Mozek a jeho poškození
Mozek je orgán, který je zodpovědný za naše individuální a mentální funkce. Je řídící jednotkou a umožňuje nám kontakt se zevním světem a usměrňuje naše volní pohyby. Mozek je tvořen mozkovými buňkami, které se nazývají neurony, podpůrnými buňkami (gliové buňky), mozkomíšního m oku a z krevních cév. Správná funkce mozku se odvíjí od nepřetržité 24 hodinové dodávcky z cirkulující tepenné krve, kterou srdce pumpuje za klidových podmínek. Žádný jiný orgán v organismu nedostává soustavně krevní dávku v tak velkém množství.
Jaké jsou funkce mozku?
Různé části mozku řídí různé funkce, a to: fyzické, emoční a projevy chování. Mozek je tvořen dvěma mozkovými polokoulemi, které nejsou symetrické ani z hlediska funkce a ani z hlediska anatomie. Tyto polokoule jsou však v úzkém anatomickém i funkčním vztahu. U praváků zhruba polovin leváků levá strana mozku kontroluje schopnost rozumění a tvorby řeči a má bližší vztah k matematickému nebo logickému myšlení. Pravá strana mozku ovlivňuje prostorovou orientaci a má vztah k abstraktnímu myšlení a představivosti. Přední oblast mozku řídí opačnou stranu těla. Jestliže například dojde vlivem mozkového poškození v pravé přední cirkulační oblasti, dojde zpravidla k poškození pohyblivosti a citlivosti na levé polovině těla anaopak. V případě, že dojde k mozkovému poškození v zadní části mozku, zásobované krvi ze zadní mozkové cirkulace, může dojít k oboustrannému poškození. Dále mohou být postiženy dýchací, polykací funkce a rovnováha.
Cévní mozková příhoda
Jedná se o náhlé vzniklé závažné postižení mozkových krevních cév. Toto poškození je způsobeno ucpáním cévy krevním sraženinou, zúžením krevních cév, kombinací obou jevů – blokády i zúžení, nebo prasknutí cévy. Veškeré tyto příčiny vedou k nedostatečnému krevnímu zásobení. Podle velikosti a lokalizace poškození se mozková mrtvice může nebo nemusí projevit klinickými příznaky.
Jaké jsou projevy?
Projevy mozkové příhody mohou být tělesné, duševní nebo se mohou projevit pouze ve změně chování. Typickým fyzickým příznakem je ochrnutí, slabost, ztráta citlivosti jedné poloviny těla, obtíže při mluveném projevu. Jestliže některý z těchto příznaků trvá déle než 24 hodin, jedná se o přechodný záchvat nedokrvení mozku.
Bezpříznakový stav
V některých případech se u postiženého neobjeví žádné klinické příznaky, ale pomocí speciálních zobrazovacích technik (výpočetní tomografie, magnetická rezonance) je zjištěno, že se jedná o bezpříznakový iktus. I v takovém případě nesmíme nechat postiženého bez lékařské pozornosti, protože by mohlo dojít ke komplikacím.
Varovné signály
Přibližně 2/3 mozkových příhod nastane bez varování a zhruba u 1/3 se varovné signály objeví. Jedná se zejména o tyto stavy:
- oslabení svalové síly nebo náhlý vznik nemotornosti n a horní nebo dolní končetině,
- znecitlivění v některých částech těla,
- úplná nebo částečná ztráta vidění,
- náhlá neschopnost souvisle hovořit,
- ztráta koordinace a nejistota při chůzi,
- silná bolest hlavy a závrať,
- porucha vědomí a křeče.
Tento soubor varovných příznaků se může objevit samostatně nebo v jakékoli kombinaci. Mohou trvat od několika vteřin až po 24 hodin a mohou vzniknout pouze jednou nebo opakovaně během dne.
První pomoc
V případě podezření na mozkovou příhodu bychom měli neprodleně volat lékařskou pomoc. V případě, že postižená osoba není při vědomí, měli bychom zkontrolovat dýchání a tep, uvolnit svírající oděv. V případě, že postižený zkolaboval v místnosti, umístíme ho na pohovku do polohy na bok s hlavou mírně zvednutou. Měli bychom se vyvarovat jakékoli manipulace s krkem a ujistit se, že dýchací cesty jsou volné. Odstraníme z ústní dutiny zubní protézu. Osobu v bezvědomí nikdy nepokládáme na záda, protože by to mohlo vést k udušení. V případě, že postižený zvrací nebo má potíže s dýcháním, měli bychom se snažit udržet jej v poloze na boku (nejlépe pravém). Při záchvatu křečí je potřeba odstranit veškeré předměty, které by mohly být pro postiženého nebezpečné a zranit ho. Rozhodně nesmíme podávat nic k jídlu ani k pití. Končetiny je vhodné podložit.
