Bolest hlavy neřešte jen léky

Alespoň občas trpí bolestmi hlavy osmdesát procent populace. Dlouhodobě se s tímto problémem potýká asi čtvrtina z nás. Někdy stačí maličkost typu přepracování, dehydratace nebo porušení dynamiky krční páteře a bolest hlavy se objeví.

Větší sklon k ní mívají ženy po menopauze, lidé depresivní, úzkostní, osamělí a samozřejmě lidé přetížení, ať pracovně, či se soukromými problémy. A ti, kteří si nakládají velké množství povinností – nejen manažeři, ale i ženy na mateřské dovolené. Bolest hlavy u nich většinou souvisí s trvalým psychickým napětím, jež se v tělesné rovině přenáší do šíjových svalů. Vnitřní nepohoda se tak odráží v jejich zvýšeném napětí a špatném prokrvení. Bolesti hlavy však mohou signalizovat i závažné, život ohrožující onemocnění, jako je cévní mozková příhoda nebo nádor nebo infekce centrální nervové soustavy.

Místo návštěvy odborníka konzumuje mnoho z nás i několik let obrovské množství analgetik. Právě bolesti hlavy a bolesti páteře jsou nejčastějšími chorobami vedoucími k drogové závislosti na těchto lécích. Nadměrné užívání léků obrovsky zatěžuje organismus a problém neřeší.

Migrény, tenzní bolesti hlavy, chronické bolesti hlavy z důsledku nadužívání léků patří k civilizačním chorobám stejně jako cukrovka, obezita nebo vysoký krevní tlak. Souvisí s naším životním stylem a podepisuje se na nich nedostatek pohybu a odpočinku, nepřirozené polohy těla při práci, ale i spaní na nevhodných matracích. Někteří mají k bolestem hlavy i zděděnou dispozici.
Všechny tyto typy bolestí nám znepříjemňují život tím, že se často vracejí. Existují samy o sobě, obvykle nejsou důsledkem dalších onemocnění, proto se jim říká primární, čili prvotní. Z této skupiny se rekrutuje asi 75% všech případů bolestí hlavy. Zbylých 25% tvoří bolesti sekundární, jež většinou doprovázejí jiné onemocnění.

Nejznámější - migréna

Popis této nejčastější bolesti hlavy byl znám již ve starověku, byť její podstata známá nebyla. První projevy se mohou objevit v jakémkoli věku, v poslední době migrénu zaznamenáváme u stále mladších věkových skupin.

Migréna se projevuje pulzující bolestí na jedné polovině hlavy, nejvíce v oblasti čela, oka nebo na jednom spánku. Ačkoli bolest bývá jednostranná, může se přesunout. Záchvaty pulzující bolesti na jedné polovině hlavy obvykle trvají 4-72 hodin a jsou provázeny nesnášenlivostí světla, hluku nebo pachů, často také nevolností a zvracením. Někdy záchvat předem signalizují stavy, mezi něž patří pocity únavy, malátnosti, žízně nebo neurčitého tlaku v hlavě. Asi u 20 % pacientů bývá záchvat uveden aurou – několikaminutovým zrakovým vjemem v určité části zorného pole. Obraz se může vlnit, lesknout, blikat nebo třpytit. Fyzická aktivita se zhoršuje, postižený vyhledává ticho a klid, temnou a chladnou místnost.

Spouštěčem migrény mohou být hormonální výkyvy, proto jí často trpí ženy. Migréna je běžná těsně před začátkem menstruace. Většinou se objeví na začátku krvácení, ale může se dostavit i později nebo v období ovulace. U konkrétní ženy však neměnně propuká vždy ve stejné fázi cyklu. Migréna se nevyhýbá ani mužům, celosvětový poměr je přibližně 18 % žen ku 8 % mužů.

Za migrénou stále častěji stojí stres, špatná životospráva. Nyní už máme k dispozici účinné léky – triptany – schopné zastavit migrenózní záchvat, ale v léčbě začínáme tím, co můžeme ovlivnit sami, tedy úpravou životního stylu. Existuje také lék s kombinací tří účinných látek – kyselina acetylsalicylová, paracetamol a kofein (Migralgin). Obsažený kofein zkracuje nástup účinku paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové, zesiluje jejich účinky a zároveň potlačuje příznaky únavy.

Důležité je pravidelně jíst a pít, protože kolísání hladiny cukru v krvi a dehydratace mohou přispívat k rozvoji bolesti. Již před mnoha lety byla osobnost migrenika charakterizována jako ambiciózní, pečlivá, nervózní, se sklonem k trvalému napětí a přecitlivělostí na všechny stimuly. Je známá také vrozená dispozice k migréně, kterou lze v rodinách některých migreniků vysledovat. V čem ale tato dispozice spočívá, není známo.

