá. Mohou se vyvíjet pomalu a dlouhá léta. Lékaři byste se měli svěřit s pocity stálé únavy, ospalosti nebo slabosti. Mezi další projevy snížené funkce štítné žlázy patří „zastření“ mysli, snížená koncentrace a paměť, deprese, citlivost na chlad a přírůstek tělesné hmotnosti i přes zdravý jídelníček a dostatek pohybu. Dalšími podezřelými jevy jsou zadržování tekutin, zácpa, abnormální menstruace nebo problémy s otěhotněním, bolest kloubů nebo svalů, tenké a lámavé nehty nebo vlasy. Tyto příznaky snížené funkce štítné žlázy neboli hypoteyreózy neignorujte. I mírně snížená funkce štítné žlázy totiž zhoršuje případné onemocnění srdce, dokonce může být jeho příčinou.

Problémy v těhotenství

Poruchy funkce štítné žlázy mohou bránit v otěhotnění. Vyšetření by se měly podrobit ženy, které mají anovulační cykly, nebo silnější a častější menstruační krvácení, jež patří mezi příznaky snížené funkce štítné žlázy, a ženy, u kterých selhávají metody asistované reprodukce nebo opakovaně potrácejí.

Pokud se nastávající mamince nedostává jod nebo hormon tyroxin, znamená to riziko pro její dítě. Když byl hormonu opravdu nedostatek, rodily se děti opravdu zaostalé psychicky i tělesně. Tzv. kretenismus se u nás už nevyskytuje, ale i tak může mít nedostatek hormonu negativní vliv na těhotenství. Roste s ním totiž riziko vysokého tlaku, potratu, předčasného porodu nebo abrupce placenty.

Nedávno se zjistilo, že i mírnější nedostatek jodu nebo tyroxinu negativně ovlivňuje vývoj plodu a může vést k poruchám psychomotorického vývoje narozených dětí a k poruše intelektu, což se mnohdy zjistí až v období školní docházky. Se sníženou hladinou tyroxinu u matky mohou souviset poruchy pozornosti, syndrom hyperaktivity.
Poznat, že nastávající matka trpí nedostatkem hormonů štítné žlázy, ale není jednoduché. Příznaky jsou totiž zaměnitelné s těhotenskými obtížemi: přibývání na váze, únava, spavost nebo psychická labilita. Jistotu dává jen rozbor krve. Chybějící hormony se pak dodávají ve formě tablet.

Zvýšená funkce štítné žlázy se v těhotenství vyskytuje vzácněji. Projevit se může pocity horka, pocením, zvracením či zvýšeným tepem. Ženu by mělo varovat, když její tep překročí 100 úderů za minutu a pokud místo přibývání na váze hubne. Zvýšené množství hormonů může mít vliv i na dítě: to může trpět vývojovými problémy a objevit se mohou také komplikace při porodu.

Nutnost hlídat si štítnou žlázu porodem nekončí. Odhaduje se, že každá desátá žena má tzv. poporodní zánět štítné žlázy způsobený výkyvy imunitního systému v těhotenství. Někdy je zánět bez příznaků, jindy provázený citlivostí krku a vyšší funkcí štítné žlázy projevovanou pocením, bušením srdce, únavou, padáním vlasů – tedy příznaky, které žena po porodu může zaměnit se stavem souvisejícím s těhotenstvím. Zhruba po třech měsících se zvýšená funkce zklidní a přejde do funkce nižší, která se do devíti měsíců po porodu může vrátit k normě.

Adaptace štítné žlázy na těhotenství je za normálních okolností zajištěna jejím větším prokrvením, mírným zvětšením a vyšší tvorbou jejích hormonů. K této tvorbě je nezbytný dostatečný přísun jodidu spolu se selenem a zinkem. Doporučované množství jodidu pro těhotné a kojící ženy je minimálně 150 mikrogramů na den.