Jaké jsou rizikové faktory cévní mozkové příhody?
Velká část cévní mozkové příhody vzniká jako důsledek kombinace několika medicínských příčin a návykových příčin. Tyto příčiny nazýváme rizikové faktory. Mezi rizikové faktory patří například:
- hypertenze, vysoká hladina cholesterolu v krvi,
- ateroskleróza, srdeční poruchy,
- genetické faktory a migrény,
- kouření, diabetes a nezdravá strava.
Riziko vzniku cévní mozkové příhody narůstá s počtem kombinovaných rizikových faktorů.
Prevence vzniku cévní mozkové příhody
Nejvhodnější způsob prevence je zdravý životní styl, což představuje soubor opatření, který zahrnuje zdravou a pestrou stravu, vhodnou tělesnou aktivitu, přiměřenou relaxaci a psychickou vyrovnanost. Určité predispozice včetně cévní mozkové příhody může vzniknout již během početí a dále se vyvíjí během těhotenství. Především v časných stádiích těhotenství může mít velký vliv užívání tabákových výrobků, pití alkoholu, stres a nevyvážená strava matky nepříznivý vliv na vznik celé řady onemocnění v pozdějším životě ještě nenarozeného dítěte.
Jaké jsou principy ošetření?
Cévní mozková příhoda vede k odumření mozkových buněk a bohužel neexistuje nic, co by bylo možné provést pro jejich obnovu v případě jejich odumření. V některých případech velice časných stádií před tím, než mozkové buňky odumřou, má ještě 70% postižených buněk naději, že se zachrání. Také vhodná rehabilitace a léčba může významně zlepšit šance postiženého na přežití a uzdravení po cévní mozkové příhodě.
Léčba cévní mozkové příhody
Každý druh cévní mozkové příhody může být způsoben různými mechanismy, a to vyžaduje také specifický druh léčby. Existuje několik druhů léčebných strategií, které se liší například typem léků na ředění krve. Při ischemickém iktu se provádí rozpuštění sraženiny pomocí speciálních trombolytických léků, což jsou léky rozpouštějící krevní sraženinu. Velmi výrazný efekt má léčba pomocí nitrožilní alteplázy, avšak je spojena s rizikem ohrožujícího krvácení. Z tohoto důvodu je nutné, aby bylo před zahájením léčby splněno několik kritérií. Mezi nejdůležitější kritérium patří zahájení léčby do tří hodin od vzniku příznaků iktu. Mezi riziky nejvíce ohroženou skupinou patří lidé, kteří trpí poruchou srážlivosti krve nebo fibrilací síní, popřípadě měl během posledního měsíce před iktem krvácející vřed.
Mozkové krvácení
U většiny krvácení je možné jejich přirozené vstřebání, ale chirurgická léčba je možností pro některé osoby s krvácením do mozečku a v některých případech se může být život zachraňující. Při subarachnoidálním krvácení jsou buď podávány léky na prevenci stahů nitrolebních tepen. Operativní zákrok prasklé výdutě je účinnou metodou prevence dalšího prasknutí aneuryzmatu. Mezi ostatní léčebné možnosti patří udržování dýchání, kde patří odsávání dýchacích cest a podávání kyslíku, řízení příjmu a výdeje tekutin (udržování vodní a elektrolytové rovnováhy), ošetření vysokého krevního tlaku, ošetřovatelská péče, zvýšení polohy, udržování normální tělesné teploty, prevence možných komplikací, léčba jiných zdravotních potíží, rehabilitační léčba.
Jaké mohou být důsledky cévní mozkové příhody?
Některé mozkové příhody mohou být smrtelné, další mohou způsobovat trvalé nebo dočasné postižení. Největší riziko úmrtí je během prvních tří dnů po cévní mozkové příhodě. Avšak i lidé se zdánlivě lehčí cévní mozkovou příhodou mohou zemřít hned po ní v důsledku nové cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, centrální zástavy srdce nebo zástavy dýchání, řízených z mozkového kmene.