Trápí-li vás migréna, pak určitě vyhledejte odborníka. Lékaře vyhledejte také v případě, kdy se záchvaty bolesti stupňují a doba mezi nimi se zkracuje. Také pokud je vám nad padesát let a máte první podobný záchvat. Lékaře navštivte také, pokud vás migréna trápí po fyzické námaze nebo sexu, máte-li vysoký krevní tlak anebo pochybujete o příčině bolesti. U pacientů s těžkými a častými záchvaty je indikována profylaktická léčba. Ta je ale vhodná i při méně častých záchvatech, protože člověk u migrény „trpí“ také proto, že neví, kdy se znovu objeví.

Tenzní bolesti

Tlaková nebo svíravá tupá bolest jakoby celé hlavy včetně čela, zpravidla mírné až střední intenzity a bez dalších symptomů, je něčím, s čím se někdy během života setká 80-90 % lidí. Někteří mají zároveň zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolest na rozdíl od migrény nepulzuje a trvá od půl hodiny do několika dnů a nezhoršuje se fyzickou aktivitou, ba právě naopak – volnočasové aktivity mohou stav zlepšit.

Na tenzní bolesti hlavy si nejvíce stěžují lidé se sedavým zaměstnáním, což má souvislost se zvýšeným napětím, potažmo menším prokrvením v oblasti krční páteře a šíje. Ze stejného důvodu může rozbolet hlava i po dlouhém čtení nebo sezení u počítače. Kromě toho postihují tenzní bolesti jedince, kteří se ocitli v těžké životní situaci nebo mají psychicky náročné povolání.

Tenzní bolesti hlavy zpočátku mohou velmi dobře reagovat na podání léků – analgetik či nesteroidních antirevmatik. Volně prodejná analgetika však pomohou jen krátkodobě. Pokud musíte pravidelně užívat analgetika delší dobu (dva až tři měsíce), dostáváte se do stavu, kdy se analgetika stávají součástí metabolismu. To má za následek kompenzační změny mozkových neurotransmiterových systémů – již jste na těchto lécích fyzicky závislí.

Bolest „od páteře“

Typické pro tento typ je bolest v záhlaví, v oblasti týla a kdekoli kolem krční páteře. Pokud bolest vystřeluje do končetiny v přesném pruhu, jde téměř jistě o bolest způsobenou drážděním nervového kořene třeba vyhřezlou meziobratlovou ploténkou. Jinak může bolest způsobit zduření některého ze šíjových svalů kvůli jeho nadměrnému přetížení.

Akutní bolest hlavy od krční páteře je podobná nebezpečné bolesti při krvácení do mozkomíšního moku (při prudkém nárazu do hlavy), proto běžte hned k lékaři. Zvlášť pokud vám dělá problém předklon hlavy.
Při léčbě těchto bolestí se užívají analgetika a léky k uvolnění svalového napětí nebo obstřiky lokálním anestetikem. Dobré výsledky má také akupunktura, chiropraktické metody a masáže.

Kdy vyhledat lékaře

Trápí-li vás některý z uvedených problémů, poraďte se se svým lékařem:

• bolest hlavy vzniká náhle a je silná, je provázena zvracením a poruchou hybnosti,
• bolestmi hlavy jste netrpěli a teď se objevují často,
• bolesti se dostavují v návaznosti na úraz hlavy nebo krční páteře.

Sekundární bolesti hlavy mohou mít naprosto banální příčinu, ale někdy mohou signalizovat velmi vážné onemocnění – rostoucí nádor v lebce nebo zúžení cév zásobujících kyslíkem a živinami mozkovou tkáň. Nebezpečným stavem provázeným bolestí je meningitida (zánět mozkových blan). Pokud se jedná o hnisavý zánět způsobený bakteriemi, jsou bolesti výrazné, rostoucí, spojené se spavostí, horečkou a zvracením. Objevuje se ztuhlost šíje, potíže se zhoršují . Po potvrzení diagnózy lékaři zahájí léčbu antibiotiky. Bolest hlavy rovněž patří k příznakům virové infekce mozku, například klíšťového zánětu. Intenzita bolesti hlavy přitom nemusí odpovídat závažnosti její příčiny. Proto nepodceňujte ani slabší bolest, která nemizí a trvá déle než dva týdny.

Nadužívání léků

Lék nám sice přinese zpočátku úlevu od bolesti, při jeho častém užívání se snižuje léčebný efekt, což vyvolává potřebu zvýšit dávku. Roste riziko návyku a závislosti. Nadužívání léků proti bolesti se nejvíce týká kombinovaných přípravků s kofeinem, kodeinem, tramadolem, ergotaminových preparátů, benzodiazepinů nebo barbiturátů.

Bolest z nadužívání bývá tupá nebo tlaková v čele, nad očima a připomíná tlak těsné čelenky. Nepulzuje, je rovnoměrně rozložená a většinou střední intenzity. Může obtěžovat celý den a také se objevuje téměř denně. Bývá spojena s neklidem a podrážděností, pocity zvýšeného zapomínání a zhoršeného soustředění. Časté jsou poruchy spánku. V odvykání je především nutné přestat brát léky, které pacient nadužívá. Někdy je třeba překonat i abstinenční příznaky.