Srdeční onemocnění
Srdce je samozřejmě náš nejdůležitější orgán pro život.
Vzhledem k tomu, že pracuje neustále, může být náchylné k onemocněním. Velká většina lidí, kteří onemocněli srdečním onemocněním, trpí ischemickou chorobou srdeční, avšak nemocí, které mohou postihnout srdce je daleko více.
Onemocnění chlopní
Tok krve je v srdci usměrněn pomocí čtyř chlopní. Činnost srdce je na nich zcela závislá a jejich onemocnění se objevují poměrně často. V minulosti byly poruchy chlopní nejčastějším následkem v dětství prodělané revmatické horečky. To se však v současné době díky důsledné léčbě streptokokových infekcí děje zcela výjimečně.
Které vady mohou nastat?
Při onemocnění chlopní mohou nastat dvě situace: chlopeň se může nedostatečně otvírat a bránit průtoku krve - onemocnění se nazývá stenóza - nebo se chlopeň nedostatečně uzavírá a není schopna zcela zabránit zpětnému toku krve. V tomto případě se jedná o nedostatečnost chlopně. Obě tyto vady se vyskytují současně a jedinci s menším postižením chlopní jsou u zpravidla bez potíží.
Vrozené srdeční vady
Vývoj srdce během růstu plodu v děloze je složitý, proto je srdce daleko častěji než jiné orgány postiženo různými vývojovými abnormalitami. V průběhu prvních dnů těhotenství se srdce v těle zárodku vyvíjí z rovné trubice do podoby orgánu, který má čtyři komory a souvisí se dvěma oddělenými oběhovými systémy. V některých případech se děti narodí s otvory v přepážkách mezi komorami nebo síněmi. Vada se nazývá defekt septa síní (nebo septa komor).
Pokud vázne proudění krve do plicního oběhu, neokysličuje se krev v dostatečné míře kyslíkem a výsledkem je modravé zbarvení kůže a sliznic, které známe jako cyanóza.
Srdeční selhávání levé poloviny srdce
Jestliže je síla svalů vytlačujících krev z komor do cév nedostatečná, vede to ke zhoršené práci srdce, které není schopno zajistit náležitý krevní oběh. Následně dochází k srdečnímu selhání. Jestliže nepracuje v dostatečné míře levá polovina srdce, jedná se o selhání levé komory. Postižený se cítí slabý, trpí dušností i při velmi malé námaze. Dochází k hromadění krve v plicním oběhu a v plicích a do plicních sklípků uniká tekutina. Postižený vykašlává zpěněný hlen narůžovělé barvy, často s příměsí krve. Ke zhoršení stavu dochází vleže, a proto musí lidé spát s vyvýšenou hlavou. Při postavení se často dostaví únava.
Srdeční selhávání pravého srdce
Při nedostatečné práci pravého srdce dochází k městnavému srdečnímu selhání. Vzhledem k tomu, že se krev z žil srdcem dostatečně neodčerpává, dochází zde k přetlaku a následně k otokům. Tekutina se přitom hromadí zejména v níže položených částech těla, především v dolních končetinách okolo kotníků a lýtek, při poloze vleže spíše v oblasti zad a beder.
Kardiomyopatie
Městnavá kardiomyopatie je onemocnění srdce, které se projevuje oslabením srdeční svaloviny a roztažením srdečních stěn. Dochází ke zvětšení srdce. Při hypertrofické kardiomyopatii se svalovina srdečních stěn naopak ztlušťuje a brání normálnímu průtoku krve levou komorou. Toto onemocnění je velice vzácné.
Virová myokarditida
Některé viry mají schopnost srdeční sval napadnout a vyvolat v něm zánětlivý proces. V takovém případě se u postiženého projeví bolesti na hrudi, podobné jako u anginy pectoris a může dojít až k srdečnímu selhání. Onemocnět mohou lidé všech věkových kategorií a mladší kategorie jsou vystaveny většímu riziku. K uzdravení dochází zpravidla během několika týdnů a onemocnění na srdci nezanechává dlouhodobé následky.
Porucha srdečního rytmu
Přenos elektrických vzruchů v srdeční svalovině je zajišťována převodním systémem srdečním. Ten je odpovědný za to, že se každý srdeční oddíl stáhne ve správný okamžik a ve správném pořadí. Porucha převodního systému může mít za následek příliš pomalou činnost srdce nebo naopak příliš rychlou činnost srdce. Při každé z těchto dvou možností mohou nastat potíže: závratě, pocity přeskakování srdečního rytmu nebo bezvědomí v důsledku nedostatečného zásobování mozku kyslíkem. Při pomalém srdečním rytmu (srdeční blokádě) může běžet srdce pomalu tak, že pumpuje do oběhu příliš malé množství krve.
V případě, že však srdce pracuje příliš rychle, nemusí se komory stihnout dostatečně naplnit krví předtím, než se stáhnou, a výsledkem je opět malé množství krve vytlačené do krevního oběhu.
V případě, že jsou závratě a mdloby způsobeny spíše rychlejším než pomalejším srdečním rytmem, pociťuje postižený často tzv. palpitace – nepříjemné pocity bušení srdce nebo přeskakování jeho rytmu. Poruchy srdečního rytmu se často vyskytují v důsledku jiných onemocnění, které se srdcem přímo nesouvisí (například zvýšená činnost štítné žlázy).
Diagnostika
Ke zjištění příčiny onemocnění je nutné zhotovení EKG a velkou předností je také čtyřiadvacetihodinové sledování EKG pomocí záznamového zařízení, které nosí postižený u sebe. Pomalý srdeční rytmus lze upravit pomocí kardiostimulátoru.
Jaké jsou příčiny a diagnóza onemocnění?
Při nedostatku kyslíku se jedná o bolest (anginu pectoris). Podobné bolesti však mohou vyvolat jiné příčiny, například poruchy trávení. Dalším příznakem může být srdeční selhání. Terapie spočívá v podávání diuretik (močopudných léků), které zvýší vylučování vody ledvinami a v důsledku toho se zmenší otoky a zlepší dýchání. Srdeční selhání bývá odhaleno celkem snadno. Přítomnost vody na plicích se zjistí poslechem plic fonendoskopem plic. Klíčem k diagnóze bývá samotné vyšetření srdce. Často se provádí EKG záznam nebo zátěžová elektrokardiografie.
Srdeční katetrizace
Toto vyšetření spočívá v rentgenové kontrole. Kdy je skrz žílu nebo tepnu srdce zavedena tenká hadička, pomocí které se změří tlak v jednotlivých srdečních oddílech a velkých cévách. Z těchto míst je také možné odebrat vzorky krve a vyšetři, jaký je v nich obsah kyslíku. Hadička může také sloužit k podání kontrastní látky. Srdeční katetrizace se provádí při několikadenní hospitalizaci a je nutnou součástí předoperačního vyšetření.