Autonomní nervový systém
V našem těle probíhá bez našeho vědomí celá řada možných dějů, které udržují naší životní existenci. Vzhledem k tomu, že si tyto děje neuvědomujeme, pokládáme je za naprostou samozřejmost, ale je nezbytné určité řídící a kontrolní mechanismy. V lidském těle je řídí dva důležité systémy.
Automatické řízení
Endokrinní systém ovlivňuje velkou část chemických pochodů prostřednictvím vylučování hormonů. Hormony ovlivňují růst a reprodukční funkci. Obecně můžeme říct, že orgány, které jsou řízeny hormony nemohou pracovat tak rychle a tak samovolně, jako ty, které jsou řízeny druhým systémem - soustavou autonomního (vegetativního nervstva). Tento systém má za úkol udržovat automatické funkce takových orgánů, jako je srdce, plíce, žaludek, střevo, močový měchýř, pohlavní orgány nebo krevní cévy.
Jak funguje autonomní nervový systém?
Nervová soustava je v podstatě řídící složka celého těla. Myšlení a další vědomé nebo úmyslné aktivity se odehrávají v nejvyšší části systému v mozkových hemisférách. Odtud odcházejí povely do nižších částí mozku a do míchy. Činnost nervového systému je složitý děj a zjednodušeně si ho můžeme představit jako elektrické signály, které probíhají nervovými vlákny vycházející z nervových buněk. Nervové buňky jsou schopny přijímat a vysílat podněty a impulsy. Nervová vlákna (axony) si můžeme představit jako dráty, pomocí kterých tyto elektrické vzruchy putují do řídících center v mozku a míše a naopak.
Dva typy řízení
Autonomní nervový systém rozdělujeme na dvě části – sympatickou a parasympatickou. Každá z nich používá v cílových orgánech odlišné chemické přenašeče a každá z nich má jinou stavbu a jiné účinky na orgány, které obsluhuje. Chemický přenašeč v parasympatiku se nazývá acetylcholin, v sympatiku noradrenalin. Noradrenalin je blízký příbuzný adrenalinu, což je hlavní hormon připravující organismus na „boj“ nebo „útěk“.
Atropin
K blokádě parasympatického nervstva je často používán lék zvaný atropin, který je známý jako beladona podle krásných italských dam, které si jej ve formě kapek kapaly do očí, aby se jim rozšířily zornice, protože věřily, že tak budou více přitažlivé. V případě že pacient trpí anginou pectoris, se doporučuje použít léky, které blokují sympatickou složku autonomního nervového systému a aktivitu noradrenalinu. Do autonomního nervového sytému lze zasáhnout chirurgickou cestou. Mezi nejčastěji prováděné typy operací patří vagotonie – přetnutí bloudivého nervu. Dojde tak k omezení produkce kyselé žaludeční šťávy, což vede k úlevě při žaludečních a dvanáctníkových vředech.
Onemocnění autonomního nervového systému
Autonomní nervy samotné bývají příčinou vážnějších potíží zcela vzácně, ale jeden malý problém přece jen známe, jedná se o mdloby. Záchvaty mdloby se označují také jako synkopy. Relativní zvýšení aktivity parasympatiku vede k dilataci neboli rozšíření cévního řečiště, a to především v malých tepénkách. Následně dochází k poklesu krevního tlaku a průtoku krve mozkem, což vede ke ztrátě vědomí. Někdy může vegetativní nervová soustava svou činnost přerušit a buď zcela nebo pouze některou její část. Může to být v důsledku onemocnění samotných vegetativních nervů. Terapie pak nebývá zcela snadná. Bušení srdce vzniká z mnoha důvodů, avšak nejvíce je to kvůli abnormálním impulsům z vegetativního nervstva.
Organismus a zátěž
V případě opakovaných a dlouhodobých vlivů na organismus dochází k adaptaci orgánových systémů. V případě opakované zátěže dochází k postupnému slábnutí opětovných reakcí. V případě adekvátní odpovědi, musí být intenzita podnětů značná a musí se postupně zvyšovat. Ve výsledku dochází k zvýšení fyzické výkonnosti. Během pohybové aktivity převažuje činnost sympatiku a dochází ke zvýšené tvorbě a vyplavování adrenalinu a noradrenalinu z dřeně nadledvin. K uvolňování těchto hormonů dochází jak u fyzické, tak u psychické činnosti. Při předstartovní horečce dochází u sportovců ke zvýšenému napětí sympatiku.