Není sůl jako sůl

V souvislosti s používáním soli se stále více píše o rizicích jejího nadužívání, avšak není sůl jako sůl. Sůl patří v rámci gastronomie k jedné z nepostradatelných ingrediencí. Naprostá absence soli je pro náš organismus riziková a z hlediska výrazných látkových poruch, by mohlo dojít k zhroucení jedince. Kuchyňská sůl se skládá ze sodíku a chloru a obě tyto složky pomáhají regulovat tlak tekutin v těle a také zabraňují větším ztrátám vody. Sodík je nezbytný pro přenos nervových vzruchů.

Jedlá a kamenná sůl

Jedlou sůl můžeme najít v podobě mořské a kamenné soli. Mořskou sůl můžeme získat pomocí odpařování mořské vody a kamennou sůl můžeme získat odpařováním ze solanky nebo pochází ze solných dolů. V historii se stávala solná ložiska důvodem mnohých svárů, protože sůl nebyla a všude a musela se dovážet na velké vzdálenosti. Při cestách po solných stezkách se v minulosti muselo platit vysoké mýto.

Vlastnost a složení soli

Mezi základní vlastnosti soli patří ochrana a čištění. Zejména v zimě využíváme její schopnosti rozpustit led. Sůl dále dokáže narušit povrch kovů, má konzervační účinky, udržuje vodu v kapalném stavu a brání jejímu odpařování. Kamenná sůl je sloučenina kovového (sodík) a nekovového prvku (chlor) v pevném skupenství a v případě, že je nerozdělí voda, vydrží v tomto skupenství velice dlouhou dobu.

Kolik organismus snese?

Celkový průměrný denní příjem soli činí 12-20 g. Pro náš organismus je dostačující množství 0,2 g denně. S ohledem na činnost ledvin, náš věk a zdravotní stav jsme schopni vyloučit denně 5-7 g, ale i přesto vzniká v organismu velký přebytek soli. Vlivem ochranných reakcí organismu s přebytečným chloridem sodným dochází k vazbě molekuly vody a zbavení jedovatosti soli. Bohužel ani zvýšený příjem vody často nestačí k tomu, aby byla přebytečná sůl vyloučena a tělo se zbytečně zatěžuje.

Sůl je všude

Skoro každý čistící produkt vzniká za pomocí reakce „vyčištěného“ chloridu sodného. Chemický průmysl spotřebovává až 90% světové produkce soli a rafinací ji připravuje o minerály a stopové prvky. Jedlou sůl, kterou nacházíme v obchodech, ať už se jedná o florizovanou nebo jodizovanou sůl je nezávadná, ale v podstatě se jedná o mrtvý produkt. Oba procesy fluorizcae i jodizace mají své přednosti, ale také i zápory, což ukazují mnohé odborné články a výzkumy.

V živé soli jsou minerály

Pro správnou funkci a činnost soli jsou nezbytné důležité stopové prvky například: draslík, vápník, hořčík apod. V případě, že v organismu nejsou přítomny všechny důležité látky, nemůže sůl v organismu plnit svou důležitou funkci. Z hlediska biofyzikální úrovně se jedná o potíže v rámci přenosu informací nervovými drahami. Pokud v těle důležité látky chybí, získává chlorid sodný energii ke své neutralizaci z organismu. Nadbytek neodbouraného chloridu sodného se slučuje s kyselinou močovou a v podobě krystalků dochází k jeho usazování v kostech, což může vést až k zánětu kloubů.

Mořská sůl

Tento typ soli tvoří zhruba 95% chloridu sodného a jiné soli. Obsahuje velké množství minerálů (draslík, hořčík, vápník, apod.). Jedná se o vysoce účinný produkt, který vytváří slunce a voda. Mořská sůl vykazuje silné terapeutické účinky. Podíl soli v Mrtvém moři je zhruba 33%, což kolísá s danou roční dobou.

Rafinovaná kuchyňská sůl

Tzv. živá sůl, kterou získáváme ve své původní podobě je zdrojem mnohých minerálních látek a stopových prvků. Čistícími procesy, rafinováním a jodizací však o mnohé látky přijdeme a z biofyzikálního pohledu hovoříme o neživé látce. Vhodnou alternativou jodizované soli je nerafinovaná mořská sůl,která je smíchaná s jemně mletými řasami.

Krystalická sůl

Veškeré krystalické soli, ať už pocházejí odkudkoli mají po mnoha miliónů let stále stejnou krystalickou strukturu, a proto nevěřme trikům obchodníků.

O jednotlivých rozdílech mezi jednotlivými druhy krystalické soli hovoříme spíše v rovině nemnohotné, stejně jako je tomu u vody. Přírodně neupravovaná krystalická sůl obsahuje velké množství energie k úpravě některých poruch organismu.

Karlovarská sůl

Karlovarská sůl se používala především jako projímadlo. Terapeutický účinek spočíval v tom, že síran s ohledem na svoji velikost nemůže být vyloučen ze střeva, a v případě setrvání, na sebe váže přebytečnou tekutinu z organismu. V důsledku toho dochází ke zředění stolice, a uvolnění zácpy.

„Slané ponožky“

Sůl můžeme použít také k léčebným účelům. Jednou z možností j sou „ slané ponožky“, které si připravíme rozpuštěním zhruba 30g soli v litru horké vody, do které dáme pár bavlněných ponožek. Ty následně vyždímáme a natáhneme na nohy. Abychom účinek ještě více podpořili, dáme přes ně ještě jedny suché vlněné ponožky. Pro zlepšení celkového účinku se doporučuje doba aplikace na půl hodiny. Dochází k zlepšení prokrvení a mezi nejčastější indikace patří pocit studených nohou, artritida nebo dna.

Hladká a jemná pleť

Sůl se také často používá pro kosmetické účely v rámci zlepšení stavu pleti. Můžeme si vytvořit slaný peeling, který pomocí mořské soli provedeme ihned po osprchování. Poté se osprchujeme a použijme své oblíbené tělové mléko.

Obklady

Jestliže nás trápí návaly, spánková dysharomie nebo onemocnění horních cest dýchacích, můžeme vyzkoušet studené slané zábaly, které jsou vhodné také při horečnatých onemocněních. Studená slaná voda stimule prokrvení a látkovou výměnu a teplá slaná voda pomáhá snížit revmatické bolesti a potíže. Již v minulosti byly používány slané obklady na zhojení ran a vředů.

Další tipy

Sůl se také v kombinaci s octem používala na odstraňování některých druhů bradavic nebo bodnutí hmyzem. Pomocí soli můžeme také léčit paradentózu.