Fytoestrogeny

Fytoestrogeny jsou přírodní rostlinné hormony, které mají podobné účinky jako lidské hormony. Hlavními fytoestrogeny jsou izoflavony a lignany. Izoflavonů je známo více než šedesát, nejvýznamnějšími jsou daidzein a genistein.

Izoflavony  jsou součástí přírodních preparátů, které umožňují ženám prožít klimakterium bez větších potíží. Pozitivní vlastnosti izoflavonů jsou podpořeny dalšími přírodními produkty, jako je včelí mateří kašička, včelí pyl, šalvěj. Tyto doplňky pomáhají při bolestech hlavy, migrénách, závratích, návalech, poruchách menstruace a působí i proti osteoporóze. Nejdůležitějším přírodním zdrojem těchto látek jsou sójové boby a sójové výrobky. Izoflavony a lignany, které sója obsahuje, mají podobnou stavbu jako estrogen.  Na rozdíl od ostatních rostlinných zdrojů bílkovin obsahují sójové boby všechny esenciální aminokyseliny, které naše tělo potřebuje k tvorbě bílkovin.
Lignany najdeme v otrubách nebo lněném semínku.

Ženy a klimakterium

Hormon estradiol řídí menstruační cyklus a do přechodu snižuje riziko osteoporózy a srdečně cévních chorob. Od středního věku tvorba tohoto hormonu slábne, během přechodu se zastavuje. Izoflavony poskytují náhradu za vlastní estrogeny a zeslabují projevy klimakteria.

Fytoestrogeny mají některé podobné vlastnosti jako zmíněný hormon, který se vytváří v ženském těle a dovoluje jim se vázat na receptory estrogenů v buňkách. Fytoestrogeny samy nezvyšují hladinu estrogenů v krvi, ale tím, že se vážou na buněčné receptory estrogenu, dokáží jeho hladinu regulovat. Když je ho málo, zvyšují ji, když je ho moc, působí proti. Při menopauze klesá hladina estrogenů a v této době zřejmě fytoestrogeny  poskytují vlastní náhradu za estrogeny, čímž zmírňují takové příznaky, jako jsou návaly či suchá kůže. Kromě toho jsou známy svými antioxidačními účinky, ovlivňují krevní srážlivost.

Asijské ženy mají výhodu

Ve východoasijských zemích je výskyt rakoviny, osteoporózy a cévních chorob mnohem nižší než v Evropě. Za příčinu se pokládá rozdílný příjem fytoestrogenů v potravě. Rozhodující je konzumace sóji a produktů z ní. Výzkumy dokládají, že návaly horka se vyskytují u 70-80 % žen v přechodu v Evropě, u čínských žen je to jen necelých 20 %. Příjem izoflavonů snižuje i riziko odvápnění kostí. Četnost zlomenin je u starších žen průkazně vyšší v Evropě než v zemích Dálného Východu.

Právě díky konzumaci sójových produktů měly ve vědeckých studiích Japonky stokrát až tisíckrát vyšší hladinu fytoestrogenů než Evropanky. Vědci dokonce spočítali, že typická západní strava obsahuje kolem jednoho miligramu izoflavonů, tradiční asijská zhruba 50 až 100 mg. V menopauze odborníci doporučují ženám zařadit minimálně 25 g bílkovin ze sóje denně, což je například 60 g sóje, 60 g sójového masa nebo 200 g tofu. U sóje a výrobků z ní je nutné upozornit , že u někoho může jejich častá konzumace vést k rozvoji alergických reakcí. Schopnost vstřebávat izoflavony se u různých lidí liší, což se přisuzuje rozdílům ve složení mikroflóry tlustého střeva.

Proč tělu dodávat fytoestrogeny

Některé studie prokázaly, že fytoestrogeny zvyšují produkci kyseliny hyaluronové a tím i hydrataci kůže a upravují produkci kožního pigmentu. Dostatek izoflavonů mírní také potíže s nedostatečným zvlhčením pochvy, které často dělá pohlavní styk zbytečně bolestivým. Izoflavony taktéž snižují  riziko osteoporózy, podobně jako  hormonální substituce, i když je nutné zdůraznit, že ne v tak velké míře.