Deprese potřebuje odborníka

Občas, když se cítíme pod psa říkáme, že máme „depku“, ale ve skutečnosti se o skutečnou depresi vůbec nejedná. Deprese  jako psychická porucha postihuje každého pátého člověka a vyskytuje se bez rozdílu  pohlaví a pracovního zařazení.

Proč a jakým způsobem  přesně deprese vznikají, není zatím zcela známo. Na vzniku depresí se podílí jak vnější, tak vnitřní faktory. Velký význam při vzniku depresí hrají především emocionální potíže v partnerském vztahu, vznik vážného onemocnění, ztráta partnera. Také nezaměstnaní a osamělí lidé jsou vystaveni velkému riziku vzniku depresí. Vznik deprese může prohlubovat užívání návykových látek, dlouhodobé poruchy spánku nebo některé nemoci (rakovina, potíže se štítnou žlázou apod.).

Pohled historie

Hippokrates, praotec medicíny dal tomuto onemocnění jméno melancholie, doslova černá žluč a v 5. století před naším letopočtem ji považoval za organickou poruchu mozku. V průběhu historie měla deprese mnoho typů hodnocení. Ve starověku věřil Empedokles, že těžkomyslnost je způsobena nadbytkem černé žluči.  V 1. Století našeho letopočtu žil v Řecku na tu dobu velmi moderně uvažující filozof Menodotos, který propojil v té době několik existujících léčebných postupů. Při léčbě deprese doporučoval například léčebné kůry pomocí minerálních vod, masáže a cestování.

Bipolární afektivní porucha

Této poruše se také říká maniodepresivní psychóza, psychoafektivní porucha nebo maniodepresivní pomatenost. Lidé, kteří se nacházejí ve stavu mánie, dokážou podávat nadměrné výkony, mají velkou záplavu životní energie a invence. Podstata a umění léčby osob s bipolární afektivní poruchou je v tom, že postiženého je nutno udržet uprostřed těchto dvou extrémů. V depresivní fázi pak nejsou schopni ani těch nejjednodušších úkonů.

Formy obrazu onemocnění

S velkou pravděpodobností neexistuje jedna jediná deprese, nejspíš se setkáváme s různými formami deprese, které snad budou v budoucnu více rozlišeny a specifikovány. Ve školské medicíne se používá velké množství nejednotných pojmů: například depresivní epizoda, dysthytmie nebo cyklotymní porucha. Označení bipolární porucha definuje střídání depresivních a manických fází. Touto poruchou s vysokým rizikem sebevražd trpí necelá dvě procenta postižených depresí.

Znaky deprese

V případě deprese je u postižené osoby nápadná především změna nálad. Mezi další typické příznaky patří: pocity smutku a beznaděje, podrážděnost, neklid, snížený zájem o pohlavní život, nespavost nebo naopak nadměrná potřeba spánku, změny chuti k jídlu, zpomalenost ve vyjadřování a myšlení, ztráta energie, emoční rozkolísání a nevypočitatelné výbuchy hněvu.

Člověk trpící depresí bývá velice apatický, takže není sám schopen obrátit se přímo o specializovanou pomoc.

Typické projevy

Deprese probíhá daleko intenzivněji než smutek a postižený není schopen se radovat ze života, ztrácí svou sebedůvěru a trpí vnitřním neklidem. Okolí takový stav může zaměňovat s leností, avšak u deprese tyto příznaky trvají nejméně dva týdny. Postiženému rady, aby se vzchopil, vzal si dovolenou apod. rozhodně nepomohou.

Léčba

V případě deprese, stejně jako u jiné choroby je nutné vyhledat odbornou pomoc. Nápomocna může být psychoterapie nebo v případě nutnosti také medikace. Doba léčení se řídí hloubkou deprese a také schopnosti postiženého podílet se aktivně na léčbě. Součástí léčby by měl být také přísun důležitých vitaminů a minerálů, mediatace a relaxace, vhodné pohybové aktivity.  Vyhnout bychom se měli alkoholickým nápojům.

Vážné stavy deprese

Při velmi vážných stavech deprese je naprosto vyloučena domácí léčba. Pro postiženého je nezbytné strávit určitou dobu v nemocnici, kde je mu věnována trvalá a soustavná péče. V rámci léčby  jsou často kombinována antidepresiva a jejich účinek na nemocného je pečlivě sledován. Ve vzácných případech se uplatňuje léčba pomocí elektrošoků, kdy jsou uspanému pacientovi pouštěny do určitých oblastí mozku elektrické výboje.